Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...

Archiv zajímavostí 2016 / 2015 / 2014 / 2013 / 2012 / 2011 / 2010 / 2009 / 2008 / 2007
 
Září 2018
Projekt Národního parku Šumava potvrzuje přirozenou obnovu lesa po kůrovci

Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních. "Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu 30 centimetrů," uvedl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Více
(Zdroj Ekolist.cz)



Červen 2018
V žádném ze 143 pramenů v Praze není pitná voda

V metropoli se nachází 143 studánek a pramenů. Podle rozborů však ani jeden pramen a studánka nesplňují hygienické normy pro pitnou vodu. Metropole investuje peníze do obnovy studánek v rámci strategie, která má pomoci mírnit dopady změny klimatu na život ve městě. Vypařováním vody a zeleně je totiž možné ochlazovat město. To se přehřívá kvůli dopravě a plochám z betonu a asfaltu, jenž do sebe kumulují teplo. Více

(Zdroj
vodarenstvi.cz)
Registr pramenů a studánek
Za co v přírodě hrozí vysoké pokuty a kdy lze přijít o psa

Houbaření, turistika i táboření u nás mají dlouhou tradici, pro pohyb a pobyt v přírodě současně platí řada právních pravidel. Za jejich porušení hrozí pokuta od pěti do 100 tisíc korun. Víte, kam nesmíte vstupovat, co můžete a naopak nesmíte v lese sbírat, kde lze tábořit a kde maximálně přespat? Dále

(
Zdroj Aktualne.cz)
Zahrada Jiřího Trnky ožila na zámku Ctěnice

V roce 1962 vyšla pohádková kniha Zahrada, již napsal a ilustroval výtvarník Jiří Trnka. Magický příběh o pěti klucích, kteří se starou brankou dostanou do krásné zahrady, se stal inspirací i pro interaktivní výstavu Trnkova Zahrada 2. Tu je až do začátku září možné vidět v zámeckém areálu Ctěnice v pražské Vinoři. Dále
(Zdroj Aktualne.cz)
Projekt Zahrada2
Festival ptactva 2018

První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě. Festival ptactva je totiž součástí úspěšné kampaně EuroBirdwatch, která letos slaví 25. výročí! Místa a termíny
 
Duben 2018
Největší králík na světě? Belgický obr s dlouhýma ušima a klidnou myslí

Belgický obr je největším plemenem králíků na světě. Měří až sedmdesát centimetrů a může vážit až deset kilogramů. Je si zřejmě dobře vědomý své velikosti, a tak ho jen tak něco nerozhází. Dále
(Zdroj ČRo)
Proč se víc bojíme parazitů než bakterií? Protože je vidíme

Neopodstatněný strach z parazitů, který šíří různé alternativní servery, přiměl vědce z Univerzity Karlovy k vydání osvětové knihy s názvem „O parazitech a lidech“. V ní si můžete přečíst, co paraziti jsou, jak žijí a jak se promítli třeba do umění Paraziti, kteří v Evropě zůstali, jako vši, toxoplazma, zákožka svrabová nebo roup dětský, jsou běžní, ale naštěstí nám nezpůsobují vážné zdravotní komplikace. Dále
(Zdroj ČRo)
V Novohradských horách a v okolí Třeboně žijí vlci

V oblasti Novohradských hor na Českobudějovicku a okolí Třeboně na Jindřichohradecku se pravidelně začali objevovat vlci. Jejich populace ve střední Evropě narůstá a jednotlivá zvířata obsazují nová teritoria, kde nacházejí dostatek vhodných podmínek pro život. Vlk je relativně velká šelma a vlčí rodina potřebuje pro svůj život rozlehlé území, takže není předpoklad, že by se u nás stal vyloženě početným zvířetem. Dále
(Zdroj Ekolist.cz)
Výstava: Lidé a velké šelmy Šumavy

Před 55 lety byla na Šumavě díky obrovskému úsilí a nadšení několika osobností vyhlášena chráněná krajinná oblast a začal se odvíjet pozoruhodný příběh, jehož nedílnou součástí jsou velké šelmy a lidé, kteří se zasloužili o jejich návrat do šumavské přírody.
Klíčovou úlohu na výstavě hrají lidé: šumavští obyvatelé, lesníci, ochranáři a milovníci svérázné šumavské krajiny. Výstava trvná do 31.10. 2018 v muzeu Šumavy v Kašperských horách. Více
(Zdroj Šelmy.cz)
Březen 2018
Používáte mulčovací fólie? Máme pro vás špatnou zprávu

Použití fólií na záhony a pole vypadá na první pohled jako skvělý počin. Sníží se totiž potřeba různých přípravků, které bychom museli jinak do půdy dávat. Snižuje se odpařování vody, zvyšuje se výnos, neboť černé fólie půdu prohřívají, což se uplatňuje zejména u jahod a naopak bílé ji pro změnu chladí, což má smysl u chřestu. Tyto skvělé možnosti mají ovšem svůj velký háček. Více
(Zdroj instory.cz)
S bylinkami ku zdraví? Testy zjistily v čajích pesticidy i DDT!

Zimní období viróz a chřipek přímo vybízí k pití vylouhovaných bylin a čajových směsí ve snaze preventivně přispívat k utužení zdraví. Některé bylinné směsi však mohou mít na lidský organismus naopak negativní účinek. Třetina testovaných čajů propadla kvůli přítomnosti pesticidů a jedovatého plevele včetně dvou čajů pro děti. Dále
(Zdroj iDnes)
 
Poslechněte si, o čem zpívají velryby. Jsou to rození jazzmani, tvrdí vědci

Velryby grónské se v extrémních případech dožívají až dvou set let. Celou dobu přitom plavou mrazivým arktickým mořem a zpívají si. Vědci teď navíc zjistili, že velryby grónské patří taky mezi vášnivé skladatele hudby. Autoři studie zveřejněné v časopisu Biology Letters u nich identifikovali 184 různých písniček. Dále
(Zdroj ČRo)

Vítání ptačího zpěvu 2018

Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody, a to doslova, protože začátek většiny akcí je naplánován na ranní hodiny, kdy ptáci nejvíce zpívají. A věřte, že stojí za to si přivstat. Termíny
Leden 2018
Polovina Čechů raději rozbité věci vyhodí, než opraví

Zatímco v minulosti byli Češi známí jako národ kutilů, kteří si sami opraví v podstatě cokoliv, dnes je tomu přesně naopak. Téměř polovina lidí v tuzemsku raději koupí nové věci, než aby opravila rozbité výrobky.  Bojovat s tím chce projekt Opravme Česko, který má za cíl vyškolit nové opraváře a nalákat ke zmírajícímu oboru především mladé lidi. Více

(Zdroj
iHned.cz)
Kůrovec zahrádkářem

Zcela jistě patří mezi nejméně oblíbené živočichy u nás – stromy nakažené kůrovcem hynou a mění se v nevzhledné pahýly. Jenže kůrovec si své neoblíbenosti vědom není a jako každý správný zahrádkář si hlavně hledí svého záhonku. Co na něm pěstuje a jak se o zahrádku stará? Dále
(Zdroj ČRo)
Gymnasta a inženýr mezi pavouky

V sypkém saharském písku se pohybuje ladně jako gymnastka, svou noru si však buduje jako zkušený stavitel s diplomem z prestižní inženýrské školy. Marockého pavoučka prazvláštních vlastností objevil německý konstruktér robotů, který v něm okamžitě rozpoznal ideální předobraz pro jeden ze svých strojů. Do té doby neznámý pouštní pavouk dostal jméno maloočka Rechenbergova. Dále
(Zdroj ČRo)
Liška obecná – Vulpes vulpes

Liška obecná je naší nejběžnější divoce žijící psovitou šelmou vyznačující se vysokou mírou inteligence. Přestože jsou stavy tohoto našeho predátora dlouhodobě vysoké, existuje jen malé procento běžných návštěvníků lesa, kteří jej mohli za svého života spatřit. Málokteré zvíře totiž myslí tolik na svou bezpečnost. Obezřetnost při každém svém pohybu a důmyslné využívání okolního terénu dělá z lišek takřka neviditelné lovce. Dále
(Zdroj Ekolist)
Prosinec 2017
Sbíráte bedly? Tak to pozor na jedovatou bedlu českou

Mysleli jste si snad, že bedla je vždycky jedlá? Bedla česká (též zahradní či jedovatá) taktéž patří do čeledi pečárkovitých, ale na rozdíl od ostatních příbuzných bedel obsahuje jedovaté látky, které nám po požití způsobí zažívací obtíže až otravu. Více.
(Zdroj příroda.cz)
 
Muší potápěčky se skafandrem

Neradno mouchy podceňovat jako obyčejný a ošklivý hmyz, jejich svět je neuvěřitelně bohatý a pozoruhodný. Jeden ze zástupců rozsáhlé říše much je dokonce přeborníkem v potápění. Jak to dělá? Břežnice vleze do vody a i v hloubce dvou metrů je schopná požírat vodní řasy a klást tam vajíčka. Muším larvám se v mrtvé vodě kupodivu dobře daří. To ale není jediná podivnost této mouchy. Podobně jako akční hrdina z béčkového filmu totiž vylézá z vody zcela suchá! Více
(Zdroj ČRo)
Dárky si dávají delfíni, šimpanzi i mouchy

Do balicího papíru s vánočními motivy zvířata své dárky nebalí. Experty na hory odpadů tak zůstávají lidé. Zvířata si dávají dary napřímo, většinou bez obalu. I když i v tom jsou výjimky. Dáreček pro svou vyvolenou partnerku balí samci dravé mouchy kroužilky, v balíčku ze speciálních vláken se ukrývá svačinka, kterou muška hltá před pářením (či při něm). Svatební dary svým nevěstám nosí i další druh hmyzu – srpice. Výsledky dlouhodobého výzkumu potvrdily nedávno obdarovávání i u delfínů. Zjistilo se, že samci nabízejí svým vyvoleným partnerkám jako dar mořskou houbu. Dále 
(Zdroj ČRo)
Výstava Czech Press Photo

Staroměstská radnice hostí do konce ledna to nejlepší z Czech Press Photo 2017. Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií a videí 23. ročníku soutěže Czech Press Photo v Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staroměstské radnice představí téměř 500 fotografií a videí od více než 100 autorů.
Více
Listopad 2017
Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Navzdory svému jménu není psík mývalovitý příbuzným medvídka mývala.
Dále.
(Zdroj ČRo.cz)


Není králík jako zajíc

Králík versus zajíc: jaké jsou mezi nimi rozdíly? Někdo možná tuto otázku pokládá za zbytečnou. Mezi těmito druhy ale najdeme hned několik základních odlišností – a to nejen ve vzhledu, ale především ve způsobu jejich života.
Dále.
(Zdroj zoo magazín)
Po 100 letech znovuobjeven papoušek noční

Unikátní objev hnízda papouška nočního, jednoho z nejtajemnějších ptáků světa, ohlásili přírodovědci z Austrálie. Jde již o čtvrtý australský stát, který v posledních několika letech potvrdil výskyt papouška, jenž byl po více než 100 let považován za vyhynulého.
Více. (Zdroj Ararauna.cz)

Papoušek noční
Žijeme na úkor příštích generací, vysvětluje princip ekologického dluhu expert

Život na ekologický dluh se stal synonymem 21. století. Odborníci se sice přesně neshodnou na tom, kdy dojdou fosilní zdroje energie, ale shodují se, že jejich nedostatek se blíží a může dojít k ekolo- gickému bankrotu. Ne všechny státy ale žijí v ekologickém dluhu, mají naopak přebytky a tak s energiemi obchodují. K čemu to celé může vést?
Více. (Zdroj ČRo.cz)
Loví ptáky a rozbíjí kokosy. Krab o velikosti malého psa

Krab palmový dostal své jméno podle jeho schopnosti lézt stromy. Už delší dobu se o tomto druhu ví, že dokáže též rozbíjet kokosové ořechy. Podle vědců vlákno po vláknu narušuje strukturu obalu ořechu a následně se silnými údery klepet dostane k potravě uvnitř. Více.

(Zdroj
Lidovky.cz)

Září 2017
Jak zvířata vnímají magnetické pole

Poznáte bez kompasu, kde je sever? Bez nápověd a pomůcek asi ne. Přitom ptáci, ale i některé jiné živočišné druhy, to umějí. Jak vlastně jejich kompas v hlavě funguje? A je vůbec v hlavě?
Dále.
(Zdroj rozhlas.cz)
Strom roku 2017 je ořešák černý na Kroměřížsku

Vítězem 16. ročníku ankety Strom roku 2017 se stal 230 let starý ořešák z Kvasic ze Zlínského kraje, který v hlasování veřejnosti obdržel více než 10 tisíc hlasů.
Více.
(Zdroj moderniobec.cz)
esmírná videa: červenec a srpen 2017
 
Letní měsíce nám přinesly především nejedno ohlédnutí se za zajímavými událostmi ve výzkumu Sluneční soustavy. A tak se hned v úvodu podíváme k trpasličí planetě Pluto a zhodnotíme si výzkum Marsu v posledních dvaceti letech. V dalších ukázkách se zaměříme na dvě nesrovnatelně odlišné hvězdy. Jednou bude veleobr Antares a druhou naše Slunce. Dále se podíváme, jak družice snímkují ledovce na Zemi a stavíme se na návštěvě u Blue Origin... Dále
Vypuštění vlci v Bavorsku: Proč je místo zastřelení prostě neuspí?

Na začátku října v Bavorsku někdo vypustil šest vlků, kteří byli chovaní ve výběhu Národního parku Bavorský les. Dva z nich již byli zastřeleni. Proč museli být zastřeleni? Proč nestačilo zvířata uspat? Protože to není snadné. A protože Bavorsko si pamatuje, že v minulosti v podobném případě málem došlo k tragédii.
Dále. (Zdroj ekolist.cz)
Srpen 2017
Nahrávejte jeleny
a pomozte je zachránit!


Děje se to nenápadně, ale může to vést až k úplnému vymizení evropských jelenů. Po kontinentě se pohybují stáda původně asijského jelena sika, který se s těmi našimi úspěšně kříží. Plíživé hybridizace si zpočátku nevšimli biologové ani myslivci... Jelen evropský troubí hlubokým hlasem, zatímco jelen sika spíše jakoby píská. Zvukové projevy obou druhů jelenů se velmi liší. Rozeznat křížence podle hlasu už ale tak snadné není...
Dále. (Zdroj ČRo)
Vlci na Šumavě. Kolik jich je teď?

V roce 1874 zastřelili posledního, ale znovu se tam usazují. „Na Šumavě byly záznamy vlků asi od roku 2013, 2014, a byli to vlastně jen migrující jedinci. Až v roce 2015 byl vyfocen první vlk na Lipensku. Letos už byl vyfocen vlčí pár a došlo k rozmnožování jednoho páru v horském lese. Byla nafilmována tři štěňata, takže je tady minimálně pět vlků,“ vysvětluje zoolog Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Dále. (Zdroj iRozhlas)
Kreativní dětské pokoje

Pamatujete si, jak vypadal váš dětský pokoj? Já mám v paměti pevně zarytou fialovou látku s medvídky. Stejně tak si zřetelně vybavím „univerzálový“ nábytek nebo drsnost chlupatého koberce. Dnešní děti tráví v interiérech dvakrát více času než my, jejich rodiče. Co se vryje do paměti jim? Když začnete zařizovat nebo upravovat dětský pokoj a shánět informace, všude narazíte na „hlavně bezpečně“ a „děti milují barvy“. Myslím, že to nestačí. Vytvořme zdravé pokojíčky ohleduplné k dětem i planetě.
Dále.
(Zdroj Sedmá generace)
Pozvánka na Festival ptactva

První říjnový víkend (letos připadá na 30. 9. a 1. 10.) je již tradičně zasvěcen Festivalu ptactva. Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
Získáte mnoho informací jak o jednotlivých druzích, jejich životě, ohrožení a možnostech ochrany, tak o fenoménu ptačí migrace obecně. Na mnoha místech organizátoři připravili ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pro děti bývají nachystané různé hry a kvízy s ptačí a ekologickou tématikou.
Termíny a místa
Červen 2017
Mléčná dráha jako studna legend
 
Každý z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i kulturami. Pojďme si některé stručně představit... Dále

Mléčná dráha
Cookovy ostrovy se snaží zůstat nejzelenějším rájem pro turisty

S rozvojem rybolovu, podmořské těžby, ale i turismu se tamní příroda začala měnit a upadat. Vytvoření, respektive rozšíření, mořské rezervace má v první řadě vést k tomu, aby se fauna i flora obnovily. Neznamená to ale úplný zákaz ekonomických aktivit na území celé rezervace. 
Více
(Zdroj
Rozhlas.cz)
Hedvábí - ušlechtilé vlákno, jehož výrobu řídí motýli

Podle čínské legendy se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př. n. l.. Vypráví se, že Chuang-Ti požádal svou ženu Si Ling-Š´, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Si Ling-Š´ objevila bílé housenky, které snovaly lesklé zámotky. Později jeden zámotek náhodou upustila do horké vody a zjistila, že z něj může vytáhnout jemné vlákno a navinout ho na cívku. Podle všeho tak objevila technologii výroby hedvábí, která zůstala po více než 2000 následujících let čínským tajemstvím. Výroba hedvábí sestává ze čtyř částí: pěstování morušovníku, chov bourců morušových, namotávání hedvábných nitek ze zámotku na cívky, tkaní hedvábných látek. 
Více.
(Zdroj Rozhlas.cz)
Šakalů je u nás víc, než tušíme

V bývalém vojenském prostoru Milovice se rozmnožují šakali.„Poprvé jsme šakala nafotili roku 2015, ale nevěděli jsme, jestli se jedná o trvale usazeného jedince, nebo jen procházející zvíře,“ uvedla v Magazínu Leonardo Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vědci později zjistili, že jde o usazeného jedince. Šakala není důvod se bát. Není nebezpečný, zvíře je to plaché a při kontaktu s člověkem uteče. Takže kdyby ho někdo viděl ve volné přírodě, tak to může považovat spíše za štěstí než za nebezpečí.
Dále
(Zdroj Rozhlas.cz)
Duben 2017
Při pátrání po „zpívajícím“ chřestýšovi se v Amazonii našly nové rosničky

Chřesťýšovitý had zvaný křovinář patří se třemi a půl metry délky k největším jedovatým druhům na západní polokouli. Kolonisté i domorodci v Amazonii si mezi sebou tradovali, že zpívá. Nová vědecká studie to ale vyvrací. Zvuk, který hadovi s českým jménem křovinář němý místní lidé přisuzovali, ve skutečnosti vydává stromová rosnička. Mezinárodní autorský tým popsal dva její nové druhy. Na žábu zpívají dost netypicky, jejich skřehotání zní spíš trochu jako by zpíval pták.
Více  (Zdroj ČRo.cz)
Sušení bylinek

Metod pro uchování bylinek je vícero. Určitě nejjednodušší a nejužívanější postupem je sušení bylinek na vzduchu, případně pomocí tepla v sušičkách, na kamnech nebo v troubě. Bylinky pro sušení používáme vždy čerstvé a čisté. Proto vás může napadnout otázka, zda je nutné je před sušením osprchovat?  A odpověď zní: „To záleží na situaci“...
Více. (Zdroj priroda-zahrada.cz)
V Beskydech vznikly dvě rybí rezervace

Jak se rybí společenstva vyvíjí bez zásahů člověka. To zkoumají ochránci přírody na úsecích řeky Senice a Černé Ostravice v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Vyhlásili tam rybí rezervace a už před časem se s místními rybáři dohodli, že tam ryby nebudou nejen lovit, ale ani třeba nově vysazovat. 
Více
(Zdroj
Rozhlas.cz)
Podívejte se na první barevné fotografie detailů Saturnu

Sonda Cassini se už pomalu chystá na svůj závěrečný sestup do atmosféry Saturnu, ale teprve nyní se můžeme podívat na první barevné snímky z blízkých průletů mezi planetou a jejími prstenci. Jsou velice působivé. Zveřejněné fotografie jsou pochopitelně upravené, ale rozhodně jsou zajímavější než dosud zveřejněné černobílé snímky detailů na planetě Saturn, které byly pořízeny při blízkých průletech.
Dále
(Zdroj
svethardware.cz)
 
Březen 2017
Ptákem roku 2017 je datel černý

Datel černý dnes není na našem území bezprostředně ohrožen. Za posledních třicet let jeho početnost mírně stoupá. Je to pravděpodobně dáno větším zalesněním, vyhlášením nových chráněných území včetně lesních oblastí a změnami směrem k šetrnějšímu lesnímu hospodaření. Vydat se do lesa za datly můžeme celý rok, ale na jaře (od února do května) máme největší šanci se s nimi setkat, protože to bývají nejnápadnější. Více
, určování datla.
(Zdroj
cso.cz)
Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu
 
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Velice zajímavé jsou snímky severního pólu – oblačnosti ve tvaru šestiúhelníku... Dále

Saturnův hexagon
Pozvánky na Vítání ptačího zpěvu 2017

Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody. Česká společnost ornitologická  zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. 
Termíny


Ohroženým zubrům se u nás začíná dařit

Počet zubrů chovaných v České republice roste. K poslednímu dni roku 2016 jich v zemi žilo 93 kusů. Ukázaly to výsledky druhého celostátního sčítání těchto celoevropsky ohrožených živočichů. 
Více.
(Zdroj Ekolist.cz)

Únor 2017
Mizící mokřady nás chrání před suchy, povodněmi, škodlivinami a hostí vzácné rostlinyi živočichy

Mezi mokřady patří tedy bažiny, močály, rašeliniště, ale také vodní toky, jezera, rybníky, někdy i moře. Tento typ krajiny hraje klíčovou roli při malém i velké vodním oběhu, pomáhá také proti suchům i povodním. Mokřady pomáhají regulovat vodní cyklus tak, že udržují vodu v krajině, ale mají i unikátní schopnost zpomalovat povodně. Mokřady jsou vůbec nejohroženějším prostředím na planetě. Od roku 1900 jich zmizelo 66 %, v České republice hovoří odhad až o 80 %. Více.

(Zdroj
ČRo.cz)
Rak jako symbol čisté vody je tak trochu pověra

Rak je populárním symbolem čisté vody, ale je to trochu pověra. Náš rak říční je spíš indikátorem, že voda není dramaticky špinavá. Pokud se voda dostatečně míchá a je okysličená, tak i středně organicky zatížená voda rakům nevadí. Více

(Zdroj
ČRo.cz)
Co dělat, když najdete zraněné či opuštěné zvíře? Pomůže vám mobilní aplikace

Když v přírodě nebo ve městě narazíte na zraněné zvíře, můžete se díky mobilní aplikaci spojit s nejbližší zvířecí záchrannou stanicí. Nemusíte tak ztrácet čas voláním hasičům či městským policistům, prostě se rovnou spojíte s odborníky. Ochránci zvířat věří, že díky aplikaci by se také mohl snížit počet mláďat, která lidé z přírody zbytečně "zachrání" a odnesou do stanice. Ne všechna zvířata potřebují lidskou pomoc. Je celá řada živočichů, která svá mláďata nechávají dlouhou dobu o samotě a vrací se k nim je nakrmit. Mláďatům nic není, jen jejich druh zvolil tuto životní strategii
. Více.
(Zdroj Ekolist.cz)
Vrány šedivky si dělají z aut louskáčky na ořechy

Mezi nejinteligentnější ptáky vůbec patří ti z čeledi krkavcovitých. Vrány šedivky se naučily, že než zápolit se skořápkou, je snazší nechat si ji rozbít. Využívají přitom svých zkušeností z měst a hází na příhodných místech oříšky pod kola aut. Když padne na přechodu pro chodce zelená, stačí si jen pro rozdrcený ořech znovu doletět.
Více
(Zdroj
ČRo.cz)
Leden 2017
Tryskáčem zvířecí říše je americký netopýr

Ptáci jsou mistři letu. Přeborníkem Formule 1 po vzdušném okruhu je rorýs obecný (cca 110 km/hod), v letu střemhlav vedou sokoli
(300 km/hod). Tryskáčem mezi přírodními letci ale kupodivu není žádný pták, je jím americký druh netopýra tadarida guánová. Běžně dosahují rychlosti kolem 100 km v hodině. Podařilo se  měřením zachytit i rekordmana, který dokázal letět neuvěřitelných 160 km za hodinu. Více. (Zdroj ČRo.cz)
Podivná ještěrka, která pije nohama

Moloch ostnitý žije v nejsušších australských pouštích. Trocha vláhy sice přichází každé ráno, když se chladný vzduch nad pouští začne ohřívat. Jenže moloch z toho nic nemá. Jeho tlama je uzpůsobena k lovení mravenců, ale nedokáže se s ní vůbec napít. Přesto se moloch nějak napít potřebuje. Dále

(Zdroj
ČRo.cz)

Vesmírná videa: listopad a prosinec
 
Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Dalším tématem bude Evropská jižní observatoř (ESO) a její části z ptačí perspektivy... Dále
Černá růže roste jen na jediném místě světa, hrozí jí zánik

Jen na jediném místě na světě, v turecké obci Halfeti, rostou růže, které vždy během léta ztmavnou až do černa. Těchto vzácných černých růží je velmi málo a hrozí jim zánik. Proto turečtí vědci pracují na projektu, jehož cílem je tuto odrůdu zušlechtit a moci ji pak pěstovat ve velkém. Více  
(Zdroj Ekolist.cz)
Prosinec 2016
Základní dětská potřeba je pořádně se zamazat

To, že dítě skočí do kaluže, není zlobení. Je to jeho životní potřeba. Stejně jako sebrat klacek nebo kámen. A je potřeba jim v tom nebránit. V posledních letech v našich městech vyrostlo velké množství dětských hřišť. Jsou krásná, certifikovaná, dobře udržovatelná. A děti je využívají, vylezou, sklouznou, vylezou, sklouznou. To ale není prostředí pro spontánní hru. Dnešním dětem přirozený pohyb chybí, mají pohybové manko. A je nutné je vzít do prostředí, které je bude inspirovat k pohybu. Do přírody. Dále

(Zdroj
ekolist.cz)

Nejlepší letošní videa natočená přes mikroskop

Šestý ročník soutěže Nikon Small World in Motion zná své vítěze. Podívejte se na dechberoucí záběry, které odhalují krásu života na mikroskopické úrovni.
Dále Originální zdroj videa. (Zdroj Příroda.cz)




Výstava Czech Press Photo 2016

Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií a videí 22. ročníku soutěže Czech Press Photo představí v Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staroměstské radnice 460 fotografií a videí od 100 autorů. Výstava trvá do 31.1. Více
Sloní paměť není mýtus. Skutečným rekordmanem zvířecí říše je ale někdo jiný

Sloni mají podle okřídlené představy skvělou paměť. Je toto tvrzení přehnané, nebo se zakládá na pravdě? Velká paměť není jedinou mentální předností největších suchoze- mských savců. Sloni si dokážou osvojit až desítky povelů. Na sociálních sítích se stalo hitem video, na němž slon maluje obraz stylem, že by se za něj nemusel stydět ani leckterý člověk. Největšími pamětníky v říši zvířat patrně nejsou sloni, ale delfíni, kteří dokážou rozeznat zvuky, které 20 let neslyšeli. Více 
(Zdroj ČRo.cz)
Ptákům přilepšíte jen správnou potravou. Labutě překrmené cukrovím nemohly ani vzlétnout.

Nevhodnou potravou v krmítku můžeme drobné ptáky i zabít. Největším problémem je záměna loje za sádlo. Sádlo je produkt vepřový a lůj hovězí. Sádlo je pro ptáky naprosto nevhodné a způsobuje průjem. Pro ptáčka je pak dost velký problém, aby vůbec přežil. Nejvhodnějším krmením pro vodní ptáky je chléb, housky a rohlíky. Pečivo může být i celozrnné, obsahuje totiž vlákninu a pomáhá tak lepšímu trávení. Naopak ochránci přírody apelují, aby lidé nedávali labutím a kachnám zbytky vánoček nebo cukroví. Sladké a tučné pečivo jim dobře nedělá. Více.
(Zdroj ČRo.cz)
Listopad 2016
Holubí a včelí volby

Volby jako lidský vynález? Kdepak! I v říši zvířat se konají volby lídrů, kteří určují ostatním směr. Své lídry si vybírají například holubi a volební tanečky najdeme i u včel. Některá zvířata skutečně rozhodují o tom, co kolektiv podnikne. Dá se říct, že demokraticky hlasují a docházejí ke společnému konsensu.
Dále
(Zdroj ČRo)
Ve vesmíru je desetkrát více galaxií, než jsme předpokládali
 
Vesmír najednou vypadá podstatně víc přeplněný díky hloubkovému sčítání objektů z průzkumu uskutečněného pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST a dalších observatoří. Astronomové dospěli k překvapujícímu závěru, že v pozoro- vatelném vesmíru existuje přinejmenším 10× více galaxií, než se doposud předpokládalo. Tato zjištění může vrhnout nové světlo na pradávný astronomický paradox – proč je noční obloha tmavá? Dále
Chytří a citliví čmeláci

Tlustší a pomalejší včely? Ani náhodou. Čmeláci představují svébytný rod čítající více než 250 různých druhů! Nejnovější výzkumy navíc ukazují, že čmelák není jen tak ledajaký hmyz – je velice učenlivý, chytrý a dokonce citlivý.
Dále
(Zdroj ČRo)
Vědci v Antarktidě objevili podpovrchové jezero a tzv. ledovcové mlýny

Aktuální výzkum týmu holandských geofyziků přináší zásadní změnu pohledu na Antarktidu. Jejich výprava ke „kráteru“ na východě kontinentu, v lokalitě nesoucí jméno belgického Krále Baudoina, totiž potvrdila, že zmíněná prohlubeň vůbec není kráter, ale „jezero“. Jedny i druhé uvozovky jsou na místě, už proto, že se pohybujeme v krajině věčného ledu. Po dlouhá léta se spekulovalo o tom, že tato sníženina je kráterem, stopou zanechanou meteoritem. Dále
(Zdroj ekolist.cz)
Říjen 2016
Bambus k snídani, obědu i večeři

Jíst denně po celý život stejné jídlo? Strašná představa. Přesto jsou živočichové, kterým to vyhovuje. Třeba panda velká. Ke štěstí jí stačí pořádná dávka bambusu. Živočichům, kteří se živí výhradně jedním druhem jídla, se říká „monofágové“. Monofágní bývají některé druhy hmyzu. Známým příkladem monofágního živočicha je panda velká. 
Dále (Zdroj ČRo)
Ibuprofen putuje z Česka až do moře, a pak v rybách zpátky

Ibuprofen i některá antibiotika se z Česka přes odpadní vody a řeky dostávají až do moře. Odtud zase v tělech ryb putují na jídelní stůl Čechů, řekl v Berlíně Miroslav Brumovský z Masarykovy univerzity v Brně, který se měřením těchto látek zabývá. Jejich množství by sice nemělo pro lidi představovat nebezpečí, dlouhodobý dopad na další organizmy zatím ale není známý.
Více (Zdroj denik.cz)
Před 160 lety zastřelili posledního šumavského medvěda

V listopadu je tomu 160 let od okamžiku, kdy v tehdejším želnavském revíru na Prachaticku u Jeleních vrchů zastřelili posledního šumavského medvěda, přesněji řečeno medvědici. Lovu se v roce 1856 zúčastnilo více než sto lidí. Ránu, která drama ukončila, vypálil místní lesník Johann Jungwirth.
Dále (Zdroj ČRo)
Listí ze stromů nepalte, využijte ho na výrobu nejlepšího kompostu

Na rozdíl od běžného kompostu tlení listí neprobíhá při vysokých teplotách, ale přirozeně jako v přírodě. Když stromy shodí listí, rozkládá se v jejich okolí a znovu vrací živiny kořenům a rostlinám. Stejně to známe i v listnatých lesích. A na zahradě to působí stejně. Jen na rozdíl od lesa nechceme mít listí všude, proto ho na podzim shrabáváme. Je plýtváním, pokud toto listí nevyužijeme zpět pro zahradu, mnozí ho dokonce pálí. Dále 
(Zdroj Hobby.cz)
Září 2016
Křeček kouše, činčila se nechce mazlit... Jak vybrat domácího hlodavce?

Myš, morče, činčila nebo králík patří k nejméně náročným zvířatům chovaným doma. Poradíme vám, jak se od sebe vzájemně liší a podle čeho si mezi nimi vybrat. Dále
Hledá se plch velký!

Viděli jste nebo slyšeli plcha velkého? Ozvěte se nám! Spouštíme pátrací akci, která pomůže přírodovědcům zpřesnit výskyt plchů u nás. Plch je lesní hlodavec, taková česká činčila. Znát ho mohou především chataři, kterým v noci nedá spát hlasité dupání pod střechou nebo v horším případě ve spíži. Třeba je to i váš případ.

Dále
(Zdroj ČRo)

Budoucnost oceánů

Povrch Země tvoří ze tří čtvrtin oceány! Pro život na Zemi jsou klíčové – vyrábějí dvě třetiny kyslíku na světě. Oceány se ale dramaticky mění. Jen za posledních 40 let zmizela polovina mořských obratlovců! A to není všechno... 
Dále
(Zdroj
ČRo)
Nejodolnější živočich na Zemi – Želvuška

Můžete ji vysušit, převařit, topit v kapalném heliu, trápit mrazem nebo vyslat do vesmíru - všechno přežije. Želvuška. Osminohé, ani ne milimetr velké mikrozvířátko. Říká se jim „mechová prasátka“, v angličtině „vodní medvídci“ a Slováci je znají pod názvem „pomalky“.
Více
(Zdroj
ČRo)

Srpen 2016
Proč je žralok grónský čerstvý nechutný

Žralok grónský (nebo také malohlavý) je zdroj otrav tažných psů i nezkušených polárníků. A také tvor obdivuhodně přizpůsobený svému prostředí.
Dále (Technet)

Proč se slunečnice otáčí za sluncem?

Slunečnice se za sluncem otáčí od východu na západ a v noci zase zpátky. Ale jenom ta, která ještě roste. Vědci ukázali, proč dospělé slunečnice s otáčením přestanou a místo toho hledí všechny na východ. Dále
(Technet)
Vesmírná videa: květen a červen
 
Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce... Dále
Zveme na Festival ptactva 2016

První říjnový víkend je již tradičně zasvěcen Festivalu ptactva. Během něho, ale i jiné termíny organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Termíny
Červenec 2016
Víte, jak ze země jednoduše zjistit, zda je ptačí budka v lese obsazená?

V Javořích horách na Broumovsku zoologové rozmístili 150 budek pro ptáky. V těch by měli hnízdit především dravci, kteří následně loví přemnožené hlodavce. Jak jsem se se ale přímo na místě přesvědčil, některé budky obsadili i zpěvní ptáci. 
Dále (Zdroj ČRo)
CHKO Moravský kras skrývá víc jak 1100 jeskyní. Slaví 60 let od založení

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. CHKO Moravský kras byla vyhlášena 4. července 1956. Starší je jen CHKO Český ráj, která byla vyhlášena v roce 1955. CHKO, která je z 60 procent pokryta lesy, je místem výskytu řady vzácných rostlin a živočichů, mimo jiné zde bylo popsáno více než 50 nových druhů z různých zoologických skupin. Více
(Zdroj ČRo)
Proč má slunéčko sedmitečné červené krovky a proč v ohrožení začne krvácet?

V České republice žije 84 druhů slunéček. Tento drobný hmyz je velkým pomocníkem zahrádkářů. Za den totiž podle entomologa Oldřicha Nedvěda z Jihočeské univerzity dokáží slunéčka spořádat desítky mšic. „Odhadujeme tak dvacet až čtyřicet kusů za den na jedno slunéčko. To ale stále nestačí, protože mšice se dokáží množit závratnou rychlostí,“ doplňuje. 
Dále
(Zdroj
ČRo)

Odmítli ustoupit těžbě, zaplatili životem

Staví se do cesty těžařským a stavebním společnostem a brání přírodní bohatství nebo životy domorodých obyvatel v odlehlých oblastech. Ušlý zisk pak mnoho z nich zaplatí vlastním životem. Ekologičtí aktivisté, ochránci životního prostředí nebo jen lidé, kteří odmítají opustit svůj domov a nechat na své půdě vystavět přehradu, dálnici nebo důl, umírají. Loni jich podle zprávy organizace Global Witness bylo zabito 185, což je nejvyšší číslo za posledních několik let.
Více (Zdroj Aktuálně.cz)
Květen 2016
Motýlů v přírodě ubývá. Přitom je pomoc tak jednoduchá!

Mezi nejkrásnější posly jara patří motýli. Možná jste si všimli, že jich ale ubývá. Některé druhy u nás dokonce zcela vymizely, u jiných se snížila početnost. Velký vliv na to má zemědělství, ale motýlům můžeme pomoci i my, kdo máme zahrádky! 
Dále (Zdroj ČRo)
Klokan – rychlý běžec na pružinách

Až 10 metrů do dálky a 3 metry do výšky doskočí klokaní rekordmani. Co se týče rychlosti a vytrvalosti pohybu, klokani směle konkurují jiným vyhlášeným běžcům. Rozhodně to nejsou nemotorná zvířata. V čem spočívá tajemství klokaního pohybu? 
Více (Zdroj ČRo)
Prorazí vorvaň hlavou trup lodi?

Historické prameny uvádějí případy, kdy vorvaň potopil lodi pětkrát větší, než je sám. Je to v možnostech tohoto zvířete? Právě tyto případy inspirovaly amerického spisovatele Hermana Mevillea k románu Bílá velryba vydanému poprvé v roce 1851. Kniha vyvolala kromě jiného velmi čilou diskusi o tom, zda hlava vorvaň skutečně snese tak silné nárazy. Dále 
(Zdroj ČRo)
Jak a kdy poletí lidé k asteroidu?
 
Agentura NASA nedávno dokončila revizi postupu příprav projektu Asteroid Redirect Mission (ARM), v rámci kterého robotická loď „uštípne“ kus skály z povrchu blízkozemního asteroidu a přepraví ho k Měsíci astronautům. Jak to celé proběhne? A jak daleko jsou nyní přípravy? Dále
Březen 2016
Proč si žirafí mláďata kradou mateřské mléko?

Malé žirafy si chodí pro mateřské mléko jako do cukrárny. Pijí ho od své matky, ale i od matek svých spolužáků. Žirafám se rodí zpravidla jedno mládě po 14timěsíční březosti. Kojeno je zhruba rok a půl. Žirafy jsou velmi společenská zvířata, rády se scházejí v různých skupinkách podle momentálních potřeb. A jak se ukazuje, jsou ochotny dělit se spolu dokonce o mateřskou péči. 
Více (Zdroj ČRo)

Mouchy chutnají nohama

Chuť savců včetně člověka sídlí na jazyku. Jiní živočichové však mají chuťové receptory i na jiných částech těla; v ústním ústrojí, ale také na nohou, křídlech a samičky mají chuťovými receptory vybavené také kladélko, kterým kladou vajíčka. Například octomilky poznají vhodný zdroj potravy, když na něj stoupnou. Nohama vnímají sladkou chuť a ta řídí jejich další chování.
Více (Zdroj ČRo)
Vítání ptačího zpěvu 2016

Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody. Během vycházky ukazují vedoucí exkurzí co kde létá a zpívá, povídají o určování ptáků, o jejich životě a ochraně. Na mnoha místech jsou exkurze doprovázeny i ukázkami kroužkování ptáků. Jinde organizátoři zpestřují své akce přednáškami, výstavkami peří, různými hrami a soutěžemi pro děti, ukázkami a kontrolami ptačích budek, návštěvami záchranných stanic živočichů apod.
Termíny

Prostě bez obalu

Zatímco se uprostřed Tichého oceánu bezútěšně točí plovoucí plastová kaše složená z milionů částeček plastiku, které někdy byly něčí kelímek od jogurtu, dóza od šamponu či obal od bonbonu, v Praze, v Brně a Opošenicích se učí, jak říkat ono kouzelné: Hrnečku dost! 
Více (Zdroj Sedmá generace)
Únor 2016
Jak dlouho trvá ropuše, než přeskáče silnici?

Jak dlouho to trvá, než takový obojživelník překoná silnici, která je široká 5 až 6 metrů? Takové ropuše obecné to může trvat klidně až hodinu. Takže při vetším provozu je prakticky nemožné, aby ta žába ve zdraví tu silnici překonala. 
Více
(Zdroj ČRo)

................................................

Vychutnejte si klenoty zimní oblohy
 
Na co se těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v článku... Dále
Kvůli tomu, že se lidé špatně starají o krmítka, uhynuly desítky ptáků

Zvonkům zeleným zvoní hrana. Mohou za to dobré skutky a zároveň i nevědomost lidí. Na malé pěvce totiž čeká smrt v krmítku. Jsou skleslí, nepřijímají potravu, hubnou a mají výrazně načepýřené peří, to jsou příznaky takzvané krmítkové nákazy. Zdrojem nákazy bývají nejčastěji krmítka. Je nebezpečné, když do zásypů na krmítku například prší nebo tam zůstane vlhko. V tomto prostředí se mohou někteří parazité namnožit. Prevence je velmi jednoduchá. Pokud se krmí do zásypů a není mráz, tak by měl být tento zásyp po čase, asi 14 dnech, vydesinfikován a důkladně vysušen.
Více (Zdroj ČRo)
Každou třetí jízdu autem s dětmi do školy je možné snadno nahradit jinou formou dopravy

Je to hezký příklad sebeposilující zpětné vazby. Rodičům se zdá, že každé ráno se jejich děti musí před školou proplétat velkou spoustou aut. A protože se jim to nezdá bezpečné, raději své dítě do školy odvezou autem. Čím sami přispívají k tomu, že dopravní situace před školou je nebezpečná. Centrum dopravního průzkumu (CDV) se připojilo k mezinárodní kampani a od roku 2014 organizuje pro školy dopravně motivační hru „Oblékáme hada Edu“. Jejím cílem je naučit rodiče a děti používat k cestě do školy jiné prostředky než auto. 
Více
(Zdroj Ekolist)

Rekordní cestovatel v říši hmyzu

Rekordmanem mezi cestovateli živočišné říše je rybák dlouhoocasý. Ptáci hnízdící v Nizozemí se po vyvedení mláďat vydávají na dlouhou cestu, která je zavede až k břehům Antarktidy. Za rok nalétají neuvěřitelných 90 000 kilometrů. Mezi hmyzem byl za rekordmana dlouho považován tažný severoamerický motýl danaus stěhovavý. Ten se na podzim stěhuje na zimoviště vzdálená až 8000 kilometrů. Vážka Pantala flavescens měří jen čtyři centimetry, ale při pátrání po místě, kde by nakladla vajíčka, urazí až 18 000 kilometrů. Více (Zdroj ČRo)
Leden 2016
Nedělejte z krmítek obýváky pro kočky

Lidé mohou v mrazivém počasí pomoci přikrmováním, ale je potřeba mít na paměti důležitá pravidla. Například ptáčkům často škodíme nevhodným výběrem jídelníčku. Lidé si pletou lůj se sádlem. Syrové vepřové sádlo nebo i to přeškvařené je naprosto nevhodné. Ptáci ho neumějí zpracovat. Musíme jim dávat lůj. Stejně tak jsou nevhodné zbytky vánočního cukroví. Ideální je nasypat do krmítka ptačí zob, který se dá koupit v obchodě.
Více (Zdroj ČRo)
Elektrický úhoř jako živá baterie na 600 voltů

Paúhoř elektrický je ryba, která má spíš než k úhořům blíže k sumcům. Vědci ji dlouho považovali za takovou primitivní rybu zajímavou snad jen tím, že je schopna uštědřovat svému okolí silné elektrické šoky. Ukazuje se ale, že je daleko schopnější. Svým elektrickým nástrojem umí kořist nejen omráčit, ale i přesně vyhledat. A v případě zmítající se oběti dokáže výkon své zbraně zdvojnásobit. Více
(Zdroj ČRo)
Přikrmování zvířat
v zimě


Blíží se chladné období s nedostatkem potravy a tak mnozí z vás uvažují nad tím, jak by se dalo zvířatům žijícím ve volné přírodě pomoci. Přinášíme vám několik základních rad a tipů, jak byste zvířatům mohli pomoci a ne spíše ublížit.
Více
(Zdroj
Příroda.cz)
Ptákem roku 2016 je červenka

Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu. Česká společnost ornitologická tak upozorňuje na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí - například prosklené zastávky hromadné dopravy. Více (Zdroj ČSO)