Jaká byla výprava

Velká byla počtem dětí, kterých se sešlo téměř čtyřicet, i vedoucích a
pomocníků se vystřídalo osm. Velká byla počtem dní, protože byla delší
o další dva dny, do úterý, díky volnu ve školách a svátku. Parádní byla, protože téma Kukyho vyloženě sedlo a bylo velice nosné. Parádní byla, protože se sešly fajn děti a výborná parta vedoucích. Je na co
vzpomínat.
V
pátek trávíme tradičně ve velké zahradě. Nesmí chybět představení se,
nějaká ta pravidla pobytu a pak už hurá na hry. Po večeři se děti
přesunuly na hry do klubovny, aby později opět vyběhly ven na
“rozdělovací hru“. Úkolem bylo v zahradě najít svítící tyčinku své
barvy a podle té utvořit družstvo a vymyslet si název. A pak už rychle
“do kina“, na promítání filmu Kuky se vrací.
V
sobotním dopoledni proběhlo několik herních hříček v klubovně, než se
celá výprava vydala do neznámého lesa, kde podle všeho působil Kuky a
další lesní obyvatelé. Stejně jako Kapitán von Hergot měl v autě mapu,
bylo úkolem družstev vytvořit svou mapu a najít významné body v lesíku.
To se některým družstvům podařilo. Našli vajíčka, která v příběhu
ujížděla na valníku a dokonce cestu se stopami po onom traktoru.
Samozřejmě nechybělo stavění domečků lesním postavičkám, stejně jako v
Kukym. Odpoledne se hráli hry na zahradě z toho jedna velká úkolovaná. Pak ale začalo pršet, tak se hry přesunuly do
chaty. Večer už bylo zase pěkně. Malé a velké děti byly rozdělené a
každá skupina měla svůj program. Posledním programem sobotního večera –
pokud nepočítám u dětí neoblíbenou aktivitu “voda a mýdlo proti tělu“ –
byl táborák s opékáním buřtíků a hromadou zeleniny k tomu a vyhodnocení
dne.
Hry,
hry a hry, ale i kreslení, to bylo nedělní dopoledne. Odpoledne nastala
malá střídačka, kdy pár dětí plánovaně odjelo, a malá Zuzanka přijela.
To už byl čas na velkou strategickou hru o vajíčka, která probíhala od
jednoho konce zahrady k druhému. Běhalo se, bránilo, chytalo,
kořistilo... Ani po večeři neměly děti dlouho oddych. Zahrály si pár
her venku a na závěr se rozdělily na několik skupinek podle zájmu,
kterou deskovou hru chtěly hrát.
V
pondělí dopoledne byly potřeba mapy, které si družstva vytvořily. Někde
v lesíku lesních zvířátek rostla svačina. Tu bylo potřeba podle mapy
najít, což se všem podařilo. Po svačině proběhlo nacvičení Kukých
scének. Kdo zná Kukyho, ví, co znamená, když se zvolá “jehličí“.
Všichni se musí schovat. I my hráli “jehličí“. Ovšem schování
nestačilo, bylo třeba se schovávajícího také dotknout, aby byl vyřazen.
Po obědě a poledním klidu jsme se sbalili a vyrazili na procházku za
Železnou. Na kopci byly pěkné výhledy a děti se po cestě vyřádily.
Cestou jsme si zahráli klasické “jehličí“ a při návratu oblékali
pláštěnky. Naštěstí byly potřeba jen chvíli. Hrálo se i po večeři. Po
krátké scénce se hrála Myšičkárna – soutěž, jaké družstvo sestaví
nejvíce myšiček na základě házení kostkou.
V
úterý byl předchozí náročný program znát. Spalo se dlouho a snídaně
byla
někdy po deváté. V den odjezdu je část programu daný. Je třeba sbalit a
vyklidit pokoje. A kdo má hotovo, může hrát hry. Ještě jsme stihli
poslední hodnocenou hru, za kterou získali Kukíni, Kukýci, Rudí Kukýni,
Čertíci a Samí lamy body. Už se začali sjíždět rodiče, když jsme ještě
vyhlašovali výsledky, rozdávali diplomy a odměny. A pak už jen najít
poklad.
KUKÝCI
|
KUKÍNI
|
RUDÍ KUKÝNI
|
ČERTÍCI
|
SAMÝ LAMY
|
Angelika M.
Filip M.
Max V.
Katka K.
Katka M.
Bára Ž.
Matěj Ž.
|
Ivo R.
Tomáš Ch.
Katka F.
Lukáš F.
Anita N.
Tereza Š.
Honza V.
|
Marek B.
Alice V.
Honza K.
Oliver D.
Vojta D.
Honza B.
Rosťa L.
|
Kristýna N.
Katka K.
Ondra K.
Petra J.
Dominika H.
Anna P.
Adam K.
|
Tomáš B.
David P.
Petr J.
Tomáš J.
Filip N.
Gábina S.
Linda S.
Zuzka S.
|
| 46 bodů |
31 bodů |
31 bodů |
28 bodů |
27 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
Jaká byla výprava
Téměř
třicet malých i velkých dětí se sešlo na výpravě, jejíž základní
program byl hodně změněn, oproti tradičnímu schématu. Předvídači počasí
hrozili deštěm hlavně v době, kdy děláme v sobotu večer táborák.
Táborák s opékáním buřtíků jsme si tedy udělali v pátek večer. Ještě
než byl táborák zažehnut, buřtíky a hromada zeleniny snědena, hrály se
hry na zahradě. Důležitá byla hra “rozdělovací“. Každý dostal jeden
dílek obrázku ze Shreka. Po zahradě byly čtyři kompletní obrázky, každý
dílek tak pasoval do jednoho z nich. Tímto způsobem se utvořila
družstva Šrečata, Green Dragons, Perníčky a Roztomilé kočičky.
V sobotu dopoledne se mimo jiné hrálo divadlo, scénky ze Shreka.
Proběhla také spousta dalších pohybových her a několik soutěžních
aktivit. Dopoledne jsme se ani nedostali ze zahrady. Zato po poledni
byla připravena výjimečná atrakce na místě, kam ještě naše výpravy
nezamířily. Sjezd na laně v sedáku volným pádem ze stráně, byl pro
většinu silný zážitek. Jen dvě děti jízdu vzdaly. Na lanovku se vydala
dvě družstva, další dvě družstva hrála hry, pak se role obrátily. Po
sjíždění se opět hrálo několik her, než došlo k večerní očistě a
závěrečnému promítání Shreka, které by jinak bylo páteční večer.
V neděli se chrupčilo o něco déle. Po sbalení se výprava přesunula do
klubovny, kde si všichni zahráli několik her, zvlášť velcí a malý.
Venku zbývalo sehrát ještě jednu soutěžní aktivitu. Družstva se snažila
zapamatovat co nejvíce detailů na obrázcích ze Shreka, rozmístěných po
celé zahradě. Po obědě proběhlo tradiční vyhlášení výsledků, gratulací
s diplomy a hledání pokladu. Výprava se vydařila, a deštivá předpověď
nevyšla. Tedy vyšla, ale opozdila se o jeden den, až když výprava
skončila. Naštěstí.
Fotogalerie
ROZTOMILÉ KOČIČKY
|
PERNÍČKY
|
ŠREČATA
|
GREEN DRAGONS
|
Kristýna N.
Amálie P. Bára V. Klára D. Kristýna D. Tereza P.
Joana M.
|
Ivo R.
Marek B. Slávek R.
Prokop R.
Katka P. Zuzka B. Juliana B.
|
Tereza B. Kristýna B. Marian T. Jonatan R. Ondra K. Tereza Š.
Klára S.
|
Tomáš B. Michal B. Honza V. Daniel M. Matouš M.
|
| 26.
bodů |
20.
bodů |
18.
bodů |
16.
bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
Jaká byla výprava

Sluníčko
zapadalo tak, že jsme v pátek po příjezdu mohli hrát hry venku ve velké
zahradě. Později samozřejmě v klubovně; nějaké hry společně a deskové
hry rozděleně podle zájmu dětí. Pak přišla první soutěžní hra na
družstva. Sněžní borci, Králové zimy, Havrani zkázy a Křišťálová
zrcadla hledali kousky rámu obrazu. Každé družstvo samozřejmě své.
Všichni nakonec sestavili a slepili své “zrcadlo“. Před večerkou jsme
si chtěli promítnout animovanou pohádku – Ledová královna, kterou podle
průzkumu téměř žádné dítě neznalo, což bylo docela překvapení. Trochu
nás zradila technika, tak jsme koukali místo na velký obraz na malý na notebooku.
Druhý den bylo třeba prázdné zrcadlo zaplnit. Všichni z každého družstva tak nakreslil do zrcadla
svůj “odraz“. Po této aktivitě přišla novinka, jakou jsme na výpravě
ještě nikdy nedělali. Maňáskové divadlo. Dva vedoucí dětem zahráli
Červenou karkulku.
Na
zahradě za slunečného počasí si děti zahrály několik her a po nalezení
banánovníku a jeho plodů se všichni vydali do Železné. Měli jsme na
farmě domluvenou prohlídku koní, jelenů a daňků. Po přesunu na hřiště
jsme nechali děti chvíli dovádět na kolotoči, prolézačkách, houpačkách
a dalších tělohybů. Když se všichni vydováděli, proběhla další soutěžní
hra (při které jsem ovšem nebyl, proto nemohu poreferovat).
Po dobrém obědě a vylízání kastrolu od krupicové kaše do dna, jsme odpoledne
šlapali do lesa a hráli cestovní hru Brouci, Zoro, povodeň a bomba. Les
byl trochu jiný než obvykle – částečně vykácený. V lese se hrálo
několik her. Například hra, při které byla nejdůležitější paměť a dobrá
domluva, nebo hra, při které byly naopak nejdůležitější rychlé nohy.
Večer zaplál tradiční táborák, opékali se buřtíky a dlabali se s
hromadou zeleniny. K táboráku patří kytara a tak se také zpívalo a
hrálo. Zatímco někteří opékali a zpívali, přijela návštěva s
astronomickým dalekohledem. Skupinky zájemců tak chodili pozorovat
Jupiter, Mars, mlhovinu v Orionu a další zajímavosti, i když oblačnost
ten večer zrovna pozorování nepřála.
V
neděli po balení a úklidu proběhlo několik her v klubovně. Venku ale
družstva čekala poslední soutěžní hra. Nošení střípků zrcadla (kolíčků)
na čas a jejich umisťování, to vše bez použití rukou. Také jsme poprvé
v historii Železné hráli hru na “hřišti“ za potokem a zahradou - Hu tu
tu tu. Po obědě nastalo slavnostní vyhlášení výsledků, které bylo velmi
vyrovnané a těsné, předávání diplomů a hledání pokladů. To už byl závěr
programově velmi bohatého víkendu.
Na
tuto po zimně první víkendovou výpravu se sešlo téměř na třicet dětí,
což je na březen nadprůměr. Aby ne, počasí bylo celý víkend krásné a
ledové téma víkendové hry se jaksi ke slunečnému počasí nehodilo. To se
ovšem dlouho předem odhadnout nedá. Třeba před dvěma lety nám na
výpravě ve stejnou napadl sníh.
HAVRANI SKÁZY
|
SNĚŽNÍ BORCI
|
KRÁLOVÉ ZIMY
|
KŘIŠŤÁLOVÁ ZRCADLA
|
Tomáš B.
Marco M.
Laura M.
Filip N.
Anita N.
Dominik V.
|
Jakub V.
Marek B.
Eliška G.
Honza G.
Linda S.
Gábina S.
Anička P.
|
Ivo R.
Jirka P.
Anika B.
Eliška F.
Eliška K.
Nella P.
|
Aneta Š.
Štěpán V.
Daniel D.
Vojta O.
Vláďa O.
Lucka B.
Filip Š.
|
| 22.
bodů |
21.
bodů |
21.
bodů |
20.
bodů |
| 1.
místo |
2 - 3.
místo |
2 - 3.
místo |
4.
místo |
Jaká byla výprava
První
sobotu v březnu se sešla skupinka dětí v ideálním počtu, abychom se
vydali do lesní říše. Po vstupu do lesa bylo dětem rozdáno několik
dalekohledů a úkol, aby každý během výpravy objevil co nejvíce
živočichů. Vydali jsme se kolem tří ještě zamrzlých rybníků hlouběji do
lesa za občasných otázek, kdy už bude svačina. Po svačině všichni
koukali na ptačí budku na stromě a pověděli jsme si, proč si někteří
ptáci zadělávají vchod hlínou a další zajímavosti. Přišel čas na první
hru, klasickou a dětmi stále oblíbenou Cukr, káva, limonáda… Po této
následovala další hra Na liščí ocásky a na jiném vhodném místě v lese
přišla na řadu schovávaná.
Po
přesunu a další svačině jsme se pustili do obhlídky liščích nor, které
jsou na tomto místě v hojném počtu už desetiletí. Bylo vidět, že
některé nory byly obývané, co jak prohlásila Alička, se pozná podle
pachu a začala jednu noru očichávat. Na řadu přišlo stavění domečků.
Kluky zaujal led z potoka a udělali ledové stavení. Po této zábavě jsme
si zahráli lesní Kimovu hru – na pamatování si přírodnin.
Dále
jsme se hodně věnovali pobytovým znamením, tedy podle čeho poznáme,
jaké zvíře na místě bylo. Většinou všichni přišli na to, že takovým
znamením pobytu zvířete je trus, peří, stopy, okusy stromů nebo zbytky
ohlodaných šišek, oříšků a dalších plodů. Skutečně se nám podařilo
několik takových pobytových znamení najít a podle knihy zvířátka určit.
Po
cestě nazpět k autobusu jsme ještě udělali několik zastávek; u dutiny
ve stromě, u lišejníků, u pařezu stromu, kdy jsme si povídali o
letokruzích (pařez měl “cca 80 let“). Velkým pozdvižením byl nález
skokana hnědého a pýchavek, protože se všem líbil oblak prachových
výtrusnic, který pýchavky po stisknutí vydávají.
Byla
to první výprava tohoto typu, kdy jsme několik poznávacích aktivit a
her nestihli, ba co víc, museli jsme rychle uhánět na autobus. A jaké
živočichy jsme to během výpravy viděli? Bažanta a spoustu dalších
ptáků, hlemýždě, žížalu, mouchu, mravence, slunéčko, skokana a pavouky.
Někdo prý napočítal 40 zvířat, ty ale ostatní neviděli :-).
Jaké bylo
V
lednu (25.1.) bylo na programu další divadelní představení. S dětmi a s jedním
tatínkem a s jednou babičkou jsme se vydali do Švandova divadla v Praze
5 na Smíchově. Před začátkem představení jsme měli ještě chvíli času,
tak jsme si u divadla zahrály dvě hry. Představení se jmenovalo O
dvanácti měsíčkách. Herců bylo jako máku, ale tu hlavní roli hráli
přeci jen tři. Tedy herců, spíše začínajících herců. Účinkující byli
členové Divadelního souboru KLAP, což je nejstarší skupina Dětského
divadelního studia. Název už sám napovídá, že divadelníci byli
mládežníci.
Hlavní
děj představení se nijak neodlišoval od klasické pohádky Boženy
Němcové. Představení bylo oživené tancem a písněmi. Příběh je o matce,
která má vlastní dceru Holenu a nevlastní Marušku. Holena krásy moc
nepobrala, zato Maruška do ní rostla. Stejně tak rostla zlost matky a
Holeny. Holena pošle v zimě nevlastní sestru pro fialky, které přinese,
poté jahody, které přinese a nakonec jablka, které přinese. Díky
dvanácti měsíčkům. Jak už to v pohádkách bývá, vše šťastně dopadlo a
zlo bylo potrestáno.
|
|