Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...   DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.
  SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).
                  Vzkazovník. Stránky pro Vás připravuje Zbyšek Prágr.
  Nově   12.1. – Zveme nejen děti na lednovou výpravu do miniaturního světa mašinek.
 
Archiv  10.1. – Prosincová výprava do muzea Karla Zemana a pouštění lodiček je ve fotogalerii.
 ..............................................................................
 


Dětské tábory
Výpravy / výlety
Kalendář akcí
Fotogalerie
  
Stolní / deskové hry
Den Země
      
  ..............................................
Pracovní pod hesly

ZAJÍMAVOSTI
Podivná ještěrka, která pije nohama

Moloch ostnitý žije v nejsušších australských pouštích. Trocha vláhy sice přichází každé ráno, když se chladný vzduch nad pouští začne ohřívat. Jenže moloch z toho nic nemá. Jeho tlama je uzpůsobena k lovení mravenců, ale nedokáže se s ní vůbec napít. Přesto se moloch nějak napít potřebuje. Dále

(Zdroj
ČRo.cz)


.....................................
Ptákům přilepšíte jen správnou potravou. Labutě překrmené cukrovím nemohly ani vzlétnout.

Nevhodnou potravou v krmítku můžeme drobné ptáky i zabít. Největším problémem je záměna loje za sádlo. Sádlo je produkt vepřový a lůj hovězí. Sádlo je pro ptáky naprosto nevhodné a způsobuje průjem. Pro ptáčka je pak dost velký problém, aby vůbec přežil. Nejvhodnějším krmením pro vodní ptáky je chléb, housky a rohlíky. Pečivo může být i celozrnné, obsahuje totiž vlákninu a pomáhá tak lepšímu trávení. Naopak ochránci přírody apelují, aby lidé nedávali labutím a kachnám zbytky vánoček nebo cukroví. Sladké a tučné pečivo jim dobře nedělá. Více.
(Zdroj ČRo.cz)
.....................................
Sloní paměť není mýtus. Skutečným rekordmanem zvířecí říše je ale někdo jiný

Sloni mají podle okřídlené představy skvělou paměť. Je toto tvrzení přehnané, nebo se zakládá na pravdě? Velká paměť není jedinou mentální předností největších suchoze- mských savců. Sloni si dokážou osvojit až desítky povelů. Na sociálních sítích se stalo hitem video, na němž slon maluje obraz stylem, že by se za něj nemusel stydět ani leckterý člověk. Největšími pamětníky v říši zvířat patrně nejsou sloni, ale delfíni, kteří dokážou rozeznat zvuky, které 20 let neslyšeli. Více
(Zdroj ČRo.cz)
...................................
Nejlepší letošní videa natočená
přes mikroskop


Šestý ročník soutěže Nikon Small World in Motion zná své vítěze. Podívejte se na dechberoucí záběry, které odhalují krásu života na mikroskopické úrovni.
Dále Originální zdroj videa. (Zdroj Příroda.cz)

Další zajímavosti
HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Noční obloha, leden 2017
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
*11.1. 4:44
sv
sv
11.1. 6:17
sz
v
12.1. 5:27
sv
v
12.1. 7:00
sz
jv
*13.1. 4:37
v
v
13.1. 6:10
z
jv
14.1. 5:19
v
jv
14.1. 6:52
z
jv
15.1. 6:02
jz
jv
16.1. 5:12
jv
jv
*16.1. 6:45
jz
j
17.1. 5:55
jz
jv
*18.1. 5:05
jv
jv
*19.1. 5:48
jz
j
*28.1. 19:24
jz
jz
29.1. 18:33
j
jv
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (pokud nevstoupí dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
......................................
 
Vesmírná videa: listopad a prosinec
 
Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Dalším tématem bude Evropská jižní observatoř (ESO) a její části z ptačí perspektivy... Dále
......................................
Již neaktuální (historie)
Starty raket a události
......................................
Mise raketoplánů
Discovery STS-124
Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
St 11.1.
ČT1 21:55
Přítelkyně z domu smutku (1/4)
 
Román Přítelkyně z domu smutku, jak ho počátkem osmdesátých let napsala Eva Kantůrková, byl inspirován jejími zážitky z roční vyšetřovací vazby v ruzyňské věznici. Bylo to místo, kde měl být člověk pomocí promyšleného systému zbaven své důstojnosti, ale byla to také příležitost k setkání s celou galerií lidských typů, z nichž mnohé lze potkat právě jen ve vězení. Ve své knize, kterou sama nazvala románem - pravdou, dosáhla autorka mimořádné působivosti. Tu neztratila ani jeho čtyřdílná televizní adaptace, jíž se vedle samotné Evy Kantůrkové chopili scenárista Václav Šašek a režisér Hynek Bočan a řada skvělých českých herců.

......................................
KINO TIP
 
Intimní osvětlení
 
Jeden z významných snímků tzv. nové české vlny 60.let, který byl zařazen mezi desítku nejlepších domácích filmů všech dob. Celovečerní debut scénáristy a režiséra Ivana Passera je současně jeho jediným dlouhometrážním filmem, který natočil v tehdejším Československu. V této osobité smutné komedii se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech...
Více

 

......................................
HUDBA TIP
 
Pán prstenů: Dvě věže
 
So 18.2. 2017
Praha, O2 arena

Premiéra velkolepé projekce na filmovém plátně s plochou více než 150 metrů čtverečních za doprovodu 250 členů symfonického orchestru, sboru a zahraničních sólistů, se uskuteční 18. února 2017 v pražské O2 areně. Na třetí díl trilogie režiséra Petera Jacksona se pak mohou diváci těšit na sklonku roku 2017. Hudba Pána prstenů je řazena mezi nejkomplexnější díla na poli filmové hudby. Styly a nástroje z různých koutů světa dokreslují a charakterizují jednotlivé prvky Tolkienovy ságy.


SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
"Sex je náš" od skupiny Lucie v úpravě pro dechovku! :D
...................................
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
 
ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí
Pour féliciter 2017 Žlutý květ

Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)











 


 

 








Lodičky na Vltavě následované Karlem Zemanem
26.12.16
 
V prosinci proběhla poměrně netradiční výprava do Prahy, která měla dvě části. Nejdříve jsme se vydali na Střelecký ostrov a setkali se ještě s dalšími lidmi stejného úmyslu. Všichni měli postavené lodičky z rozložitelného materiálu, za naší skupinu se sešlo 10 lodiček. Po společné fotografii všech lodiček se pustily na vodu. Většina lodiček plavala bez problémů a krásně nasvícené malými svíčkami většinou v papírových kabinkách nebo komínkách (samotná svíčka by nebyla moc vidět). Našlo se i několik lodiček, jejichž osud byl zpečetěn brzo po vyplutí. Jejich brzkou zkázou se staly většinou nakloněné komínky či jiné části, které začaly hořet. Ale světelné efekty byly také vítány.

Za svitu zářící Venuše nad jihozápadem jsme pokračovali na Malou Stranu za filmovými triky. Těmi původními, klasickými animovanými. Tato příležitost byla v muzeu Karla Zemana, autora unikátních filmů jako např. Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Cesta do pravěku. Muzeum je to nevelké, ale základní informace o tvorbě filmového režiséra, animátora a výtvarníka v něm samozřejmě najdete.

Naše výprava pojala návštěvu spíše jako hru, kterou má muzeum pro děti připravenou. Děti dostaly pěkně udělaný list a jejich úkolem bylo najít všechny značky na informativních panelech a expozicích, u nich se pak četlo zadání. Kdo správně odpověděl, dostal samolepku na úkolový list. Dva nejstarší kluci dostali ale hru jinou, složitější. Na konci museli odposlechnout z rádia kód, kterým otevřeli truhlu. Ti mladší našli poklad v pařezu. V muzeu děti nehrály jen hru, samozřejmě náležitě využily interaktivní exponáty.




Festival legračních filmů na oddílové noci         21.12.16
 
Zájem o oddílovou noc stále stoupá, a proto byly navrženy už tři termíny, které se naplnily. Celkem se akce účastnilo 62 dětí, tedy zhruba 20 dětí na skupinu a i to je někdy dost pro klidný průběh akce. Program byl pro všechny tři skupiny téměř stejný, i když se podle situace, přesněji řečeno podle složení dětí ve skupině, trochu upravoval.

Oddílová noc – listopad 2016Hrála se oblíbená stará hra Cukr káva limonáda… a samozřejmě by děti těžce nesly, kdyby se neuskutečnila vybíjená. Zajímavá byla i „bačkorovaná.“ Dvě družstva si naházela bačkory na druhou půlku tělocvičny – které družstvo je od startu dříve komplet obuté, vyhrává. Další hrou byla klasická štafeta se slalomem mezi kužely s různými úkoly. Jako poslední hra před promítáním proběhl „curling“ se svítícími tyčinkami. Ve zhasnuté tělocvičně bylo třeba z vymezeného prostoru hodit nebo poslat svou svítící tyčinku co nejblíže k modrému majáčku.

Odlišnosti některých skupin; některé hrály na začátku deskové hry, než se všechny děti sešly. Třetí, už prosincová skupina, místo štafet hrála hru s malými barevnými míčky. Úkolem dvou družstev bylo zbavit se do časového limitu co nejvíce míčků. Kdo měl po konci hry na své polovině nejméně míčků, vyhrál. Třetí skupina měla štěstí na počasí. Bylo jasno, proto jsme si na zahradě ukazovali planety, souhvězdí a další zajímavosti noční oblohy a pak hráli přeskakovanou přes zelený laser. Ovšem tato skupina zase místo toho neměla promítání efektů zeleného a fialového laseru, čas už nás totiž tlačil.

To hlavní ale proběhlo pro všechny stejně. Festival legračních filmů proběhl v klubovně ve spacácích. Promítalo se kolem deseti krátkých animáků, některé známější, ale některé děti většinou ani znát nemohly. Například Krávu na Měsíci. Pár dětí ale poslední filmy nevidělo :-). Část nocležníků spala v klubovně, kam se ale dvacet dětí nevejde, proto někteří spali vedle v malé tělocvičně. Hlavně starší kluci se tam vždy těší. Ráno už všechny čekala společná snídaně, povídání o předchozím večeru, balení a u některých nechtěný odchod domů.

Fotogalerie (směs ze všech tří) 



Představení dominového efektu                         15.12.16
 
Druhé veřejné pouštění dominového efektu proběhlo v rámci deskohraní, tedy hraní stolních her na konci listopadu. Žáci základní školy (Adam J. z 8.C, Jakub H. z 8.A, Lukáš K. ze 7.B, Ondra H. z 4.B a Vláďa O., který už do místní zš nechodí) stavěli domino dopoledne před deskovými hrami necelé tři hodiny v malé tělocvičně.

Bylo prostavěno nějakých 1 660 dílků. Kluci se snažili vyvarovat chyb z minulých stavění, hlavně v zatáčkách. Zatáčky tentokrát fungovaly výborně, ale pro změnu nešly plynule zase jiné části dráhy, které bylo potřeba po spuštění znovu rozjet. Inu, další zkušenost. Důležité bylo dělat mezi rozestavěnými částmi mezery, aby se v případě nechtěného rozjetí “neshodila“ celá postavená práce. Například Adam J. stavěl jednu část asi sedmkrát. Námi udělané kartonové zarážky se neosvědčily, proto se přistouplo ke klasice – odebrání dvou dílků domina. Ty se pak odpoledne před spuštěním vložily mezi ostatní domina a celá atrakce byla připravena ke spuštění.

Příští stavba proběhne samozřejmě s více dílky a už si budeme muset udělat plán – načrtnout plán drah. Máte-li doma nepotřebné domino nebo obdobné dílky z čehokoliv, co vytvoří dominový efekt, rádi materiál upotřebíme. Dominový efekt se dá totiž udělat někdy až z neuvěřitelných věcí.




První čištění ptačích obydlí                                  4.12.16
 
Prvních devět ptačích budek jsme vyvěšovali před rokem, přesněji na začátku prosince 2015. Další budky následovaly během zimy. Bylo mezi nimi několik atypických budek, například pro šoupálka. Celkem máme v lese nedaleko Úhonic 13 ptačích budek. Na jaře si nová obydlí zamluvily sýkory koňadry a modřinky a brhlík lesní. Ptáci obsadili sedm běžných budek, neobsazené zůstaly právě ty atypické.

Čištění ptačích budek – listopad 2016Budky je vhodné čistit od starých hnízd a to byl také cíl listopadové výpravy. Ovšem bez her by se žádná akce samozřejmě neobešla. Hrály se oblíbené ocásky, schovávaná a na louce „chyť šátek.“ Povídali jsme si o ptácích a jejich hnízdění. Ptačí budky nejsou umístěné příliš vysoko, většinou kolem tří metů a jsou dobře dostupné. Proto je také čistily starší děti. Zájem o vyndávání hnízd byl větší, než kolik bylo budek.

Hnízdo brhlíka bylo tvořené hlavně šupinkami kůry z borovice, trochu prokládané mechem, takže se z budky jen „vysypalo.“ Sýkory měly hnízda postavené především z mechu a vršek vystlaný zvířecí srstí a stébly rostlin. Sýkora modřinka hnízdila dvakrát a tak měla v budce na prvním hnízdě postavené hnízdo druhé.

Fotogalerie. Foto z vyvěšování budek před rokem 



Tajgou v Krkonoších, aneb dobrodružství na podzimním táboře                                                21.11.16
 
Kdepak, tajga v Krkonoších opravdu není. To jsme jen napodobovali některé části skutečného příběhu, které prožil kapitán Arseňjev – tehdy vojenský zeměměřič – se svými spolupracovníky při mapovaní východosibiřské tajgy v oblasti řeky Ussuri v letech 1902 – 1907. Při své práci se setkal s domorodým lovcem a stopařem Děrsu Uzala. Setkání bylo pro oba osudové. Vladimir Arseňjev popsal své přátelství s Děrsu v knize, která vyšla v roce 1923 a podle níž byl natočen film, který jsme zhlédli (ten z roku 1975). A Krkonoše k naší celotáborové hře byly tím nejlepším prostředím!

Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgyPo příjezdu do Krkonoš jsme s ničím neotáleli. Naší základnou se stala klasická dřevěná horská chata ve Velké Úpě, kde podlaha jaksepatří při chůzi, vrže. Ubytování se, večeře, rozdělení do družstev a hned ven na hry. Před každou důležitou hrou se četl úryvek z Arseňjevovy knihy, přibližující dětem skutečnou událost. V horském prostředí se výborně hrálo. Mnohdy slunečné počasí se zlatými stromy a stráněmi plnými ovcí vytvářelo nádhernou podívanou, kterou dokázaly ocenit i děti. O charakteru her výstižně mluví už jejich názvy, například Bivak, Dobrá muška, Řeka, Lov na tygra, Pravá cena věcí, Zkouška všímavosti, Stopovaná, Kořen života, Lesní požár.

Protože se brzy stmívalo, některé aktivity probíhaly už za tmy, nebo se hrálo v chatě. K našim akcím patří táborák, nechyběl ani na podzimkách. Jen dřevo po dešti bylo mokré a déle trvalo, než se oheň pořádně rozhořel.  

Bezesporu asi největším zážitkem pro všechny byla výprava na naši nejvyšší horu, Sněžku. Dva ale do cíle nedošli. Jeden praktikant asi na něco špatně šlápl a s bolavou nohou, za doprovodu vedoucího, sjeli lanovkou a autobusem do chaty. Cesta zhruba do poloviny Sněžky ubíhala bez problémů, za veselí dětí, které zaujaly ostrůvky prvního sněhu. Dále jsme se ale dostali do místa, kde foukal silný vítr, jaký asi nikdo ještě nezažil. Několik dětí dokonce začalo panikařit, že je vítr odfoukne… Podobné to bylo i při sestupu, ale jak se ukázalo, u některých to byla jen psychická záležitost silného zážitku. Stačilo si totiž o něčem povídat, odvést pozornost a hned bylo po problému. Paradoxně největší hrůzu z větru měli někteří nejstarší. Přitom se pro Sněžku nejednalo o nic mimořádného, následující dny měl být podle předpovědi vítr mnohem silnější.
 
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Na vrcholu byla spousta lidí (dokonce maminky s terénními kočárky), nebylo divu, že Česká Poštovna byla plná k prasknutí a nebylo tam k hnutí. Ale děti si samozřejmě nutně musely něco koupit :-). Cesta ze Sněžky monumentálním skalnatým Obřím dolem byla nádherná a dokazující, že Krkonoše jsou naše jediné skutečné hory (ostatní hory jsou jen vysoké kopce). Cestou jsme se párkrát zastavili, abychom si popovídali nebo se podívali na historické zajímavosti hor. Kluci obdivovali vodárnu pro Sněžku, povídali jsme si o lavinách a ukázali lavinou slisované smrčky. Někteří se byli podívat na vchod do historického dolu Kovárna, který se veřejnosti otevírá jen v létě. Nikdo totiž nevěděl, že pod Sněžkou jsou ohromné vydolované prostory. Poslední naučná a zároveň svačinová zastávka byla u kapličky v Obřím dole, kde jsou dobové fotografie především zemních lavin (tzv. mur) a jejich následků. Děti se po příchodu do chaty velice rychle zregenerovaly, začaly řádit a brzy nebylo znát, že přišly z celodenního výletu.

Nebyl to ale jediný program závěrečného dne před odjezdem. Tím bylo konečné zhodnocení tábora a uplynulého dne. Jaký byl Děrsu Uzala a ostatní dobrodruzi z příběhu, a jaké ponaučení a příklad jsme si od nich mohli vzít. Téma to bylo evidentně zajímavé, protože  některé děti zaujalo natolik, že jsem jim předchozí dny po obědě o poledním klidu na dvě části pouštěl povedený dokument o dnešních profesionálních lovcích v tajze. Se zájmem dokument sledovaly, i když byl s titulky.

Pěkné a aktivní povídání a postřehy dětí vystřídalo slavnostní vyhlášení a předání diplomů a odměn. Podzimní tábor v Krkonoších byl krásný, poučný a dobrodružný.


LÍNÝ LEMRY
FRAJEŘI
RŮŽOVÍ PONÍCI
RŮŽOVÍ PEKELNÍCI
Michal B.
Michal S.
Tomáš K.
Lukáš P.
Jirka C.
Filip K.

Theodor K.
Tomáš K.
Honza K.
Jakub S.
Petr B.
Ian B.

František N.
Anežka Š.
Tereza K.
Honza S.
Hanka P.
David Č.
Vítek P.
František H.
Patrik S.
Katka V.
Adam V.

Eliška Z.
Lucie Z.
Jarka Š.

40 bodů
37 bodů 30 bodů 24 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Výprava ve městě zvířat                                       9.11.16
 
V pohádce i takové město zvířat existuje, to naše se jmenovalo Zootropolis. Může v něm žít každý, jak malá myška, tak velký medvěd, každá čtvrť byla různým druhům přizpůsobena. Hlavní postavičkou byla králičice Judy Hopkavá. Od dětství toužila stát se policistkou mezi velkými savci, ale pro její velikost to bylo každému pro smích. Policejní výcvik jí dělal ze začátku problémy, ale nakonec ho zvládla.

Stejně tak děti ve čtyřech družstvech si vyzkoušely takový malý policejní výcvik na obrovské louce v Českém krasu. Děti skákaly jako Judy Hopkavá, lezly tunelem, běžely slalom, nebo ručkovaly na laně. Také všechny děti výcvik zvládly. Ovšem jedna „výcviková hra“ proběhla už v pátek večer, při štafetovém sbírání vajíček. Po výcviku následovaly během sobotního dopoledne další hry.

V původním filmovém příběhu se přetřásala různá povolání. Děti kreslily, co by se jim líbilo dělat, čím by chtěly být. Představy to byly pestré, ale některé i zcela charakteristické dnešní době, odrážející zájmy dítěte – například profesionální hráč počítačových her. Došlo také na určování filmových postaviček z příběhu.
 
Další významnou postavou v Zootropolisu byl lišák Nick Wilda. Ve městě měli lišáci špatnou pověst proradných zvířat. Ani Judy Hopkavá ze začátku lišákovi vůbec nevěřila a podezřívala ho z nekalé činnosti. Okolnostmi se ale lišák Wilda stal pravou rukou a pomocníkem při řešení záhadného detektivního případu, který Judy řešila. A nebyl vůbec proradný, ba naopak.

Také my se snažili některé části příběhu napodobit hrami. Proto se hrálo na pašeráky nebo v sobotu odpoledne velká hra v oblíbeném pískovcovém lomu – SPZtky. O víkendu bylo na programu samozřejmě mnohem více her a soutěží. Večer vzplál tradiční táborák s opékáním buřtů a laserovými efekty. 

Detektivní zápletka příběhu byla vskutku zajímavá, ale ještě důležitější byl závěr, kdy v Zootropolisu díky závěrům vyšetřování Judy Hopkavé sílily xenofobní nálady rozdělující dravce a „ty ostatní.“ Příčina tohoto rozkolu byla nakonec odhalena a město uchráněno od nepokojů. Ačkoliv tyto pohádky jsou určené zejména dětem, silné ponaučení z příběhu patří především dospělým, aby si všechny děti mohly hrát, poznávat a radovat se ze života, jako na výpravě ve městě zvířat.


DRAVCI
BLESKOVÉ
LIŠÁCI
KREVETY
Kristýna H.
Kristýna F.
Alena K.
Ondra I.
Matěj H.
Nela F.
Filip F.
Jakub S.
Lukáš Č.
Michal M.
Natálie B.
Richard H.
František H.
Berenika Č.
Daniel D.
Adam D.
Vojta K.
Šárka Z.
Bára J.
Aleš Z.
Bára K.
Matěj K.
Marek J.
Ondra M.
Hubert Č.
Amálie Č.
Kristián P.
35 bodů
30 bodů 21 bodů 18 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Večer světel                                                           4.11.16
 
Průvod světélek různých tvarů a barev se vydal od hořelického kostela v Rudné ulicemi k základní škole. Škoda, že průvod šel od západu na východ, protože měl v zádech nádhernou kulisu v podobě srpku Měsíce a velmi jasné Venuše pod ním. Alespoň Měsíc je na některých fotografiích vidět.

Večer světel 2016Když průvod došel k základní škole, bylo úkolem dětí ukázat u školy na stole na obrázky, které po cestě viděly rozvěšené na pouličním osvětlení. Po splnění tohoto úkolu si mohly vzít omalovánky a dojít pro svítící tyčinky, které byly umístěné v kruhu ze svíček. Když byl všemi tento úkol splněn a louka prázdná, mohl se spustit ohňostroj, který byl letos ze všech ročníků nejdelší.
 



Výprava za Vltavskými vyhlídkami                       24.10.16
 
Vždy po prázdninách děláme jednu turistickou výpravu, během několika podzimních roků stále brouzdáme po stezkách na západ od Prahy. Letos tomu nebylo jinak. Na konci září byly naším hlavním cílem tři vyhlídky na Vltavu.

Hlavní skupina dětí a rodičů vyrážela ze Smíchovského nádraží autobusem č. 390/438 do zastávky Krňany, rozcestí Třebsín. Ačkoliv je zastávka na znamení, vystoupila zde půlka zcela plného autobusu. Nebylo těžké uhodnout, kam měli všichni namířeno. Od zastávky je to na Smetanovu vyhlídku přes 700 metrů pohodlným terénem, v podstatě po rovině, úplně pro každého. Když jsme přišli na Smetanovu vyhlídku, čekala nás tam jakási fronta a desítky lidí. Někteří vytáhli svačiny a v klidu počkali, až všichni odejdou. Za chvíli jsme byli na vyhlídce téměř sami a dlouho se kochali nádherným výhledem na Vltavu a její meandr pod námi. Na druhém břehu Velké řeky, jak se v trampské hantýrce říká Vltavě, byla vidět historická trampská osada Ztracenka. Výhled to byl nádherný a předčil mé očekávání. Fotografie z vyhlídek jsou krásné, ale toto se musí vidět na živo.

Výprava – Vltavské vyhlídky 2016Po kochání se naše skupinka vydala k dalšímu úchvatnému výhledu. Naštěstí sama, bez průvodu lidí se stejnými cíli. Cesta vedla po žluté, málem bychom přehlédli odbočku. Ale co to, k nám se vřítil dav lidí, se kterým jsme se minuli na Smetanově vyhlídce. Dost pravděpodobně přehlédli odbočku na žluté a nyní se vraceli. „Také jdete na Máj?“ zněla otázka cizích turistů. Odpovídám, že ano a oni na to, „Tak to se přidáme a půjdeme s vámi.“ Chtěli jsme si užít klidu přírody a nad tímto oznámením jsme zrovna nejásali. Řešení bylo jednoduché. Nenápadně jsme je nechali předejít a u studánky se dlouho kochali zajímavým údolím s potokem. Mělo to ale jednu slabinu – tím, jak jsme se částečně smíchali s davem, a naše část zpomalila, jedna rodina naopak před davem přidala, takže jsme se rozdělili a shledali až v autobuse na cestě domů.

Cesta vedla po žluté, která, nevím v jakém roce, částečně změnila trasu. My šli záměrně po té staré, je přímější a kratší (stará žlutá je na mapě KČT č. 38 z roku 1997). Zde byla vyšlapána cestička na jednu bezejmennou vyhlídku, výhled ale trochu zakrývaly stromy. Po této vyhlídce jsme vyšlápli kopec a velmi rychle se ocitli na vyhlídce Máj. Další kochání se, oběd z batůžku, pohoda slunného dne.

Třetí plánovanou vyhlídku – Bednář – padlo rozhodnutí z časových důvodů vynechat, protože jsme museli stihnout autobus. Na zastávku v Rabyni těsně u Slapské přehrady to bylo přece jen ještě 6 kilometrů. A jak se ukázalo, docela dobrodružných. Cesta vedla hlubokým údolím podél potoka se spoustou spadaných stromů přes cestu. U pěkných starých trampských chat se satelity se přestoupilo na modrou turistickou značku. Cesta už dále vedla pěknou krajinou. Včas jsme došli k Slapské přehradě a v autobuse se shledali s oddělenou rodinou, která vyhlídku Bednář, na rozdíl od nás, stihla.

Plánovaná trasa z Třebsína do Rabyně k Slapské přehradě měla zhruba 12 km (dvě místa jsme šli ale trochu jinak): mapy.cz/s/11WsK.
 
          Fotogalerie 

 







Pf 2017
Výprava prosinec 2016 – lodičky a muzeum Karla Zemana
Výprava prosinec 2016 – lodičky a muzeum Karla Zemana
Výprava prosinec 2016 – lodičky a muzeum Karla Zemana
Oddílová noc – listopad 2016 (1. skupina)
Oddílová noc – listopad 2016 (2. skupina)
Oddílová noc – listopad 2016 (3. skupina)
Oddílová noc – listopad 2016
Dominový efekt, listopad 2016
Dominový efekt, listopad 2016
Dominový efekt, listopad 2016
Čištění ptačích budek – listopad 2016
Čištění ptačích budek – listopad 2016
Čištění ptačích budek – listopad 2016
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Podzimní tábor 2016 – Horký dech tajgy
Výprava říjen 2016 – Zootropolis
Výprava říjen 2016 – Zootropolis
Výprava říjen 2016 – Zootropolis
Výprava říjen 2016 – Zootropolis
Výprava říjen 2016 – Zootropolis
Večer světel 2016
Večer světel 2016
Výprava – Vltavské vyhlídky 2016
Výprava – Vltavské vyhlídky 2016
Výprava – Vltavské vyhlídky 2016
Výprava – Vltavské vyhlídky 2016
Výprava – Vltavské vyhlídky 2016
  Zajímavé převzaté články
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody

    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte, to co nikde jinde 
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování   
  • Chata Ski klub, Říčky v Orlických horách - výborné služby a jídlo, krásné prostředí a vstřícní správci (doporučujeme i na tábory a skupinové pobyty)
  • Chata Stará škola - Zásada, Jizerské hory
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče 
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2017
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.