Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...
BABOČKA KOPŘIVOVÁ patří mezi naše nejhojnější motýli. Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka o počtu 80 až 100 kusů na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Dospělí motýli sají nektar z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. Ve střední Evropě se začínají objevovat v březnu až dubnu a občas i v zimě během oblevy za slunných dní.HOLUB HŘIVNÁČ – je náš největší holub snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata. Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu. (Zdroj Český rozhlas)
                  Citát moderní doby: Počítač je zařízení sloužící k řešení problémů, které by bez něj vůbec nevznikly.

                      
       Vzkazovník / kontakty   Stránky pro Vás připravuje Zbyšek Prágr.
  Nově    10.5. – Po roce opět do krásného areálu v Řevnicích zvu děti na víkendovou výpravu.
 
Archiv  13.5. – Ve fotogalerii je noční akce – širák.
 ..............................................................................
 


Dětské tábory
Výpravy / výlety
Kalendář akcí
Fotogalerie
  
Stolní / deskové hry
Den Země
      
ZAJÍMAVOSTI
Zahrada Jiřího Trnky ožila na zámku Ctěnice

V roce 1962 vyšla pohádková kniha Zahrada, již napsal a ilustroval výtvarník Jiří Trnka. Magický příběh o pěti klucích, kteří se starou brankou dostanou do krásné zahrady, se stal inspirací i pro interaktivní výstavu Trnkova Zahrada 2. Tu je až do začátku září možné vidět v zámeckém areálu Ctěnice v pražské Vinoři. Dále
(Zdroj Aktualne.cz)
Projekt Zahrada2.
.....................................
Výstava: Lidé a velké šelmy Šumavy

Před 55 lety byla na Šumavě díky obrovskému úsilí a nadšení několika osobností vyhlášena chráněná krajinná oblast a začal se odvíjet pozoruhodný příběh, jehož nedílnou součástí jsou velké šelmy a lidé, kteří se zasloužili o jejich návrat do šumavské přírody.
Klíčovou úlohu na výstavě hrají lidé: šumavští obyvatelé, lesníci, ochranáři a milovníci svérázné šumavské krajiny. Výstava trvná do 31.10. 2018 v muzeu Šumavy v Kašperských horách. Více

(
Zdroj Šelmy.cz)
.....................................
V žádném ze 143 pramenů v Praze není pitná voda

V metropoli se nachází 143 studánek a pramenů. Podle rozborů však ani jeden pramen a studánka nesplňují hygienické normy pro pitnou vodu. Metropole investuje peníze do obnovy studánek v rámci strategie, která má pomoci mírnit dopady změny klimatu na život ve městě. Vypařováním vody a zeleně je totiž možné ochlazovat město. To se přehřívá kvůli dopravě a plochám z betonu a asfaltu, jenž do sebe kumulují teplo. Více

(Zdroj
vodarenstvi.cz)
Registr pramenů
a studánek

.....................................
V Novohradských horách a v okolí Třeboně žijí vlci

V oblasti Novohradských hor na Českobudějovicku a okolí Třeboně na Jindřichohradecku se pravidelně začali objevovat vlci. Jejich populace ve střední Evropě narůstá a jednotlivá zvířata obsazují nová teritoria, kde nacházejí dostatek vhodných podmínek pro život. Vlk je relativně velká šelma a vlčí rodina potřebuje pro svůj život rozlehlé území, takže není předpoklad, že by se u nás stal vyloženě početným zvířetem. Dále
(Zdroj Ekolist.cz)
Další zajímavosti
HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Noční obloha, květen 2018
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
25.5. 0:30
sz
v
*25.5. 2:06
z
z
25.5. 22:01
jz
sv
25.5. 23:38
z
v
26.5. 1:14
sz
z
26.5. 22:45
z
v
27.5. 0:22
sz
jv
27.5. 21:53
z
sv
27.5. 23:30
sz
v
*28.5. 1:06
z
z
28.5. 22:37
sz
v
29.5. 0:14
sz
jz
29.5. 21:45
z
v
29.5. 23:22
sz
jv
*30.5. 0:59
z
z
30.5. 22:29
sz
v
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (pokud nevstoupí dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
......................................
Již neaktuální (historie)
Starty raket a události
......................................
Mise raketoplánů
Discovery STS-124
Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
Po 28.5.
ČT2 22.05
Philadelphia
 
Andrew Beckett je právník, homosexuál, infikovaný virem HIV. Svou nemoc dlouho tají, přesvědčen o tom, že s jeho službou klientům nesouvisí. A pak je jednoho dne propuštěn, údajně pro pracovní neschopnost. Ale Andy ví, proč přišel o místo. Připravily ho o ní předsudky, strach, panika a odpor. Diskriminace. Ví, že jeho čas je sečten, ale nevzdává se. Hledá právníka, který by mu pomohl v procesu s jeho mateřskou firmou - a nachází. Černý Joe Miller není tak úspěšný, jako býval Andy, ale jeho vytrvalá víra v právo z něj činí ideálního spojence. Přesto se však zdráhá přijmout Beckettův případ. Stejně jako obžalovaní, jako porota, jako všichni ostatní, i on nemá rád homosexuály, oškliví si je a štítí se AIDS. A snad právě pro svůj odpor nakonec přijímá, přesvědčen o tom, že ve městě, kde byla vyhlášena americká ústava, zaručují rovnost všech, nelze tento boj vzdát.

......................................
KINO TIP
 
Planeta Česko
 
Naše příroda je pestrá jako málokde na světě. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky – stačí se jen dobře dívat! První celovečerní film o české přírodě ukazuje díky nejmodernějším technologiím fascinující dobrodružství zvířat a rostlin žijících kolem nás zcela zblízka. Seznamte se s s tetřevem tokajícím za úsvitu, se vzácnými sysly, s nimiž na louce laškují děti, ledňáčkem prorážejícím při lovu střemhlav vodní hladinu, s lososy putujícími z českých řek do moře a zpátky nebo s užovkami v dramatickém zápase s rybí kořistí. Prožijte vzrušující výpravu za muflony, bobry, modrajícími žabáky a desítkami dalších hrdinů. Některé z nich možná ani neznáte – divočina přitom začíná hned za vašimi dveřmi! Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Jethro Tull
 
Pá 15.6. Amfiteátr Loket

Koncert britské rockové legendy v rámci světového 50th Anniversary TOUR.
Speciálním hostem Jethro Tull je mezinárodně uznávaný německý bluesrockový kytarista a zpěvák Henrik Freischlader se svým doprovodným bandem.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
"Sex je náš" od skupiny Lucie v úpravě pro dechovku! :D
...................................
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
Pracovní pod hesly

ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí
Jaký byl květnový širák                                         13.5.18
 
Poměrně narychlo svolaná akce byla specifická tím, že se pevný termín nedal dopředu plánovat. Je závislý na mém volnu a to se musí skloubit s příhodným počasím, aby akce měla smysl. Příhodným počasím je myšlena obloha bez oblaků. Abychom mohli dalekohledem pozorovat noční oblohu, stejně tak pohled na nebeskou klenbu ze spacáku nesmí chybět.

Širák – květen 2018 Různé meteorologické modely říkaly, že v noci bude jasno, ale večer to tak vůbec nevypadalo. Byla úplně zatažená obloha. Ovšem rozhodnutí vyjet na louku v sobotní květnový večer bylo správné – opravu se vyčasilo. Všichni viděli ve dvou dalekohledech Jupiter a Venuši. Později, až když se opravdu setmělo, jsme už jen ve dvou pozorovali hvězdokupy, galaxie a další objekty hlubokého vesmíru. S Adamem jsme se vyřádili při malování světlem. Fotoaparát na stativu byl nastaven na dlouhou expozici a my před ním vymýšleli různé kreace s baterkou, mobily, svítícími hodinkami, zeleným, červeným a fialovým laserem.

Noc byla příjemná a všichni spali dlouho, i když do nich ráno pralo Slunce. Po snídani jsme obešli pár ptačích budek, a spočítali, kolik je v nich mláďat. Ráno i večer někteří dalekohledem pozorovali ťuhýka obecného a zpívajícího strnada. Jen vzlétávající letadlo z ruzyňského letiště jsme neviděli za celou dobu ani jedno. Kvůli větru vzlety probíhaly z druhého směru. Ale nevadí, byla to i tak parádní akce.




Za včelami, do lesa a na mikroskopy
                    30.4.18
 
Ideální slunečné počasí, nedělní odpoledne, dvanáct zvědavých dětí. Jarní poznávací výprava do lesa byla zpestřena o návštěvu včelaře. Pan včelař byl velmi zkušený, své řemeslo dělá celý život. Z počátku nám povídal o včelích „bodancích“ a jak je obranný jed během roku u různých včel rozdílně silný. Zajímavé to bylo ve včelíně. Včelař nejdříve jeden úl zakouřil – měl k tomu „kuřák,“ kde se pálí troud. Včely po zakouření zkrotly a my se mohli podívat na vytaženou plástev v rámu se včelstvem. Děti si prohlédly také odstředivku na med, pak následovaly dotazy a diskuze.

Cestou lesem si děti zapisovaly, co viděly za živočichy, velké plus měly za spatřenou dutinu ve stromě. Povídali jsme si o pobytových znameních – podle čeho poznáme, kde jaký živočich byl. A že toho není málo. To nejsou jen stopy, ale napočítali bychom hodně přes deset „stopařských“ důkazů. Na pozorování přírody měly děti zapůjčené triedry (dalekohledy). Ty se hodily také na pozorování veverčího hnízda v rozsedlině stromu.

Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018Na výpravě nechyběly také hry. V lese klasické ocásky s šátky, děti si zahrály také dvě hry s šiškami. Další hry proběhly na louce (např. lesní telefon) a poslední před odjezdem ve vesnici. Oproti předchozím lesním výpravám měla tato jinou trasu, takže byl její závěr u tří rybníčků. Tam pro změnu děti pozorovaly přírodu zblízka – pomocí lup (měly jsme tři typy). Nabrali jsme vzorky vody do sklenice, protože pro většinu výprava pokračovala ještě v klubovně.

Před odjezdem jsme si probrali spatřené živočichy a pokochali se kozičkami ve výběhu. Tedy těma dvěma, ostatním se k nám moc nechtělo. Po příjezdu do Rudné jsme v klubovně některé nasbírané přírodniny pozorovali pod binokulárními mikroskopy. Prozkoumávali jsme také vodu z rybníku. V našem vzorku toho moc nebylo, sem tam jsme poznali jen trepku. Ovšem co akce skončila a děti odešly, jsem ještě prohlížel vzorky vody... a nalezl doslova výstavního, velice aktivního vířníka (kmen mikroskopických živočichů, v ČR žije asi 600 druhů).




Březnová vesmírná výprava
                                  16.4.18
 
Po zimě máme za sebou první víkendovou výpravu, která proběhla v Českém krasu. Tedy, zrovna ten víkend vůbec předjarně nevypadal, spíše to byla výprava zimní, na sněhu. Ale o to byla zajímavější.

Ještě v pátek večer se utvořily tři kosmonautické týmy; M 355, Venušský Orioni a NASA. Na velké louce se tak sehrála první týmová hra, která měla dvě kola. Nejprve šlo o hledání meteorů a pak získávání vesmírných světel. V závěru dne se dětem promítl vesmírný animovaný film, který zaujal i dospělé vedoucí a který byl inspirací na hry po následující dva dny.

Výprava březen 2018 – Vesmírné putováníRáno jsme se probudili do bílého dne. Ovšem do sněhu jsme se hned nevydali, první aktivity probíhaly ještě v domě. Tou první bylo kreslení robotů z filmu nebo kosmické lodi nebo mimozemšťana podle představ. Následovala dětská prezentace výtvorů. Další hra byla přímo filmová, úkolem týmů bylo napodobit uklízecího robota. Jako „cizí znečištění“ nám posloužila rýže. Nakonec měly týmy za úkol bez dotyků pohnout kamennými tvářemi „robotů.“ Byl čas provětrat se na čerstvém vzduchu, ehm, sněhu. Na louce se v týmech hrála schovávaná robotů (prchající roboti) a hlavně hledání rostliny. Cenné rostliny v botě, jako posla života na Zemi zanesené odpadky, jak to bylo ve filmovém příběhu.

Po obědě a poledním klidu se celá vesmírná grupa vydala do pískovcového lomu, kde pokračovalo týmové klání. Tedy především hledání a sestavovaní souhvězdí. Večerní táborák výjimečně nebyl, mimo jiné bychom těžko pod sněhem hledali vhodné dříví. Nijak to ovšem nevadilo, protože jsme si pěkně užili soutěžního a zábavného večera. Týmy stavěly věž z „odpadků,“ ale také sehrály povedené scénky podle pátečního filmu. Další spousta her už byla zábavných.

Třetí den, ještě před příjezdem rodičů, se ještě pár her stihlo. V domě se hrálo „robotické rameno“ a venku například týmová hra, při které byla důležitá správná domluva a navigace nevidících hráčů. Po poledni už si všichni pochutnávali na obědě a těšili se na vyhlášení, zhodnocení, diplomy a odměny.


NASA
VENUŠSKÝ ORION
M 355
Veronika R.
Richard H.
Michal S.
Matěj O.
Bára J.
Katka S.
Lukáš Č.
Adam D.
Simona L.
Štěpán M.
Anežka M.

Teodora V.
Alžběta P.
Tomáš K.
Lukáš K.
Ema O.
Ian B.
28 bodů 25 bodů 17 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Oddílová noc s čísly                                                2.4.18
 
Na březnové oddílové akci se sehráli některé tradiční oblíbené hry, tak hry nové. Než se všichni sešli, hrály se hry deskové. Při větším množství dětí, jakým oddílová noc je, se dobře hrálo „mokro-sucho“ a nemohla samozřejmě chybět vybíjená. V malé tělocvičně se hrála také naše oddílová schovávaná (je trochu jiná než tradiční). Večer proběhlo ještě přeskakování zeleného laseru, které se dá uskutečnit jen za tmy. Tím výčet známých her v podstatě skončil, protože se hrály hry nové.

Oddílová noc, březen 2018 Například „Krabí vybíjená.“ Kdo byl vybit nebo se ho dotknul krab – hráč pohybující se po čtyřech – stával se z něj také krab. Krab se mohl vysvobodit jen tím, že se dotkl stojícího hráče. Zbylo tak jen pár nejhbitějších jedinců. Hra na „zajíce a lišky“ byla zase honička, kdy se zajíc mohl zachránit vběhnutím do domečku, ale musel se vyměnit s jiným hráčem, který se stal zajícem.

 Následovaly štafetové hry, vždy ve čtyřech družstvech. Jednou musela družstva hledat míčky s určenými čísly. Ale na dvě družstva připadal jeden lavor s jednou sadou očíslovaných míčků. Další hra byla také s čísly. Mezi dvěma družstvy byly kartičky s čísly. Hráč vyběhl a hledal u kužele stejné číslo. Rychlejší tak nasbírali více.

Oddílová noc, březen 2018Během dvou termínů byli i programové odlišnosti. To bylo dáno tím, že na druhém, sobotním termínu byli velcí kluci, kteří už v mnohém pomohou nebo si dokonce něco vymyslí. Svítící tyčinky, které každý účastník dostal, tak měla pod palcem mládež v druhém termínu – děti si chodily pro světélka do zhasnuté chodby. V prvním termínu bylo získání světélek jednodušší, ale zase se s nimi hrál „curling.“ V prvním termínu jsme stihli dopoledne ještě jednu hru s barevnými míčky.

Před chrupkáním ve spacáku jsme si pustili animovaný film (v podstatě pokračování z podzimní oddílové noci). Ráno všechny čekala společná snídaně, vyprávění a nějaké ty hry během odebírání si dětí rodiči.




Brdy historické a slunečné – třetí přechod
         15.3.18
 
Po třetí jsme se s dětmi vydali na přechod Brd. Tentokrát byla trasa úplně jiná, jen cíl byl stejný. Z Rudné jsme na přiblížení se k Brdům využili vlakového spojení. Výchozí bod byl v Rejkovicích, což je o zastávku před Jincemi, odkud jsme vyráželi předchozí dva roky.

Přechod Brd, březen 2018Cesta zpočátku vedla po velké louce a polní cestě s krásnými výhledy a zajímavými přírodními scenériemi. Došli jsme do malé vesničky Křešín. Tam dětem neušla pozornosti kozí farma, tedy desítky koz za plotem. Z Křešína už vedla cesta do brdských lesů, v první půlce z větší části po asfaltové hospodářské cestě. Mimo nezbytných zastávek na doplnění kalorií se významnější zastávka udála na Hrachovišti. Tato místo bylo zajímavé z historického a přírodovědného hlediska.

Hrachoviště byla obec, která stávala mezi léty 1331 a 1952. „Osudnou se jí stala až válka studená. Vždy ji tvořilo pouze několik chalup. Že zde někdy byla obec, dnes připomíná už jen stodola, která dříve patřila k č.p. 4 a dodnes slouží vojenským lesům, několik rozvalin domů, studen a malé vápenné pícky, tři lípy
Přechod Brd, březen 2018 vysazené u příležitosti vzniku Československa v roce 1918, malý křížek a kamenný památník s názvem obce a letopočty jejího vzniku a zániku pod ním“ (citace z poznejbrdy.cz/hrachoviste). Z přírody jsme nic vzácného vzhledem k ročnímu období neviděli, ale s dětmi jsme si ukázali lokalitu, kde žijí velice vzácní živočichové (např. listonoh letní, kuňky žlutobřiché) a rostou taktéž vzácné rostliny.

Na lesních cestách byly zamrzlé louže, které děti náležitě využily ke klouzání. Další zastávka byla u starých dolů na Jedové Hoře. Ovšem z dolů už nic podle informací z literatury v podstatě nezbylo. Většina chodeb je zavalených nebo zaplavených a vchody zavřené. Stejně jako 72 metrů hluboká hlavní těžební šachta Barbora. U zrekonstruované šachty byla informační tabule, která je součástí naučné stezky Okolím Komárova.

Přechod Brd, březen 2018Pod Jedovou horou se nachází docela velká vodní nádrž Záskalská. Po hlubokých mrazech to bylo obrovské kluziště. Po „rybníku“ se proháněly bruslaři, běžkaři, psi, rodiny s dětmi a samozřejmě naše děti. Když už byly děti náležitě vyklouzané a uválené, šli jsme dále přes obec Mrtník a po lukách rovnou do cíle. Tím nám byl rodinný dům v Jivině u Komárova, teplá večeře, spacáky (dovezené, děti s nimi nešly) a děti domácích. Ranní výhledy do krajiny z obrovského okna ze spacáku děti zaujal. Po snídani a sbalení spacáků jsme si ještě povídali o tom, jak správně zorientovat mapu a jak jít podle azimutu. Proběhla tedy názorná ukázka s mapou a buzolou. Cesta zpět už byla jednoduchá. Auty na vlak do Hořovic a pak vlakem do Rudné.

Cesta přes Brdy byla celkově v porovnání s minulými roky přímější, jednodušší a to až tak, že by se dala označit za „rodinnou procházku.“ Před akcí jsem měl obavu z předpovědi na mrazivé, zatažené až deštivé počasí. Ale dopadlo to úplně opačně. Bylo slunečno a teplo tak, že si někteří místy sundávali bundy. Od vlaku z Křešína do Jiviny jsme ušli 14 km a cesta se všemi zastávkami nám trvala 7 hodin a 15 minut. Však tempo chůze bylo také velmi pomalé, výletní.




Když choroby kazí plány
                                        10.3.18
 
V zimních měsících řadu dětí a našich vedoucích přemohly různé choroby a žel toto klání zasáhlo některé akce. Pro značný úbytek účastníků odpadl asi po jedenácti letech silvestrovský tábor. Lednová jednodenní výprava se z obdobného důvodu přesunula na všední den – pátek, což se ale ukázalo jako schůdné a zajímavé řešení. Jarňáky žel dopadly obdobně jako silvestrovský tábor. Alespoň jsme si se zbytkem dětí udělali zkrácený náhradní program.

První večer patřil především zvídavým pohledům do hvězdářského dalekohledu. Mj. jsme pozorovali mlhovinu v Orionu a hlavně krátery na Měsíci. Přespávalo se v oddílové klubovně, která vystačila spolu s malou tělocvičnou také na hry. Hlavním bodem programu byl celodenní výlet do Prahy. Nejprve jsme navštívili Mořský svět. Koukali po rybách, korálech, murénách a já dětem o těchto živočiších vyprávěl... a najednou jsem zjistil, že si povídám sám pro sebe. Aktivní podlahová projekce, kde se pohybují ryby a děti je honí, byl zajímavější zážitek. Nakonec jsme si ale mořské živočichy podrobně prošli.

Po obědě v restauraci a zastávce na prolézačkách na Střeleckém ostrově jsme si to namířili do Muzea filmových triků Karla Zemana na Malé straně. Děti si nejprve zahrály hledací hru, kterou mají v muzeu pro zájemce připravenou. Pak jsme si u jednotlivých expozic, povídali o poctivých klasických filmových trikách. Za svitu Měsíce ubíhala cesta zpět do klubovny. Po večeři byla zmrzka a animovaný film ve spacáku. O rybách, které jsme viděli v Mořském světě.
 


Rudenský dominový rekord
                                  19.2.18
 
Stejně jako v prosinci, také v lednu proběhly deskové hry v základní škole v Rudné. K „deskohraní“ se stal tradicí bonus – představení dominového a kinetického efektu, na kterém se podílejí starší žáci základní školy. Tento krát bylo využito všech zhruba 3 600 dílků domina různých velikostí, které máme k dispozici a několik stovek špachtlí do krku na kinetický efekt. Stavění zabralo také více času než v prosinci – pokud bychom to počítali na jednoho člověka, byla to práce přibližně na 22 hodin. Samozřejmě jsme některé pasáže stavěli několikrát...

Od prosincového domina lednové mělo už profesionálnější vzezření a některé techniky byly naše, nikde neokoukané. Originální byla i 145 cm vysoká věž. I když se dominový efekt párkrát zastavil a museli jsme ho pošťouchnutím rozjet, oproti minulým akcím to byl úspěch – vzhledem k množství a složitosti jsme byli spokojeni. Další dominový efekt proběhne až na podzim. Přikoupíme dalších pár stovek dílků. Lednové stavění domina už se ale ukázalo časově náročné a pomalu je to maximum, co můžeme za víkend zvládnout.
Kdyby se nějaký nadšenec (min. od 11 let) chtěl přidat, budeme rádi.




Výprava na lodě, letadla, auta, tiskařství...           5.2.18
 
Byla to první výprava v historii, která se konala ve všední den. I když to původně nebyl záměr. První nedělní termín se výprava musela zrušit pro vysokou nemocnost přihlášených a navrhl se pátek po škole. Což se ukázalo jako výhodné, protože páteční termín se zaplnil. Většina dětí si po škole nechala školní aktovku v klubovně a vyrazili jsme do Prahy do Národního technického muzea. A v metru si zahráli tichou poštu...

Národní technické muzeum, leden 2018Velká hlavní hala byla na dlouhou dobu útočištěm zvídavých pohledů i dotazů. Začali jsme prozkoumávat první automobily a jejich výkony. Děti porovnávaly, „kolik jezdily.“ Také je zaujal letoun Supermarine Spitfire. Ano ten, který ztvárnil pěkné letecké pokoukání ve filmu Dunkirk. Překvapivě zaujala i jachta Niké, kterou postavil český mořeplavec Richard Konkolski v polovině 70. let. V té době to byla druhá nejmenší loď, která obeplula celý svět. Na stejném patře byly zajímavé také lokomotivy, modely vagónů a jídelní vůz Františka Josefa I. Na ochozech hlavního sálu jsme se dost zdrželi u motocyklů a leteckých dílů, součástek a modelů. Děti byly zvědavé, ale cedulky se jim číst moc nechtělo – otázka je jednodušší. Než jsme opustili hlavní halu, ještě jsme posvačili a zastavili se u jízdních kol, jestli se některým tak dalo vůbec říkat.

Expozice Fotografický ateliér byla bez vysvětlení nevím proč uzavřená, ta by pro děti byla zajímavá. Ale tu vynahradila expozice Tiskařství. Dětí se ujal průvodce, který je povídáním zaujal. Evidentně to neměl v plánu nás provázet, ale děti měly zvídavé otázky a pán byl ochotný. Tak jsme se například dozvěděli, jak se tiskly první knihy, sázelo písmo (stranově obráceně) a jak se tyto techniky zdokonalovaly. Čas se krátil, ještě jsme spíše krátce navštívili tři expozice a vydali se dom. Venku už byla tma a my se mohli na živo podívat na odpověď hádanky „Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co je to?“




Domino opět větší                                                  25.1.18
 
V závěru roku jsme v rudenské škole pořádali deskohraní, tedy hraní stolních her pro veřejnost. Jak už se stává zvykem, v rámci „deskovek“ děláme také dominový efekt. S každou akcí je větší a složitější. Na prosincový jsme si už museli udělat poradu a hlavní části dráhy rozvrhnout a většinu dominových „triků“ i vyzkoušet. Všechno co jsme chtěli, nešlo ani realizovat. Při zkoušení například piruety domina, které se nám moc líbili, vůbec nešly. Záleží totiž také na tom, jak kvalitní domina jsou.

Ačkoliv jsme si mysleli, že zděláme všech téměř 4 000 dominových dílků, nakonec jsme postavili dráhu odhadem jen z polovičky. Každé stavění, každé představení je obrovská zkušenost, která nás posouvá dále. A kolikrát nám to spadlo! Něco jsme stavěli 5, i 7x. Náročné pasáže vcelku vyšli, zato jsme pohořeli na jednoduchých technikách, které nikdo nevyzkoušel a nezkontroloval. Další poučení.

Závěr představení nepatřil dominu, ale na domino navazující kinetický efekt. Dělá se obvykle z lékařských špachtlí do krku (používají se i na výtvarné práce a dají se snadno koupit) tak, že se poskládají přes sebe způsobem, aby v každé špachtli bylo pnutí. Jako to vypadá, se můžete přesvědčit na videu.




Jak jsme mikroskopovali                                       13.1.18
 
Jedno víkendové lednové dopoledne jsme se s pár dětmi sešli v klubovně, abychom opět vytáhli mikroskopy. Všechny naše mikroskopy jsou binokulární (na obě oči) a dvou typů. Přinesl jsem vodu z rybníka a dva různé mechy. Pak jsme měli k dispozici hotové preparáty a sebrané suché přírodniny, jako mouchu, pavouka, motýli... Moucha při menším zvětšení (cca 30x) a hlava pavouka s osmi očima je něco úžasného, co většina lidí nikdy neviděla.

Ve vodě z rybníka nic moc nebylo. Mech jsem přinesl záměrně, zdali se nám podaří najít mechové medvídky – želvušky. Podařilo! Prohledáváním mechu jsme spatřili tohoto zvláštního odolného živočicha. Ta naše měla bílou barvu. Želvušky měří kolem jednoho milimetru a píše se o nich, jako o nejodolnějších živočiších na Zemi. Více například zde.

 
Širák – květen 2018
Širák – květen 2018
Širák – květen 2018
Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018
Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018
Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018
Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018
Výprava březen 2018 – Vesmírné putování
Výprava březen 2018 – Vesmírné putování
Výprava březen 2018 – Vesmírné putování
Výprava březen 2018 – Vesmírné putování
Výprava březen 2018 – Vesmírné putování
Oddílová noc, březen 2018
Oddílová noc, březen 2018
Oddílová noc, březen 2018
Oddílová noc, březen 2018
Přechod Brd, březen 2018
Přechod Brd, březen 2018
Přechod Brd, březen 2018
Přechod Brd, březen 2018
Přechod Brd, březen 2018
Přechod Brd, březen 2018
Únorový náhradní program
Únorový náhradní program
Únorový náhradní program
Dominový efekt, leden 2018
Dominový efekt, leden 2018
 
Národní technické muzeum, leden 2018
Národní technické muzeum, leden 2018
Národní technické muzeum, leden 2018
Národní technické muzeum, leden 2018
Dominový efekt, prosinec 2017
Dominový efekt, prosinec 2017
Dominový efekt, prosinec 2017
Pozorování mikroskopy
Želvuška
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody

    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování   
  • Chata Ski klub, Říčky v Orlických horách - výborné služby a jídlo, krásné prostředí a vstřícní správci (doporučujeme i na tábory a skupinové pobyty)
  • Chata Stará škola - Zásada, Jizerské hory
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče 
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2018
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.  ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.
HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.  BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.