Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...

   Chceš-li zanechat vzkaz, pošli webmail.  Hlavní strana

      Archiv článků  16, 15 / 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14
 

Psí poslání                                                14.11.21
 
Poslední letošní víkendová výprava byla tematicky obdobná, jako ta v roce 2018. Tehdy i nyní jsme měli psí téma a hráli „psí hry.“ V pátek už byla brzy tma, ale ta nezabránila hraní her venku u domu. Po večeři se zformovala čtyři družstva a hurá na první větší hru na velkou louku v Českém krasu. Jednalo se o psí slalom. Místo kuželů byly použity barevné svítící tyčinky. Před první nocí proběhlo kino ve spacácích. Hodně herců bylo čtyřnohých.

První dopoledne jsme vyšli na louku, kterou mnohé děti znaly jen za tmy. Po několika rozehřívacích hrách přišli na řadu psí soutěžní hry. Ty vždy vycházejí z daného příběhu. Děti tak skákaly přes překážku a chytaly míček, stejně jako pes Bailey. Chytaly létající talíř, hledaly předměty, ovšem ne po čichu. S tím psím čichem se rovnat nemůžeme. Český kras je nádherná specifická krajina a nemohly jsme proto vynechat návštěvu lomu Na Chlumu. Pohled na skály a barvící se listí stromů vždy děti zaujme.

Po obědě a poledním odpočinku se družstva Psíčkové, Refani, Čoklové a Dogie Boxeři vydali do jiného lomu v okolí Srbska – pískovcového. Tam se soutěžilo v poznávání pachů, ale správná „voňavá“ místečka bylo potřeba nejprve najít. Pak proběhl psí výcvik. Tento lom je jak stvořený na pořádnou schovávanou. Ale tu podle původních pravidel, kdy nejde o „zakopání se,“ ale dostat se nepozorovaně k pikole a zapikat pikajícího.

Určování, tedy spíš přiřazování psích plemen družstva dělala už na chatě. Venku děti čekal táborák a buřtíky se spoustou zeleniny. Nechyběly ani efektní hrátky ze zeleným laserem. Využili jsme jasné oblohy, vytáhli hvězdářský dalekohled a pozorovali Měsíc, Jupiter s měsíčky a ti aktivnější také Saturn s prstencem.

Poslední den byl čas ještě dojít na louku a zahrát si poslední soutěžní hru a několik dalších. Po obědě děti hrály převážně stolní hry. V úplném závěru výpravy nastal ten správný okamžik, aby se psí družstva dozvěděla výsledky víkendového klání, všichni si potřásli pravicí, rozdaly se diplomy a odměny.
        Fotogalerie   

REFANI
PSÍČKOVÉ
DOGIE BOXEŘI
ČOKLOVÉ
Rozálie Ř.
Tomáš K.
Honza K.
Alisia P.
Anna Č.
Iveta P.
Sam E.
Julie P.
Ríša H.
Marie K.
Ondra M.
Vašek H.
Tereza P.
Štěpánka P.

Elisabeth T.
Karolína K.
Kateřina J.
Barbora J.
Rozálie H.
Natálie K.
Simona L.
Tomáš H.

Ema H.
Šárka P.
Štěpán Š.
Michal M.
Rozálie H.
Viktorie O.
Magdaléna Š.

31,5 bodů 27,5 bodů 24,5 bodů 23 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Větrný večer světel
 
                                                 9.11.21
 
Když jsem připravoval věci a ohňostroj na 15. večer světel, byl jsem zvědavý, kolik přijde lidí. Loňský rok se akce uskutečnit nemohla a nyní bylo pěkně chladno a hlavně foukal silný vítr. Tedy na okraji Rudné u polí. Po šesté hodině se začali objevovat první světélka. Nakonec přišlo jako vždy, několik stovek malých i velkých účastníků.

Večer světel Rudná 2021 U stolku děti ukazovaly na obrázky, které cestou neviděly. Byly tři, které se po cestě na sloupech nevyskytovaly; tučňák, kůň a ovce. Zato Měsíc s hvězdami, sluníčko, netopýra, lucerničku či ježka v kleci mohly spatřit. Po určování se rozdávaly obrázky čí spíše různé doplňovačky a svítící tyčinky. Úplný závěr patřil tradičnímu ohňostroji, který se podařilo v silném větru zažehnout na podruhé.




Galové ve Chvalovixovicích                                      7.9.21
 
Klid a mír panoval v galské vesnici Chvalovix. Ovšem pouze do té doby, než se ztratil statečný a hrdinný náčelník Bajzix. Všichni jsme byli nešťastní a propadali jsme beznaději. V tom se připotácelo potrhané a špinavé stvoření, ve kterém Sportix poznal našeho velitele Bajzixe. Ten si nic nepamatoval, jen se divil nesrozumitelnému tetování na své paži a neznámému klíči pověšenému na krku. Vypravili jsme se proto na cestu, abychom přišli na kloub záhadě Bajzixova zmizení..

Před cestou jsme si udělali zásoby jídla, materiálu a především kouzelného lektvaru, který nám dodává sílu. Asterix s Bajzixem se rozhodli, že nevezmou s sebou jen tak někoho, proto jsme museli nejdříve uspět v jejich zkouškách. Naštěstí se to podařilo všem a mohli jsme vyrazit vstříc dobrodružství.

Cestou nás několikrát přepadli Římané, ale vždy jsme si s nimi hravě poradili. Horší byly chvilky, kdy dostal Obelix hlad a bez jídla odmítl jít dál. Museli jsme ulovit spoustu kanců a házet mu je rovnou do pusy, tak zesláblý už byl!

Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix Při našem putování jsme narazili i na skupinu Druidů, kteří nás pozvali na svoji slavnost. Na ní se blýskl náš přítel Druid Panoramix, když všem ukázal, jaký báječný lektvar je schopen připravit. Všichni do jednoho ho chválili a obdivovali, což se mu velice líbilo. Ale jeho sláva nám přinesla i krušné chvilky. O Panoramixově umění se dozvěděli Gótové a Panoramixe unesli, aby vařil lektvar jim. Po těžkém boji se nám povedlo našeho kamaráda zachránit, ale natolik námi tento zážitek otřásl, že jsme se rozhodli vrátit raději domů a Bajzixovo zmizení nechat tajemstvím.

Ani cesta do naší vesnice nebyla úplně jednoduchá. Aby nás Gótové nemohli pronásledovat, kladli jsme jim pasti. Jenže jak to tak bývá, do některých jsme se sami zamotali. Ocitli jsme se v bludišti a dokonce také uprostřed noci v lese, na místě, které jsme vůbec neznali. Vše ale nakonec dobře dopadlo. Všichni jsme se v pořádku vrátili do naší vesnice a ti, co na nás čekali, byli z našeho návratu tak nadšení, že samou radostí začali dělat samé bláznivé věci. A my jsme se samozřejmě přidali. Bylo to báječné přivítání a zároveň zakončení našeho dvoutýdenního putování.
Klára Weiss   
                                             
BATTAGLIOVÉ
GALTOWN
DRUIDOVÉ
vedoucí Petr
Dominik V.
Natálie P.
Miky W.
Klára K.
Ondra T.
David V.
Petr M.

vedoucí Michal
David H.
Kuba N.
Marie B.
Marek S.
Marek T.
Radek S.
Tereza T.

vedoucí Vendy
František R.
Michal K.
Šimon K.
Adam S.
David Š.
David S.
Jana P.
1. místo 2. místo 3. místo
Tábor Chvalov 2021 – Battagliové
Tábor Chvalov 2021 – Galtown
Tábor Chvalov 2021 – Druidové
         


Výprava s Kukym
 
                                                    11.7.21
 
Po dlouhé odmlce jsme se mohli sejít na víkendové výpravě v Řevnicích. Dle očekávání bylo zcela plno. Tématem her nám byl plyšový Kuky a lesní postavičky od Jana Svěráka. Než se všichni sjeli, hrálo několik her. Tvorba pěti družstev byla snadná a mohlo se na první soutěžní hru – bylo třeba „oživit Kukyho.“ Jak se ukázalo, každý Kukyho neznal. Seznámení s Kukym byl poslední program před páteční večerkou.

Výprava červen 2021 – Kuky Ráno jsme si rekapitulovali večerní příběh a povídali o postavičkách. Některé děti měly na postavičky různé názory – na jednu stejnou pozitivní i negativní. Děti lepily Kukyho, lovily oříšky kolem divoké veverky a do tématu se výborně hodila hra „Co do lesa nepatří.“ Další hry v druhé půlce dopoledne proběhly na louce za areálem.

Kuky v příběhu trávil dobrodružství v lese. Proto se odpoledne šlo, jak jinak, do lesa, kde se soutěžilo v lesních hrách. Nechyběla schovávaná, domečky, ale i výroba lodiček. A sbírání dřeva na táborák. Táborák se trochu zdržel, protože přišla přeháňka, tak se hrály hry v jídelně. I pouštění lodiček se přesunulo na druhý den. Táborák s opékáním se nakonec uskutečnil, stejně jako pohodový večer s ukázkou toho, co lze svést se zeleným laserem.


Slunečné ráno přivítalo soutěžící do posledního dne výpravy. Po snídani se balilo, pak se mohlo začít s dalšími soutěžemi. Došlo na pouštění lodiček po Berounce a na hru „Cesta po včelí mapě“ a další aktivity. Po obědě byl čas na slavnostní vyhlášení víkendového klání, rozdávání diplomů a dojedení se pokladem.

   Fotogalerie    

KUKÁTKA
SPADLÉ ČEPICE
KUKY A DOBRODRUŽNÍCI PLYŠOVÍ MEDVÍDKY
ČER. PLYŠOVÝ FRAJEŘI
Anežka M.
Adam B.
Marie K.
Vojta Š.
Vítek Š.
Meg O.
Petr B.
Ema H.
Lukáš Č.
Matyáš V.
Magda Š.
Štěpán Š.
Simona L.
Rozálie H.
Viktorie O.

Radovan D.
Rozálie H.
Tomáš H.
Martin H.
Laura N.
Lada D.
Sofie J.
Míra H.
Žofie T.
Lucie T.
Bára J.
Šárka J.

David K.
Luboš M.
Natálie K.
Michal M.
Kristýna F.
Tomáš K.
Emma Š.
Oliver P.
Natan C.

Anna G.
Ema O.
Viki R.
28 bodů
22 bodů 20 bodů 17 bodů12 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo



Český rok za jeden týden
(Malé tábory 2020)
          14.4.21
 
Tři turnusy táborů pro malé děti (MTMĎ), které byly mimochodem plné až po střechu, měli téma, kde nevystupoval žádný hrdina, občas ani žádná postava. Na první pohled téma možná nevypadalo zajímavě – svátky během roku. Bylo to tedy takový český rok. Nakonec jsme si v Krkonoších společně strávený čas užili stejně parádně, jako každý rok.

Náš český táborový rok začínal lednem. Pochodem tří králů, hromnicemi… Starší děti měly svou „bojovnější“ hru, která je velmi bavila. Další dny byla ještě zima. Ta pomyslná. Než přišla Morena a my se se zimou rozloučili. Na jaře proběhl např. jarní úklid, nebo děti létaly na koštěti. Nechyběli tedy čarodějnice, Velikonoce či hlídání májky. Na Pankráce, Serváce a Bonifáce děti „osvobozovaly“ zvířátka od zimy. Jen Medard se trochu „nevyvedl“ – vždy bylo krásně slunečno a po dešti ani památky. Tak jsme museli dešťovou vodu do nebes shromažďovat. V červnu proběhl, jak jinak, den dětí, v srpnu jsme měli žně (ano, dají se na žně hrát hry :)), nebo trhy. Na podzim se pouštěli draci, skuteční. Někdy ale vítr nefoukal, tak se muselo běhat z kopce. Táborový program jsme ukončili štědrým dnem. Děti křepčily v maskách, měli jsme také vánoční stromeček a došlo samozřejmě na dárečky.

Her bylo raději připraveno více (proto se všechny nestihly zahrát) nebo byly v různých variantách. Nechyběl ani táborák, večerní hra za tmy (nikoliv bojovka, strašení neděláme), keramika a některé děti se dočkaly také bonusového přespání v teepee.

1. turnus

VODNÍCI
LIŠÁCI
DRSNÝ LIŠKY
VLCI
Vodníci – 1. turnus 2020 Lišáci – 1. turnus 2020 Drsný lišky – 1. turnus 2020 Vlci – 1. turnus 2020
Klára
Jitka
Michal
Honza
Rostislav K.
Markéta P.
Antonín K.
Anežka K.
Marek S.
Laura D.
Karel B.
Mia E.
Jiří Š.
Jana V.
Filip K.
David Š.
Oliver P.
David K.
Adam H.
Eliška K.
Ondřej A.

Anežka P.
Viktorie R.

Annamari B.
Damián W.
Anabel V.
Tomáš R.
Lukáš R.
Jakub S.
Miky W.
Josef K.
Nela N.
Filip N.
Ivan Z.
Alex P.
Jana K.
Jakub M.
Natalia V.
Tadeáš S.
Antonín P.
Jaroslav K.
Alexandr P.
Veronika S.

98 bodů 93 bodů 84 bodů 73 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo

2. turnus

SPORŤÁCI
VÁNOČNÍ BÁBOVKY
ZAJÍCI
CITRÓNI
Sporťáci – 2. turnus 2020 Vánoční bábovky – 2. turnus 2020 Zajíci – 2. turnus 2020 Citróni – 2. turnus 2020
Adriana
Mirek
Jitka, Verča
Jirka
Kateřina B.
Karolína B.
Jaroslav M.
Antonín M.
Štěpán Š.
Lukáš K.
Anna G.
Alice N.
Sofie B.
Josef N.

Jan N.
Sára T.
Jitka P.
Adam Ž.
Ondřej A.
Katka S.
Tomáš H.
Tomáš A.
Alžběta P.
Anežka G.
Alexandr P.

Alžběta W.
Vanessa S.
Viktorie R.
Tomáš K.
Marie K.
Adina M.
Šárka P.
Hana B.
David K.
Filip K.

Jan S.
Vít P.
Míra N.
Julie P.
Josef G.
Marek H.
Tomáš K.
Ludvík M.
Alžběta Z.
Antonín P.
Jindřiška Z.
Štěpánka Z.
83 bodů 82 bodů 81 bodů 66 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo

3. turnus

BETLÉMSKÉ HVĚZDY
MOUDRÝ LIŠKY
PODZIMÁČCI
12 MĚSÍČKŮ
Betlémské hvězdy – 3. turnus 2020 Moudrý lišky – 3. turnus 2020 Podzimáčci – 3. turnus 2020 12. měsíčků – 3. turnus 2020
Míša
Jirka
Vendy
Julie + Hozna
Sebastian M.
Matyas O.
Ondřej M.

Pavlína H.
Ludvík M.
Tobiáš B.
Eliška K.
Hanna D.
Josef L.
Lea M.
Matěj B.
Lukáš B.
Eliška B.
Martin B.
Eliška K.
Nikola D.
Taťána D.
William Ď.
Viktorie R.
Jaroslav M.
Dominik J.
Vojtěch E.
Matyáš K.
Matyáš N.
Amálie K.
Zuzka B.
Adam P.
Matěj B.
Bára K.
Dan P.
Bára Š.
Sára Š.
Vojta P.
Natan C.
Tomáš B.
Maxine P.
Karolína K.
Kateřina K.

81 bodů
70 bodů 59 bodů 57 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Planetární putování – astronomický ne-tábor          7.2.21
 
Poslední prázdninový týden patří tradičně astronomicko-kosmonautickému táboru v Krkonoších. Tedy táboru… ke klasickému táboru to má daleko, správný název by měl být třeba „dětské vzdělávací setkání.“ Jenže to nezní vůbec pěkně. Jedná se spíš o vzdělávací akci, kde neděláme klasické táborové činnosti (rozcvičky, hodnocení úklidu…), zato se promítá, ukazuje, přednáší, zkoumá, objevuje a hraje.

 Letošní ročník měl podtitul Planetární putování. Ne náhodou, protože letos jsou na obloze v jednom období vidět všechny planety. Chtěli jsme dětem ukázat všechny planety v dalekohledu, což se z větší části podařilo. Zářící Venuši ve fázi podobné jako u Měsíce, Mars s polární čepičkou a tmavými oblastmi na povrchu, pruhovaný Jupiter, Saturn s prstencem a měsíčky, modrou kuličku Uran a ještě menší Neptun, který nám dal trochu více práce, než jsme ho našli. Tato pozorování byla rozložena na dvě noci, resp. jeden večer a pozorování v druhé polovině noci, kdy se spalo na louce. Zejména mladší účastníci ale neviděli všechny planety, spánek byl silnější. Na Merkur jsem nezapomněl. Ten jako jediný neviděl nikdo – v době ne-tábora byl příliš blízko Slunce a nám se ho nepodařilo ve slunečním světle najít.

Astronomicko-kosmonautický tábor 2020 Podstatnou náplní ne-tábora je naučit děti vyznat se na obloze a orientovat se na nebeské klenbě. Proto se učí souhvězdí, typy a jasnosti objektů, značení, mapové značky a další věci, které se v běžné pozorovací praxi používají. Program byl samo sebou pestřejší. Povídali jsme si s názornými ukázkami o dalekohledech a vše co je k dalekohledu potřeba, o světle, ale i o velkém problému obecně nazývaném „světelné znečištění,“ co se dá na noční, ale i denní obloze pozorovat, o Sluneční soustavě, pokročilý se věnovali geologii Měsíce nebo číselným postavám.

Astronomie je spojitá nádoba s kosmonautikou, proto je část ne-tábora věnovaná raketové technice, sondám, průzkumu vesmíru, jak se v něm žije… Pan Václavík z České kosmické kanceláře přišel povídat a promítat o Mezinárodní kosmické stanici (děti tak mají přehled, jak se na ní žije, jaký mají astronauté program a osobní život) a o současných a připravovaných sondách, které budou provádět průzkumy vesmíru, Slunce, planet a planetek. Každý si také vyrobil svojí vzduchovou papírovou raketu. Ty jsme jedno odpoledne pouštěly. Ty nejlépe vystřelené létaly odhadem do výšky 40 – 50 metrů.

Pro odpočinek mysli se konal celodenní výlet na Sněžku a Černou horu. Ale také táborák, divadelní či filmová představení. Nebo lepení papírových modelů v osobním volnu. Pokročilý členové si připravili fyzikální pokusy a promítání zážitků z astronomické olympiády v Rumunsku.

Naprostá většina dětí jezdí každý rok, je to dalo by se říct jedna parta. Občas přibude někdo nový a astronomicko-kosmonautický ne-tábor pěkně bobtná. A to záměrně nechceme hodně dětí. Devět dní je nám málo. Nejde o to za tu krátkou dobu dětem ukázat vše potřebné, protože zastávám zásadu, že méně je někdy více, přesto se program občas mění a spíše některé věci vypouští. Večerní aktivity jsou totiž odvislé od počasí. Je-li jasno, jde se pozorovat, protože praxi pod hvězdnou oblohou ničím nenahradíte. Na příští a další roky už se rodí nápady a myšlenky, které přesahují hranice naší republiky. Za rok tedy opět neviděnou.




Kuchařská výprava Ratatouille
                                31.1.21
 
Občas mají některé víkendové výpravy program netradiční, tedy žádné honby za poklady, trpaslíky a skřety. Výjimečné byly třeba jeskyňářské a horolezecké výpravy… a nyní říjnová. To jsme se honili za jídlem a s jídlem. Inspirací nám byl rodinný animovaný film Ratatouille, na vskutku kulinářské téma. Podle příběhu o krysím kuchaříčkovi Remym probíhal o víkendu program. Soutěžních tematických aktivit a her se stihlo devět.

První větší hra proběhla už v pátek večer za tmy; překážková potravinová stezka. Sobotní ráno bylo klidnější při přiřazování filmových postav. Čtyři družstva většinu z 13 postav přiřadila správně. Pak už následovalo první kuchtění. Každé družstvo dostalo stejný počet ingrediencí – sušenek, bonbónů a jedlého "lepidla." Úkolem bylo z ingrediencí vytvořit vizuálně něco pěkného. Nutno podotknout, že každá skupina vytvořila originální vláčky. Ty si pak po obědě snědly.

Výprava říjen 2020 – Ratatouille Část dopoledne děti strávily při hrách na louce. Zajímavý byl například číšnický slalom – přenášení vody v kelímku na tácu jednou rukou, tedy úplně stejně jako číšníci. Po dalších hrách se výprava přesunula do lomu Na Chlumu. Byla by škoda tuto zajímavost Českého krasu vynechat.

Další přírodní zajímavost, pískovna za Srbskem byl odpolední cíl. V kuchařském příběhu se občas zmiňovalo koření. To je při vaření důležité, proto si družstva vyzkoušela klasickou "čichačku" – poznávání koření poslepu podle vůně. Kmín, majoránka, skořice, hřebíček, kari... K následujícím hrám se přidaly skopičiny, které se dají dělat jen v pískovně.

Po návratu do chaty čekal děti další kulinářský úkol. Tentokrát nebyl sladký. Připravit snídani. K dispozici byly chleby, másla a různá zelenina včetně kukuřice, mrkve, nakládaných okurek... Zde už rozvinout fantazii bylo těžší než v případě sladkých vláčků. Přesto se družstvům podařilo stvořit zajímavé chlebové zdobení, někdo udělal chlebové smajlíky. Také se všechny chleby na snídani snědly.

Večer proběhl tradiční táborák s opékáním buřtů a chlebů, což se u nás jí s opravdu velkou hromadou zeleniny (minimálně 2:1 ve prospěch zeleniny). Tečkou za sobotním večerem bylo promítání obrazců na dům a "map" v kouři ohně fialového a zeleného laseru. Na ukazování souhvězdí nedošlo, večer se obloha zatáhla.

Výprava říjen 2020 – RatatouilleTřetí a poslední den výpravy – opět slunečný – ještě kuchařskými soutěžemi pokračoval. Ve filmovém příběhu krysa Remy ovládal roztržitého Linguiniho, který o vaření nevěděl vůbec nic, než to celé prasklo. Při poslední soutěžní hře šlo o stejné ovládání. Remy ovládal pod kuchařskou čepicí Linguiniho taháním za vlasy. Samozřejmě jemně. U dětí byl rozdíl jen v tom, že ovládaný měl zavázané oči. Techniku ovládaní, si děti v družstvech si domluvily samy (mohly i za uši). Úkolem bylo přejít se špagetami a přesypat je do hrnce. Stejně, jak si to Remy s Linguinim také zkoušel. Většině se špagety podařilo přesypat bez větších ztrát, ovšem asi by takto nikdo vařit nechtěl. Ale byla to legrace.

Poslední letošní víkendovou výpravu jsme zakončili jak jinak, než vyhlášením, diplomy a nějakými dobrůtkami. Už se těšíme na jaro, až se doufáme opět sejdeme na další víkendovce.

ČERNÍ SKŘÍTCI
VAŘEČKY
MYŠÁCI
KUCHAŘÍCI
Damián W.
Michal M.
Štěpán Š.
Miky W.
Sabrina
Max H.
Ebony
Karel Ř.
Oliver P.
Nikola D.
Ondra M.
Simona L.
Charlotta Ř.
Denisa D.
Ondra M.
Lukáš Č.
Jakub S.
Tomáš J.
Mia E.
Petr B.
Marie B.
Marek S.
Michal J.
Honza K.
30,5 bodů
29 bodů 25,5 bodů 25 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Pour féliciter 2021 Žlutý květ

Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)










Domácí Žluťák

Stejně jako na jaře, i nyní na podzim se členům, ale i zájemcům týdně posílá "Domácí Žluťák." Na jaře vznikl jako náhrada za oddílové schůzky, které se nemohly konat. Nabídka je nyní pro jakékoliv zájemce, ovšem už není na rozdíl od jara volně přístupná a běží po celý školní rok.

Rozvíjející se květJedná se o hry, pokusy, vesmír, přírodu, luštěnky, kvízy, různé náměty, ale i mobilní aplikace, hádanky, tábornictví. Náměty oživí rodinné chvíle doma, na zahradě, na procházce, na chatě... Není to tedy o tom, on-line sedět před monitorem, ale právě o pohybu, přemýšlení, poučení a zábavě. Pěkně to shrnula jedna maminka: "Děkujeme za rady jak trávit volný čas, už nám docházely nápady."

Zprávičky (2.1.)
Poznáváme ptáčky
"Z tvorby příběhů je nadšený a myslím, že celá úhonická škola bude vědět, co to je. Má v plánu obohatit děti ze třídy i z družiny:). Do kroužku chodí moc rád, úkoly ho baví."

Tvorba legračních příběhů"V bytě prostor na bludiště moc nemáme, tak jsme si ho udělali v lese a na lano jsme dali rolničky, pro upozornění, že se někdo dotkl."
Poznáváme ptáčky
Poznáváme ptáčky











"Musím říct, že plavající rozkvétající kytky dostaly i mne."Povídání o houbách

"Kvíz byl poučný i pro nás rodiče."
"Pak jsme si zahráli šerm, co se změnilo v pokoji, klokaní ocásky a udělali pokus, ale pouze s mandarinkovou slupkou. S mandarinkou to šlo, ale ohňostroj byl malinký a ani jednou se nám ho nepodařilo zachytit na foťák."

O víkendu jsme byli v úhonickém lese a kupodivu jsme na vytyčeném uzemí našli spoustu hub.

"Odjeli jsme celá rodina na chatu, která je u lesa, takže ideální prostředí na bádání a objevování. Posíláme pár fotek z našeho venkovního hraní, co šlo tak jsme vzali s sebou do terénu. Nejvíce legrace jsme si užili u trefování propisky do lahve a naprosté nadšení vzbudil pokus se svíčkou, z kterého posíláme video."

Zkoumání hub, mechů a lišejníkůSoutěž ve vytvoření dlouhého papíru samozřejmě bez spojování.
Poslané výsledky:


- Zoja 589 cm.
- Maya 371 cm.
- Luboš M. 330 cm.
- Adam B. 183 cm + máma 305 cm.
- Míra H. přes 3 m.
- Viki V. 200 cm + manžel 575 cm (v závěru ale přetrženo) + manželka 240 cm (bohužel chvilka nepozornosti a přetrhlo se mi to).

Máte-li také zájem o Domácí Žluťák, stačí napsat na zluty-kvet@seznam.cz.



Není poklad jako poklad
                                            14.9.20
 
V "letním sídle" v Řevnicích proběhla v červnu v posunutém termínu víkendová výprava – dlouho po vynucené pauze. Nikdo nevěděl, jaký bude po karanténě zájem. Ovšem ten byl obrovský, sešlo se nás 40, akce se zaplnila během pár dnů.

Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrovaDěti si myslely, že budeme hledat poklad, podle názvu výpravy "Poklad ptačího ostrova." Ač se v příběhu poklad vyskytoval, jeho včlenění do děje bylo zcela jiné, než by se očekávalo. Námětem víkendových her nám byl loutkový film z roku 1952 od Karla Zemana se stejnojmenným názvem. Celá myšlenka příběhu je pěkně shrnuta na Česko-Slovenské filmové databázi: "Jednoduchý, vtipný, dětskému myšlení přizpůsobený příběh obyvatelů neznámého ostrova, kteří objeví poklad, přestanou pracovat, znepřátelí se mezi sebou, a teprve když o poklad přijdou, vrátí se opět k práci, která jim přinese spokojenost, štěstí a mír. Film velmi názorně vysvětluje myšlenku, že ne bohatství, ale práce to je, která činí člověka a jeho život šťastným." Stejně tak co pochopily i děti na výpravě, když jsme si o příběhu povídali.

Po utvoření pěti družstev si děti užily první velkou hru ještě v pátek večer. Družstva představovala posádky lodí, které se mezi sebou utkávaly. Hlavní herní den se udál v sobotu. Po ránu jsme si dali rozehřívací a velmi oblíbenou Počítací schovávanou (což je zcela jiná než klasická schovávaná). Pak družstva hledala po rozlehlém areálu pelikány a vlaštovky z příběhu. Ale jen je, protože v areálu se vyskytovali i jiní jim podobní ptáci. Následovaly další hry, například schovávačka na ostrově, "jablka na hlavně," nebo lov ryb.

Odpoledne probíhalo v lese. Nejprve proběhlo klání o ptačí hnízda i další drobné hry, pak si děti stavěly lodičky ze dřeva, které se pouštěly později na Berounce. Cestou z lesa se k lítosti dětí vynechalo hřiště v Řevnicích. Přeci jen pro nás jako uzavřenou skupinu stále platila hygienická pravidla nemísit se mezi ostatní osoby. Sobotní večery už tradičně patří táboráku, opékání, kouzlům s laserem...

V neděli se mimo jiné dohrávaly hry, které se nestihly předchozí den a to jak ty menší, tak bodované. Poslední soutěžní hrou tak byl "sběr perel." Všechno jednou končí, stejně tak jako výprava před prázdninami byla zakončena slavnostním vyhlášením, rozdáním diplomů a hledáním pokladů pro každé družstvo. Přeci jen se děti pokladu dočkaly.


DRAVCI
ČERNÍ JESTŘÁBI
ČERNÝ ČÁPI VLAŠTOVKY
PTAČÍ PIRÁTI
Charlotta Ř.
Simona L.
Ondra M.
Verča K.
Karel Ř.
Alex P.
Filip K.
Ivan Z.
Viki R.
Max H.
Bětka P.
Verča Š.
Katka S.
Honza S.
Sabrina H.

Michal M.
Štěpán B.
Marek S.
Jakub S.
Zuzka Z.
Sára T.
Petr B.
Ríša H
Natan C.
Oliver P.
Vašek H.
Gábina N.
Markéta M.

Dominik J.
Natálie V.
Anabel V.
Lukáš Č.
Katka N.
Vojta E.
Nela M.
29 bodů
26 bodů 21 bodů 18 bodů17 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo



Po oddílové noci do muzea v Nučicích                     15.9.20
 
Na přelomu listopadu a prosince jsme udělali „dvojakci:“ oddílovou noc a výpravu. Oddílová noc v klubovně měla velký úspěch a zatím největší účast téměř 30 dětí. Hrály se hry, díky tmě také ty světelné, pro zájemce „stezka odvahy“ a ve spacácích se děti seznámily s vikinským teenagerem Škyťákem. Ráno se část dětí vydala do Nučic, další děti a rodiče se k nám přidali, tedy téměř další třicítka osob svým počtem překvapila pana průvodce.

Přestože Nučice těsně sousedí s Rudnou, pravděpodobně málokdo z rudenských navštívil muzeum v Nučicích (s námi byly děti i z Prahy!). Muzeum není běžně otevřené – otevírá se pouze při zvláštních příležitostech, nebo po domluvě na obecním úřadě. Jen pro zajímavost, první myšlenky o založení muzea přišly na svět v roce 1958, ale pro první návštěvníky bylo muzeum otevřeno až v roce 1967.

O dobývání železné rudy v našem kraji byla větší část expozice. Dozvěděli jsme se takové zajímavosti, že se nejdříve začala ruda dobývat povrchově, že pod zdravotní stanicí pro horníky bylo vězení, že v kraji bylo 6 dolů a každý horník měl svou známku, aby se poznalo, že se z fárání vrátil. Nákladní auta používaná na dolech byla nejdříve značky Mercedes a poději Fiat. Do trafostanice se přivádělo 35 000 voltů a odtud se rozvádělo už běžných 220V (předtím měl každý důl svou výrobnu elektrické energie). V Nučicích byla také zřízena odborná hornická škola. K vidění byli staré fotografie, mapy, malby, důlní nástroje, písemnosti a další exponáty.

Pan průvodce – pamětník povídal také něco o odbojovém vojenském oddílu Železo. Odkud pocházel název odbojového oddílu, je asi jasné. Také povídal osobní zajímavou příhodu z konce války – o boji mezi Němci a vojenském oddíle Železo v Dušníkách (dnešní části Rudné) a lidských poměrech té doby.
 
Další expozice se týkaly historie obce Nučice, společenských a sportovních spolků, např. Sokola. Děti zaujala vystavená kostra mladé ženy slovanského původu, která se našla spolu s dalšími kostrami a předměty v roce 1958 při stavebních pracích.

Jedna část expozice se ale netýkala jen Nučic, protože zachycovala běžný život tehdejších obyvatel. Tedy jak se museli starat o obživu, jaké k tomu používali zemědělské nástroje, nebo domácí vybavení – nahřívací žehličky, mlýnky, hmoždíře, máselnice… Nebo jak to bylo s hygienou či volným časem. Žádná televize tehdy nebyla. Návštěva muzea byla zajímavá a rozhodně doporučuji se s přáteli domluvit a objednat si prohlídku na obecním úřadě v Nučicích.





Z Mníšku přes El-Paso do Řevnic
                              7.6.20
 
Každoroční turistická zářijová výprava vedla za hojné účasti přes Brdy. Naše putování začalo v Mníšku pod Brdy. První plánovaná zastávka byla v Mníšku na zámku. Ta svačinová v zámeckém parku byla nutná, ale prohlídka zámku se konala až za hodinu a takovou dobu se nám nechtělo čekat. Tak jsme po dohodě prohlídku zámku vynechali. Vydali jsme se kolem zámeckého rybníku a stoupali lesem, k Baroknímu areálu Skalka.

Před areálem byla první vyhlídka na trase. V parkovém prostranství Skalka je Kaple sv. Máří Magdalény, kterou vybudoval stavitel Kryštof Dienzenhofer v roce 1693. Vzorem mu byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence. Kaple byla v roce 1993 zrekonstruována. Nyní se v něm pořádají výstavy a koncerty. Také jsme si prohlédli bývalou budovu barokního kláštera, byla postavena v letech 1692-93. Také klášter v minulosti chátral (po roce 1945), ale od roku 2001 je již opraven a zpřístupněn veřejnosti, sloužící taktéž k pořádání výstav a koncertů. V době naší návštěvy v něm byly vystaveny zajímavé sochy a skulptury, v kapličce obrazy. Na Skalce byla delší obědová pauza, je tam rovněž stánek s občerstvením a je možné si tam na otevřeném ohni něco opéct.

Po téměř rovné hřebenové cestě jsme došli k „Jezírku.“ To je název na mapách pro jezírko mezi skalami, ale také pro pravděpodobně nejstarší trampskou osadu v Brdech – El Paso. V místních skalách byl provozován lom do začátku 20. století, ale v roce 1921 se do lomu provalila spodní voda. Místo učarovalo trampům, kteří sem jezdili. Osada byla založena v roce 1923 třemi osadníky z bývalé osady Westend. První a nejstarší bouda byla postavena v roce 1925 a z roku 1953 je poslední postavená chata. My se na osadu dívali shora – osada je malá a přílišná návštěvnost by osadníkům nebyla milá.

Nutno podotknout, že lesy před El-Pasem i po něm mění charakter, jednou jsou bukové, smrkové či v jiném složení, bylo se prostě na co dívat. Narazili jsme také na dlouhou kamennou zeď, pro nás neznámého původu. Pěkný výhled byl na Babce (505 m n. m.), vrchol skalního výběžku, což je další vyhlídkové místo. Odtud byl výhled na Prahu, České středohoří, na Milešovku, Krušné i Jizerské hory a triedrem byl vidět i Ještěd.

Z Babky vedla cesta pěkně z kopečka kolem lesního divadla až do Řevnic na vlak, kde jsme naší pěší výpravu zakončili. Devět dětí a sedm dospěláků ušlo celkem 14,4 km. Výlet trval téměř 7 hodin, ale samotná cesta jen necelé čtyři hodiny. Tedy jsme se zhruba tři hodiny kochali, odpočívali a svačili :). Byla to pohodová akce a lze trasu doporučit i malým dětem.



Domácí Žluťák /jarní/ (poslední příspěvek 26.5.)

Ještěrka zelená (foto Votavovi)Jedné rodině se v PR Karlické údolí u Dobřichovic podařilo spatřit naší vzácnou, krásnou a velkou ještěrku zelenou. Zatímco například ještěrka obecná je běžný druh (mám ji i na zahrádce), ještěrku zelenou můžete spatřit na několika slunných místech ČR. Ještěrky nejsou tak plaché, je tedy šance je spatřit.


"Ptáčky se učíme poznávat, tedy asi hlavně já :-), kluci už jich pár zvládnou. Byli jsme na rybách na Mastníku (přítok do Slap) a víkend na Labi u Štětí. Takže o ptáky nebylo nouze. Na Mastníku byl k vidění kos, pěnkava, datel, strakapoud, straka, drozd, ledňáček a slyšet žluna zelená. A samozřejmě kachny a labutě. Jeden labuťák k nám plave už asi 5 rokem. Na Labi byli k vidění opět kachny, labutě, kos, pěnkava, datel, kukačky, racek, kormorán a slyšet opět žluna, po setmění až do rána slavíci.


Pak mi aplikace rozeznala rákosníka obecného. Na Labi se nám konečně podařilo vidět hejno pulců, pár skokanů a plavat bobra, kousek od nás byli okousané a překousané stromy a pod jedním velkým měl asi domov.

HrajemeKluci plní úkoly, doplňovačky a občas si zahrajeme nějakou tu hru.

Dále pozorujeme noční oblohu, hvězdy, družice (SpaceX), na ISS jsme zatím neměli štěstí a pár meteoritů už bylo vidět. Přivezl jsem si od táty hvězdářský dalekohled, tak budeme koukat, až bude jasno.

Ještě jednou moc děkujeme za domácí Žluťák.



Domácí ŽluťákChceme se podělit o zážitek z dnešní procházky kolem rybníku v Břvích. Narazili jsme na labutí rodinku. Bylo moc dojemné, jak se labutí rodiče starali o svá dítka. Maminka je nejdříve všechny schovávala pod křídlem, ale čekání se vyplatilo a nakonec nám je ukázala. Hrdý otec byl stále ve střehu a svou rodinku si chránil. No klidně bychom tam ještě zůstali, ale nechtěli jsme je znervózňovat. Jen všude kolem bylo poházeno spousta pečiva a vyšlapané cestičky směrem k hnízdu :-(.

Strašidelné kmenyCestou jsme narazili na hodně pokácených stromů a v jednom stromě se ukrývalo hnízdo a druhý strom byl ve uvnitř úplně vyžraný a zůstaly jen suky. Syn se toho bál, je pravdou, že to vypadá trochu strašidelně.

"Děti už se moc těší na obnovení oddílové činnosti a na kamarády z oddílu Gepardů :)."


Hladání jara MatesVlevo jsou foto zprávičky od Matěje z Kunžaku. Ruměnici našel, ale pomlázku nevím kdo pletl :-).

„...Sešli jsme kousek z cesty, aby nám neunikl krásný výhled nejen na Velkou Lhotu, na této vyhlídce je ohniště a kamenné sedačky. Při návratu na stezku stál v cestě pomník jednoho místního občana, který byl ve špatné době na špatném místě – vydal se na jelena, ale v lese byli ukryti 3 nacisté, kteří když ho viděli se zbraní v ruce, okamžitě zvedli své zbraně a rozstříleli ho. Steska a vše kolem je plné kamenů. Hradisko je seskupení kamenů, skála, na kterou se dá vylézt jen tak a z přední strany jsou očka pro lezce. Nahoře je nádherný výhled např. na město Dačice. Jinak se snažíme chodit do přírody a vylézt kdejaký kámen – nádherné jsou např. kameny za Terezímen, Ďáblova prdel, Ďáblův chléb, kamenolom v lesích za Jitrama, ale také každý větší kámen v lese ;-).“

Hry z domácího Žluťáku„Chceme Vám moc poděkovat za hry. Musím říct, že jsme se parádně pobavili a zasmáli. Fotek není mnoho, protože jsme hráli naplno všichni a já nestíhala fotit. A ještě jednou se u nás pletly pomlázky. Děti se je chtěly naučit.“

„Udělali jsme si neděli se žluťákem. Úkoly jsme si zase moc užili a posíláme pár fotek. Nestíháme vše (škola nám dává hodně zabrat) snažíme se to uschovávat na volné chvilky.“


"Cestou lesem jsme tam také narazili na vodní zdroj, ale ten nemám zdokumentován. Studánka je posazena uprostřed louky. Tak jsme jí trochu očistili, vyfotili. Dívala jsem se na seznam vodních zdrojů, studánek a není tam. Máme nafocené i ruměnice, kterých je tedy všude dost. Z cyklovýletu jsme si domů dovezli berušku, kterou si Vandi chtěla ubytovat v našem hmyzím domečku. Jenže berušce nebyl náš hotel zřejmě dost dobrý, takže odlétla :)). Ostatní fotky jsou z kunžateckých Struh, kde holky "čistili" potůček. Cestou po pěšině jsme došli k rybníku. Fotit žabí vajíčka bavilo Vandi, žáby ne. Pak už jsem nestačila nic nafotit, jelikož jsme se ztratili a ještě nás popoháněl déšť. Deštivo určitě oceníte Vy, jelikož jsme při něm stačili vyrobit pár hadráků :)."

"Děkujeme za zprávy, které nás nenechají propadnout stereotypu :). Zkusíme hlavně poznávat ptáčky, mám v telefonu pěknou aplikaci s hlasy a popisy ptáků, ale dobrý nápad je zaměřit se na výběr (tak, jak to máte na stránkách). Kačka
Aktivita pro holky má ve škole za úkol vytvořit si herbář, tak na zahradě trháme běžné kytičky."

Námět od jedné maminky:
„Posíláme námět, co se dá dělat na zahradě (foto vpravo), ale je to spíš pro holčičí osazenstvo. Zahrát si na Vesnu s jarním kvítím. My jsme u toho poznávali květinky, které jsme si pak dali do herbáře. Viděla jsem obrázky, že i používali barvy na obličej a doplňovali rozkvetlým líčením."

Fotky z Hledání jara

Od Petra z Kunžaku
Od Michala z Rudné
Od Aničky z Kunžaku

Tatínek: Pozorovali a poslouchali jsme ptáky na zahradě. Pozorovali kosáky, sýkorky, pak tu byl jeden vrabčák, poštolky, straky a nakonec hrdličky, těch jsou tu mraky. Zážitek byl, když jsme si sedli do trávy a pouštěl jsem ptačí zvuky. Kos nám odpovídal, ale nepřiblížil se, za to sýkorka koňdra, ta přilétla až k nám a hledala odkud jde zvuk. V jednu chvíli si s námi povídali tři sýkorky. To se klukům líbilo.
Minulý víkend jsme postavili hmyzí hotel. (Výborný námět pro toho, kdo má zahradu).
Poznámka: Někteří ptáci reagují na nahrávky zpěvů, ale nepřehánějte to. V lese (jinde je neuvidíte) takto můžete snadno nalákat naše nejmenší ptáky králíčky obecné a ohnivé. Jinak se hůře pozorují. O nahrávku jejich hlasů si napište.

První pozorování ptáků: Petr B. (Kunžak, začátek dubna) – sýkora uhelníček (pole), kos černý (louka), čáp bílý mezi husami (pole). 

Jedna maminka píše: "Na vaše doporučení celá naše rodina sleduje ISS stanici." Dokonce z práce viděla vláček družic Starlink od SpaceX.

Pro upřesnění, abyste si nepletli družice s letadlem:
Družice je zcela bezhlučná, nebliká, ale může měnit pozvolna jas jak večer vletí do zemského stínu. Svítí tedy odraženým světlem od Slunce. Můžete si je také najít v reálném čase v PC planetáriu Stellarium.
Letadlo barevně bliká, může být slyšet a můžete si najít na PC či mobilní aplikaci (např. Flightradar24), co vám letí nad hlavou.

Hmyzí hotelParádní hmyzí hotel.







Modrý ptáčekUmělecký příspěvek od Natálky S. z Prahy

 



Jarní „budková“ výprava do lesa
                          24.3.20
 
Slunečné počasí nás provázelo na poslední výpravu, kterou jsme ještě stihli v březnu před vynucenou přestávkou. Byla to odpolední výprava do lesa nedaleko Úhonic. U rybníčků jsme si rozdali triedry a pár pokynů k nim. Cesta směřovala k našim ptačím budkám, oživena hrou Povodeň, bomba, brouci. Ta se hrála po celou dobu výpravy. Jedna zastávka byla u kůrovce. Z nahromaděných klád se dala snadno odloupnout kůra a pod ní byly vidět rozvětvené chodbičky lýkožrouta, larvy a čerstvě vylíhlí brouci.

Výprava do lesa, březen 2020Postupně jsme vyčistili 9 budek a povídali si, například proč některé budky mají kolem vchodu ochranná opatření, kdo v budkách hnízdí a jaká hnízda mají konkrétní ptáci. Loňská hnízda z budek si děti důkladně prohlížely, ale nikdo si je letos nechtěl vzít domů :-). Těžba lesa oproti loňskému roku pokračovala, a tak dvě speciální budky dřevorubci zničili a dvě klasické zachovali. V jedné budce bylo loňské třípatrové hnízdo sršně. Dokonce s pár nevylíhlými komůrkami. Několik zastávek bylo také u dutin, i kterých jsme si pověděli, co s dutinou dělá brhlík lesní nebo jak se pozná, že v dutině hnízdí strakapoud.

Větší přestávka byla na oblíbené louce u lesa. Nejen na svačinu, ale především na hru Ocásky nebo Na schovávanou. Čtyři hodiny v přírodě uběhly jako voda a byl čas návratu na sraz (z bezpečnostních důvodů jsme vynechali hromadnou dopravu a jeli auty). Ještě cestou byly v blátě k vidění ukázkové stopy koroptve (nebo bažanta?). U polí byla poslední zastávka – zaposlouchali jsme se do zpěvu skřivanů a také se je snažili na obloze jen očima či triedry najít. Někomu se je spatřit podařilo.



Komorní noc
                                                             23.3.20
 
Spousta dětí před akcí nedobrovolně odpadla, chtěli jsme jen ty úplně zdravé. Přeci jen doba virová nastávala. Tím měla oddílová noc komorní nádech. Program byl také trochu volnější a jiný než na podzimní akci. Zahráli jsme si pár deskových her, někdo stavěl z dominových dílků. Pak si všichni, malý i velcí zahráli postřehovou karetní hru Jungle Jam. Další hra byla připravená venku v nedalekém parčíku. Úkol byl prostý, najít deset obrázků se zvířátky na stromech a co nejvíce si jich zapamatovat a nahlásit v cíli.

Po hledání zvířátek jsme se přesunuli na pole mimo pouliční osvětlení, abychom se pokochali noční zimní oblohou. Laserem jsme si ukázali pár základních souhvězdí. Zelený laser byl také využit v klubovně na jeho přeskakování po tmě, na to se děti moc těšily. Na závěr dne přišla na řadu ležatá poloha a dívání se na naše klubovní „planetárium“ na stropě a druhý díl filmu, jehož první díl jsme si promítali na předchozí podzimní akci.



Dominové představení u Jindřichova Hradce
       3.3.20
 
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020Jednu lednovou neděli jsme udělali v Kunžaku pro veřejnost hraní deskových her, jehož součástí se stalo tradiční pouštění dominového efektu. Účast na deskohraní byla hojná, zahrát si přišli jak děti, tak rodiče. Dominový efekt se stavěl ve dvou lidech jeden a půl dne. Tentokrát jsme nedělali mnoho složitých věcí, u kterých by pak zhrozilo, že nevyjdou a efekt se přeruší. Tato taktika se vyplatila, protože dominový efekt se přerušil pouze jednou, což je zatím náš největší úspěch. Dokonce vyšla bez přerušení jízda domina z podlahy na parapet okna a shození věže, z čehož jsme měli největší obavy. Použitých dílků bylo něco málo přes 3 000.




Podzimní oddílová noc                                             6.3.20
 
Další tradiční oddílová noc, která proběhla v listopadu, měla rekordní účast. Proto už také víme maximální počet, který můžeme vzít. Jako vždy nechyběly hry, část se odehrála na chodbě, další hry v klubovně. Pro odvážné účastníky, kterých byla naprostá většina, byla připravena „stezka odvahy“ ve sklepení domu. Úkolem jednotlivců či dvojic bylo projít trasu po tmě jen podle svítících tyčinek. Tyčinky pak každý dostal.

V závěru dne se děti nasoukaly do spacáků, v klubovně se zhaslo a děti obdivovaly naše malé planetárium – svítící souhvězdí na stropě. Poslední tečkou dne bylo kino. Ráno se toho mimo společné snídaně, hygieny a sbalení se už moc nestihlo. I když ti rychlejší zvládli ještě nějaké hry.




Ve vesmíru a přesto na zemi. Výprava na parádní výstavu 
                                                                     5.2.20
 
Běžně se nestává, abych měnil naplánovaná témata výprav. Tentokrát jsem to ale s radostí udělal, když jsem se dozvěděl o kosmonautické výstavě Cosmos Discovery. Na jedné podobné jsme byli před pěti lety. Hlavně se jedná o unikátní příležitost, protože stálá výstava na toto téma v tomto rozsahu a s originálními artefakty u nás není a dost pravděpodobně ani nikde v Evropě. Výstava je navíc jenom do dubna 2020, takže volba byla jasná.

Každý návštěvník dostal hlasového asistenta. U některých exponátů byla čísla, to stačila zadat na hlasovém asistentovi a mohli jste poslouchat výklad. Pro děti byla navíc připravena samoobslužná „hra“ s razítky umístěnými na výstavě. Výstava začínala projekcí, kinem. Žel v angličtině, jen s titulky, takže pro část dětí to byly jen pěkné záběry.

Nejde popisovat všechny exponáty – bylo jich hodně a spousta originálních nebo velmi povedených kopií – ale některé stojí za zmínku. Úžasné bylo si osahat originál spalovací komory (zajímavý materiál) jednoho z pěti obřích motorů F1, který byl na Saturnu 5, co vynášel lidi na Měsíc. Parádní byla prohlídka kosmické lodě Mercury včetně vnitřku. Člověk v reálu viděl, jak byla malá a představa, že sedíte „v létající sedačce,“ kde si ani nenatáhnete nohy třeba přes 30 hodin, není lákavá (obdobné to bylo u lodi Gemini, aneb „dvě létající sedačky,“ nejdelší let 14 dní!).

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020Stejně tak jsme obdivovali servisní a přistávací moduly kosmické lodi Sojuz, část již zaniklé orbitální stanice Mir, pneumatiku „Michelinku“ z raketoplánu nebo trysku z největšího motoru na kapalný kyslík a vodík SSME, používaný v raketoplánech (motory se budou opět používat). Takový  motor měl spotřebu 467 kg kapalného kyslíku a kapalného vodíku + dalších 17 kg vodíku se používalo k chlazení spalovací komory a trysky – to vše za jednu sekundu! Teplota hoření plynů ve spalovací komoře byla 3 500 °C (což o dost přesahuje teplotu varu železa).

Velmi zajímavý byl pohled do modelu pilotní kabiny raketoplánu. Na měsíční vozítko, průkopnický Lunochod, padák Sojuzu, československý Magion 2, sovětskou Lunu 15, marsovské vozítko – sondu Opportunity, která přes 15 let zkoumala Mars, první družice Země Sputnik 1 … Nejen u skafandrů (jsou různé typy a každý na jiný účel) jsme se dozvěděli o úskalí pobytu ve vesmíru, včetně základních lidských potřeb.

V závěru výstavy si děti mohly vyzkoušet trenažér na výcvik kosmonautů a další atrakce a samozřejmě nesmí chybět suvenýry. Cestou v tramvaji si děti udělaly zajímavý kvíz z výstavy, který jsme při čekání na autobus probrali.

Výstava rozhodně stojí za návštěvu (pro fandy vesmíru a kosmonautiky je to povinnost), protože nic obdobného u nás na dlouhou dobu neuvidíte. Pro nás výstava měla další význam, protože jsou k vidění exponáty, o kterých si povídáme na našich astronomicko-kosmonautických táborech.  




PF 2020 Žlutý květ

Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)







Lednové rodinné dostaveníčko                              24.1.20
 
Podruhé jsme si dali dostaveníčko nad kulečníkem na pražském Zličíně. Nejenom abychom si zahráli a pobavili se, ale abychom se viděli a poklábosili. Což svůj účel ve všech směrech splnilo. Hráli dospělí, mládežníci i malé děti na dvou stolech. Na bowling tentokrát nikdo nemigroval, naopak si někteří kulečník prodloužili o hodinu déle, než byla rezervace.
   
Archiv článků 16, 15 / 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Večer světel Rudná 2021
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
 
Výprava červen 2021 – Kuky
Výprava červen 2021 – Kuky
Výprava červen 2021 – Kuky
Výprava červen 2021 – Kuky
Výprava červen 2021 – Kuky
Malý tábor - 1. turnus 2020
Malý tábor 2020, 1. turnus
Malý tábor - 2. turnus 2020
Malý tábor 2020, 2. turnus
Malý tábor - 3. turnus 2020
Malý tábor 2020, 3. turnus
Malý tábor pro malé děti 2020
Malý tábor pro malé děti 2020
Malý tábor pro malé děti 2020
Malý tábor pro malé děti 2020
Malý tábor pro malé děti 2020
Malý tábor pro malé děti 2020
Astronomicko-kosmonautický tábor 2020
Astronomicko-kosmonautický tábor 2020
Astronomicko-kosmonautický tábor 2020
Astronomicko-kosmonautický tábor 2020
Astronomicko-kosmonautický tábor 2020
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Výprava říjen 2020 – Ratatouille
Dnes vzácnost – ručně vyráběné přání
Hra Šerm
Přírodní úkolovaná
Nejdelší papír
Vlaštovkovaná
Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrova
Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrova
Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrova
Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrova
Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrova
 
Muzeum Nučice, listopad 2019
Muzeum Nučice, listopad 2019
Muzeum Nučice, listopad 2019
Muzeum Nučice, listopad 2019
 
Přechod Brd 2019
Přechod Brd 2019
Přechod Brd 2019
Přechod Brd 2019
 
Bobři, vážka, Měsíc...
Bobři, vážka, hnízdo, Měsíc...
Labuť s mláďaty na hnízdě
Labuť s mláďaty na hnízdě
Hry z domácího Žluťáku
Učíme se plést pomlázky a ptáčky
Nádherné místo mezi Telčí a Strmilovem
Vrch Hradisko
Tomáš pozoroval úplněk
Večerní pozorování dalekohledem
Vanda v přírodě
Hadráky a Vanda v přírodě
Výprava do lesa, březen 2020
Výprava do lesa, březen 2020
Výprava do lesa, březen 2020
Oddílová noc, březen 2020
Oddílová noc, březen 2020
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020
Oddílová noc, listopad 2019
Oddílová noc, listopad 2019
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Rodinný sraz, Praha, leden 2020