I psi mohou trpět depresemi. Osm varovných signálů Příznaky
deprese u psů se do značné míry podobají těm, které pozorujeme u lidí.
Je však důležité vědět, že i tyto projevy mohou signalizovat také
nějaké skryté onemocnění, které vyžaduje léčbu. Podívejme se, čeho si
všímat a kdy je na místě vyhledat veterináře. Dále
(zdroj 100+1)
Kdo nosí mláďata na zádech a koho sežerou vlastní potomci? Pozoruhodné rodičovské strategie Rodičovství
je komplikovaná disciplína a v živočišné říši se často odehrává velmi
netradičně. Zatímco některé páry vychovávají potomky společně, jinde se
úkolu ujímá pouze jeden z rodičů – a někdy zaplatí i životem. Dále
(zdroj 100+1)
Zvířata si dělají zásoby na zimu S
dostatečným předstihem se na zimu připravují lesní zvířata. Některá si
vytvářejí tukové polštáře, které jim dodají energii a také je zahřejí,
například divočáci a jezevci. Jiná si na nejrůznějších místech
shromažďují zásoby na zimní měsíce. Dále
(zdroj ČRo)
Rozvod za časů války Film
se odehrává ve Vilniusu v roce 2022. Sleduje vysoce postavenou
manažerku Mariju, která si vybere nejhorší možný okamžik pro rozhovor
se svým manželem Vytasem o rozvodu – den předtím, než naplno propukne
ruská invaze na Ukrajinu. Pár se musí vyrovnat s procesem odloučení na
pozadí uprchlické krize a krize středního věku. Více
...................................... HUDBA TIP
The World of Hans Zimmer
– A New Dimension 16. dubna 2027 O2 Praha
Hudba
Hanse Zimmera je strhující, emotivní, vizuálně působivá, inovativní a
hluboce vyprávějící. Překračuje rámec filmové hudby a stává se zážitkem
pro všechny smysly. Jako hudební ředitel a kurátor stojí za celou
koncepcí této show, i když sám na pódiu nevystupuje.
.................................... Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s
odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
Rudenský
Večer světel byl jubilejní, již dvacátý. A druhý od změněného hlavního
programu. Letošní trasa, na které děti hledaly nové obrázky, byla jiná.
Cíl byl na Náměstí Svobody u hasičského sboru.
V cíli u stolků děti dostávaly obrázky a světelné tyčinky. Představení
začalo světelným tanečním vystoupením, poté pokračovalo představení
ohňové. Nejzajímavější byla bezesporu postava ve velkém jiskřícím
prostoru. V závěru se přidaly tance se svítícími tyčemi, které se dají
programovat a tím při rychlém pohybu tyče vznikají obrazy.
Počasí opět přálo na pozorování večerní oblohy. Po skončení představení
jsme ve dvou dalekohledech pozorovali zejména planetu Saturn s
prstenci, dvojhvězdy a kdo vydržel, viděl krásnou dvojitou hvězdokupu v
Perseu.
V
říjnu proběl sraz vedoucích na novém táborovém místě. Sešla se drtivá
většina nejaktivnějších, co jezdí na tábory, výpravy a další akce.
Rokovali jsme o tom, co by bylo potřeba zlepšit, dohnat, upravit. Na
kačležském stanovém táboře – což je takový náš vrcholný tábor, se už
intenzivně pracuje na celotáborové hře. U ostatních táborů jsme téma
probírali a dohodli se, že využijeme nové prostředí.
Máme nové místo na tábory v budově. Oproti posledním létům skýtá mnohá
vylepšení venkovního prostoru. V okolí se nachází spousta velikánských
luk a hlavně parádní lesy na hry. Smrkové, smíšené, bukové. Je to
krásné místo utopené v přírodě a to potřebujeme. Navíc v areálu je
velký rybník (to se to bude na člunech soutěžit) a spousta domácích
zvířat. Trochu se jich bude týkat také téma malých táborů. Aktuality
budeme postupně odhalovat na táborové stránce.
Kaledonie zachráněna28. 7. 26
Když
mladí dobrodruzi přijíždí do Kaledonie, její země je proplétána
zdravím, štěstím a hlavně silou magických květin, rostoucích na jejím
území. Řady obyvatel městečka se ale otřesou strachem, když první
magická květina je nalezena mrtvá, a zanedlouho nato se dobrodruzi
dozví příčinu chřadnutí jejich květin. Černokněžník se zjeví v jejich
městečku a představuje se. Sdělí obyvatelům, že je to on, kdo seslal
zkázu na jejich magické květiny, a že si bere všechnu jejich sílu.
Na
znamení odporu jsou mladí dobrodruzi požehnáni jako noví zástupci
prastarých kaledonských rodů a kladou si za úkol zachránit země jejich
předků a s nimi i pláně umírajících květin. Kaledonský král se ale
nezdá příliš zaujat děním pod jeho hradbami, jen pozoruje konání rodů a
jejich úspěchy a občas jim pošle finance na polepšenou. Vyhlídka
bohatství se každému z rodů zamlouvá, a proto se pokouší dostat do
královy přízně. Nejen proto, že penízky jsou nutné pro pohodlný život,
ale i proto, že ani boj s černokněžníkem nebude zadarmo.
I
přes neustálé snažení rodů magické květiny stále uvadají a situace
nevypadá, jako by se měla zlepšit. Karta se ale začíná v dobré obracet,
když se rody proplíží na utajované místo moci a ukradnou zde artefakty,
které jim objasní, jak černokněžníka oslabit. Mezi artefakty se nachází
popis zapovězeného rituálu o sejmutí ochranného kouzla, kterým se
černokněžník obklopil. Aby ale rituál mohl být úspěšně dokonán, musí
být proveden na specifických místech moci. Rody proto podstoupí
dvoudenní pochod upadající kaledonskou přírodou. Po návratu je
černokněžník nalákán do městečka a v něm v udatném boji s nejvyššími
zástupci rodů zabit.
A
zde končí příběh Kaledonie v nebezpečí a jejích udatných ochránců. Díky
jejich odhodlání byla síla magických květin obnovena, a království tak
zachráněno a jen díky nim stále v kaledonských remízcích proudí život.
24. ročník tábora v nádherné krajině České Kanady u Jindřichova Hradce
nebyl poznamenán jen úbytkem magických květin, ale nedostatkem vody v
nejbližších rybnících. Koupání ovšem bylo i tak báječné, stejně jako
celá letošní parta dětí a vedoucích. Stejně, jako celý další doprovodný
program, deskové hry, výtvarno, ale i pozorování vesmíru dalekohledy i
toho orla mořského a potápek roháčů. Mimo počátečních veder nám přálo
taktéž počasí. Nezbývá nám, než se těšit na další rok. Po prázdninách
začneme připravovat program na další dobrodružství v lesích České
Kanady.
Zoja Němcová, Zbyšek P.
BANKÉŘI Z BRAVOSU
SKOKANI
STRÁŽCI STROMŮ RUN
Veronika S.
Alexandr P.
Přemysl Z.
Magda M.
Tomáš K.
Tobiáš B.
Honza N.
Stella Č.
Mirka J.
Ivan Z.
Nela V.
Elen N.
Eliáš E.
Felix P.
Oliver P.
Jonáš Z.
Honza Š.
Zdeněk Č.
Bernard Š.
Antonín P.
Gabriel A.
Prokop Z.
Lukáš K.
Honza K.
Ondra H.
Matěj A.
Josef N.
Anna U.
Dina P.
235 zlaťáků
200 zlaťáků
165 zlaťáků
1.
místo
2.
místo
3.
místo
Došlé PFky a přání (klikni
pro zvětšení)
Večer světel trochu jinak1.12.25
Devatenáctý
večer světel prošel pár změnami. Za ta léta se trasy průvodu odehrávaly
ve dvou směrech; v Dušníkách nebo Hořelicích. Vzhledem k cíli byla
letošní trasa zcela jiná. Začínalo se na Hořelickém náměstí a cíl byl v
parku u domu služeb.
Cestou děti „hledaly“ obrázky a v cíli ukazovaly, které obrázky po
cestě nebyly. Každý si mohl vzít nějaký obrázek na vymalování a svítící
tyčinky. Hlavní atrakcí ale nebyl ohňostroj. Minulý rok jsme avizovali,
že loňský byl poslední. Vymyslet náhradu nebylo jednoduché. Tedy spíše
se odvíjí od financí. Ale díky každoročním příspěvkům města na tuto
akci byla hlavní atrakce pestřejší a mně se líbila více než ohňostroj.
Světelná show – přesněji světelně ohňová v podání skupiny Synové bouře
začala při hudbě tancem v barevně svítících kostýmech. Poté následovaly
taneční kreace ohňové. Včetně zajímavého „pekelného“ jiskření. Celé
představení trvalo zhruba čtvrt hodiny.
Tím Večer světel nekončil. Přálo nám počasí, proto zájemců o podívání
se do astronomických dalekohledů bylo mnoho. V jednom dalekohledu se
ukazoval Měsíc, ve dvou dalekohledech planeta Saturn. Zrovna se
zajímavým úkazem – prstence Saturnu byly v listopadu natočeny k Zemi
tak, že se ukazovaly přesně z boku a v dalekohledu se jevily jen jako
tenká čárka.
Proč dát přednost pobytovému táboru místo příměstského?
Někteří
odmítají pravé tábory, aniž znají jejich skutečnou podstatu a
neuvědomují si bohatost přínosů pro své potomky. Příměstský tábor je
fajn pro zábavu a rozmanité aktivity, ale je to jakási „družina s
programem“ pro pracující rodiče. Nejedná se o plnohodnotný tábor.
Klasický, tedy pobytový tábor nabízí něco, co příměstský nenahradí –
zkušenosti, které dítěti pomohou v životě a rozvíjejí ho nejen fyzicky,
ale především psychicky. A to právě během toho rána a večera, které
jsou pro mnohé rodiče zanedbatelné nebo se zdají nedůležité. Nejde ale
“jen o večeři a snídani”. Podívejme se na to společně blíže…
Ranní
start není hektický, ale přirozeně pomalý. Na rozdíl od ranního shonu
doma, na táboře není kam spěchat. Dítě se už probouzí v prostředí a ve
společnosti, kde bude trávit den. Společné protáhnutí a snídaně se
stávají rituálem, kde děti se svými kamarády sdílí zážitky a plánují,
co je ten den čeká. Tento klidný začátek dne je ideální pro vytvoření
silného pocitu sounáležitosti a pomáhá dětem rozvíjet samostatnost –
musí se připravit na den, obléknout se, sbalit nebo si vzít správné
vybavení na výpravu. Učí se tím organizaci času, zodpovědnosti a jak
správně naplánovat svůj den.
Během
dne děti čelí praktickým problémům, které musí řešit – ať už jde o to,
jak si usušit mokré boty, nebo jak se domluvit v týmu. Děti spolu tráví
celý den i noc, což vytváří silnější pouta než na příměstském táboře,
kde se odpoledne každý vrací domů. Sdílené radosti i výzvy učí
spolupráci, toleranci a budování opravdových přátelství. Vedoucí jim
nechávají dostatek prostoru k samostatnému rozhodování. To podporuje
kreativitu dětí a jejich schopnost řešit problémy... bez pomoci rodičů.
Učí se.
Večer
si pak děti společně povídají, šeptají před spaním, jdou společně na
večerní stezku (my nestrašíme, naopak se učíme tmy nebát) – to jsou
okamžiky, které je spojují mnohem víc, než běžné denní aktivity.
Přátelství vzniklá na pobytovém táboře bývají hlubší, protože děti
spolu sdílí každou chvíli, nejen program během dne. Večerní táboráky
při kytaře, večerní karnevaly a hry. A pak společné usínání na pokoji,
ve stanu či v indiánském stanu teepee při ohni také pomáhá překonávat
stesk. Tyto zkušenosti jsou důležité pro jejich sebevědomí – učí se, že
i když se cítí smutně, dokáží se s tím vyrovnat, ať už je to při
večerním vyprávění příběhů nebo při večerní hře. Pomalu překonávají své
obavy, což posiluje jejich sebedůvěru a připravuje je na další výzvy,
které život přinese. Noc strávená na táboře tedy není jen „spaní
jinde“, ale důležitá zkušenost, která pomáhá dětem růst – v odvaze,
samostatnosti i vztazích s ostatními.
Není
to tedy jen o zábavě a hrách, ale také o tom, že dítě získává praktické
dovednosti do života – samostatnost, sebedůvěru, schopnost překonávat
výzvy a fungovat v kolektivu. Zkrátka, pobytový tábor není jen program
na pár hodin denně – je to velké letní dobrodružství, které dětem dává
svobodu, přátelství a nezapomenutelné zážitky!
Júlia P.
Za nejdelším živočichem světa24.2.25
Návštěvu
Národního muzea jsme uskutečnili naposledy před neuvěřitelnými 16 roky.
Od té doby se muzeum výrazně proměnilo. Nádherný centrální prostor
historické budovy po rekonstrukci, nové expozice a prostory. Po dlouhé
době jsme tak v prvním měsíci kalendářního roku zašli obdivovat
živočišnou říši do přírodovědných expozic.
Ke koukání i čtení toho bylo vskutku mnoho, nebylo tedy možné podrobně
projít vše. Dozvěděli jsme se například, že nejdelší živočich na světě
je pásmovka velká. Vypadá jak velká tkanička, nejdelší exemplář
dosahoval 55 metrů, čímž s necelými 30 metry předčí i plejtváka
obrovského. Ale běžně dosahují o dost kratších délek. K vidění byl také
velekrab japonský s rozpětí nohou až 3,7 m. Expozice nejsou
interaktivní, ale pár zajímavých naučných „hejblátek“ se našlo. Velice
zajímavé bylo přiřazování ptáků ke krmení podle zobáků a přirovnání s
lidskými nástroji. Návštěva Národního muzea stála za to a snad se tam
podíváme dříve, než zase za 16 let.