NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2023 – 2026Žlutý květ - tábory, výpravy, vedoucí
 
Titulní strana  /  Tábory 
 
Aktualizace 3. 10.
ŽK slaví 30. let nepřetržité činnosti
Výpravy 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007
Výpravy
 

   Pro přihlášení nám stačí dát jakkoliv vědět (SMS, email...). Přihláška na výpravy není třeba,
   stačí táborová nebo oddílová přihláška, pokud není, tak údaje emailem (jméno, věk,
bydliště,
  
kontakty - tel. čísla + email a zdravotní stav, případně léky).
    
   Podrobné informace zde nejpozději cca 14 dnů před výpravou (ale většinou je to takto).

Termín
Téma
11. – 13. 10.
Ať žijí duchové
Ne 20. 10.
Herní odpoledne
1. – 3./4. 11.
 
Ne 8. 12.
 
Místo Srbsko Praha Stromovka Krkonoše
Praha ? Kladno
Volno 17 4 – 40
10 13

Termín
Téma
Ne 26. 1.
 
21. – 23. 3.

11. – 13. 4.

So 26. 4.
Herní odpoledne
Místo Praha Srbsko Srbsko Praha Stromovka
Volno 13 28
28 4 – 40
 
Termín
Téma
Ne 27. 4.
 
7. – 11. 5.
Poklad Černé perly
6. – 8. 6.

20. – 22. 6.
Stavění táboa
Místo Úhonický les Mýto Řevnice Česká Kanada
Volno 13 30
30
 

1. výprava (šk. rok 2024/25)
Výprava říjen 2024 – Ať žijí duchové

  11. – 13. října   *   Srbsko   *   Od 4 let


S sebou: přezůvky, spacák nebo peřinu, prostěradlo, náhradní tričko, hygienu, ručník, blok + psací a kreslící potřeby, věci na spaní, spodní prádlo.

Oblečení na ven, tedy mikinu, šátek na hry, bundu…,
malý batůžek s kapesníčky a láhví na pití + dle předpovědi pláštěnku a holínky.

Cena: 1 050 Kč. V ceně ubytování, strava, materiál, odměny, externí pracovníci. Platbu preferujeme na účet 2500656443/2010 (táborový účet), případně na místě. Storno 80,- ze zdravotních důvodů, 200,- bez zdravotních důvodů.

Sraz v pátek v Srbsku v 18:00 – 18:30 (nevozte prosím děti dříve).
 
Ubytování:
podrobná lokace pouze pro přihlášené.
Místo je výborně dostupné vlakem z Prahy.

V neděli
si pro děti přijeďte v 14.00 hodin.     Letáček ke stažení

Jakoukoliv změnu v den nástupu hlaste jen po telefonu.

Hry v přírodě
  

Zprávy, šifry, tajemství, to je naše

 
K výpravě patří táborák
 
Na stanovišti
 

Hry na louce
 
Hry v lese


KONTAKTY
  Přijímáme zájemce o práci s dětmi (vedoucí na tábory, do oddílu, na víkendové akce).
 
Hledáme dospělé zájemce o turistiku
a cyklistiku.
  T:  777 671 483 
  E:  zluty-kvet@seznam.cz
  E:  web email
  Signal – messenger (zprávy, hovory přes internet)+420777671483
  * Signal je služba zasílání zpráv a uskutečňování hovorů (messenger), souborů, zvukových poznámek, obrázků...
    přes mobil a internet.
Komunikace je šifrovaná a nesbírá data.
   
Jaká byla
Výprava červen 2024 – Reality show K

Článek se připravuje



Jaký byl

Výprava květen 2024 – Zeměstroj
Článek se připravuje



Jaké bylo

Výprava duben 2024 – Peabodyho dobrodružství

Článek se připravuje



Jaká byla výprava

Výprava březen 2024 – Drama na Silua Grande

Článek se připravuje



Jaká byla

Výprava leden 2024 – Telka slaví 70
Článek se připravuje



Jaká byla prodloužená výprava

Výprava listopad 2023 – Hrdina Balto

Sklo, přehrada, Křivoklát a Balto.  Podzimní dobrodružství                                                       
Než nastala tuhá zima, udělali jsme si mimo plán ještě jednu podzimní výpravu navíc. Ve všech ohledech byla jiná než obvykle. Už místo bylo zajímavé – z oken byl výhled na hrad Křivoklát a ubytování v historické budově staré lékárny mělo své kouzlo. Akce byla o den prodloužená díky svátku a hlavně velice naučná.

Balto – křivoklátská prodloužená výprava, listopad 2023Hned druhý den se naše skupinka vydala vlakem do Nižboru, navštívit sklárnu Rückl. Shlédli jsme tvarování skla vyndaného z pece, muzeum o celém procesu výrobě skla. Děti pozorně sledovali ruční broušení skla. Tyto ukázky byly s výkladem. Prošli jsme ještě něco o historii sklárny a samozřejmě obchod. Ten byl mimo jiné zajímavý vystaveným hokejovým pohárem nebo soškami filmového Českého lva. Vlak nazpět nejel hned, čekání jsme si zkrátili hrami.

Historie sklárny sahá do roku 1846 na Ostravsko. Sklo se tvaruje ve formách z převážně bukového či hruškového dřeva, ale na některé výrobky se používají formy litinové nebo hliníkové. Sklo z vysoce křemičitého písku se taví při teplotě 1 450 °C. Do nového skla se přidává 60% střepů recyklovaných z výroby. To byly některé kvízové otázky z návštěvy sklárny, které jsme si dali při večerním posezení v teple při původních litinových kamnech. A nejen to. Stihli jsme ještě táborák s opékáním buřtů a další hry.

Ještě téhož dne odpoledne šly mladší děti do lesa, kde bylo několik pohybových a naučných atrakcí. Mládežníci se vydali do Kellyho žaláře na hradě Křivoklát. Zavřeni ve středověké cele se snažili zdolat úkoly únikové hry. Ale do vypršení času se jim nepodařilo ze žaláře dostat.

Balto – křivoklátská prodloužená výprava, listopad 2023 Před námi byl další celý den, který měl zcela jiný program. Opět jsme ale museli popojet vlakem. Od vlaku vedla pěknou krajinou cesta dlouhá 4,2 km na Klíčavskou přehradu. Pan hrázný byl velice ochotný – i přes zákaz exkurzí byl ochotný předem domluvit prohlídku a ukázat nám vnitřek přehrady.
 
Dozvěděli jsme se, že hráz sestavená z 16 betonových bloků je gravitační (drží díky gravitačním silám hráze a síle vody), její výška je od země 37,5 metrů. Jednotlivé bloky hráze nejsou nijak pospojované, jen vyplněné, aby neprosakovali vodu! Přehrada se proto nesmí nikdy zcela vypustit, protože by se mohla zhroutit. Voda na dně přehrady má 4 °C a zásobuje vodou zejména Kladno, ale
i Mělník. Velín je v Praze a Plzni. Podívali jsme se na moderní zrekonstruovanou strojovnu se čtyřmi uzávěry a zabezpečovací zařízení, ale také do dolní 200 m revizní štoly v přehradě, kde je po celý rok 8 °C. Vyprávění bylo poutavé, včetně zajímavostí
o fauně, zejména o rybách v přehradě (a přemnožených sumcích). Několik let zde dělala výzkum podvodního života univerzita v Českých Budějovicích. Tyto zajímavosti – bylo jich ještě více – jsme uplatili v dalším kvízu v teple našeho útočiště.

Balto – křivoklátská prodloužená výprava, listopad 2023 Z klíčavské přehrady vedla naše trasa už jen na Křivoklát. Už jen… Během následujících devíti kilometrů nás čekaly krásné vyhlídky do krajin, zajímavé a měnící se lesy, jeden gloriet (ozdobná stavba) a před příchodem do městyse Křivoklát pohledy na Měsíc při stmívající se obloze. Během celé cesty se hrály hry, a navíc byla také poučná. Aby ne, když jsme šli po naučné stezce Brdatka a u každé informační tabule si povídali. 

 Večery se hrály hry, někdy pohybové, někdy deskové, ale i legrační. Souběžným tématem výpravy byl pes Balto, který jako vůdčí pes dokázal na Aljašce roku 1925 zdolat 1 085 km v extrémním zimním počasí, dovést vakcíny do městečka None a zastavit šíření záškrtu. Balto se stal americkým národním hrdinou, který má newyorském Central Parku broznovou sochu. Ještě v neděli dopoledne jsme si na zahradě zahráli hru, při které nám byl inspirací právě Baltův příběh.

Byla to jedna z nejzajímavějších výprav, která mezi těmi desítkami uskutečněných vyčnívají.



Jaké bylo

Výprava říjen 2023 – Zootropolis

Ve městě zvířat
 
Zootropolis – výprava říjen 2023Město zvířat nebyla jen pohádka o zvířatech ve městě, ale také detektivní pátrání. Ovšem byla hlavně o soužití. Báječná výprava ve slunném víkendu, první po letních prázdninách, využívající zajímavou krajinu Srbska v Českém krasu.

Hledání a nošení zvířat (ale také ptačích vajec), z nichž nikdo nesměl ze začátku přinést stejné zvíře, byla první hra, kterou čtyři družstva v pátek hrála. První večer završilo kino ve spacáku. Mysl po ránu bystrá je. Po naplnění dutin břišních bylo tudíž třeba zapojit závity mozkové, abychom si mohli povídat a trochu rozebrat, jak kdo porozuměl shlédnuté pohádce. Mladší následně kreslili, pak jsme podle výkresu hádali, kdo by čím chtěl být. Náctiletí mezitím hráli v jiné místnosti deskovou hru.

 Na rozlehlých lukách si děti vyzkoušely „policejní výcvik.“ Různá běhání, podlézání, skákání, kutálení… a po dlouhé době jsme vytáhli Slackline – balanční pás natažený mezi stromy. Ve vápencovém lomu Na Chlumu, kam se družstva přesunula, proběhly další hry. Všechny plánované aktivity se nestihly, oběd je také důležitá součást programu, stejně jako osobní polední klid (sobotní polední klid je také v podstatě jediné delší volno za víkend).

Zootropolis – výprava říjen 2023Oblíbený pískovcový lom byl cíl sobotního odpoledne. Opět byly připraveny hry, jejichž námětem byl příběh z města zvířat – Zootropolisu. Dominantní hrou byly SPZtky, běhací hra se sháněním písmen na „poznávací značky“ družstev.

Večer, ještě před táborákem bylo úkolem družstev přiřazovat postavy z města zvířat ke správným jménům. U táboráku jsme si popovídali o uplynulém dni. To ale ještě nebyl konec dne. Každý sám za sebe si došel v lesíku po tmě pro svítící tyčinku. Aby se děti odnaučily bát tmy (my nestrašíme).

Také v neděli se stihlo ještě dost her, i těch hodnocených. A u některých byla legrace kopec. Každá výprava má svůj konec. Mrkvičky, Králíci, Rychlí lenochodi a Draví lišáci zjistili výsledky svého klání a všichni dostali odměny a diplomy.


RYCHLÍ LENOCHODI
MRKVIČKY
KRÁLÍCI DRAVÍ LIŠÍCI
Natálie H.
Gabriel H.
Simona L.
Adam S.
Jakub S.
Viki S.

Ríša H.
Žofie K.
Zuzka Z.
Magda Š.
Štěpán Š.
Rozálie H.

Justýna Š.
Barbora Č.
Albert Č.
Tomáš J.
Ivan Z.

Elisabeth T.
Patrik M.
Michal J.
Marek S.
Vašek H.

22 bodů 21 bodů 21 bodů 15 bodů
1. místo 2. místo 2. místo 3. místo


Jaké bylo
Výprava červen 2023 – Prokletí králíkodlaka

Králík sem, králík tam. A mrkve                            

Prokletí králíkodlaka – výprava červen 2023Na tuto výpravu jsem se obzvláště těšil. Na originální hry, neb jsme toto téma hráli v roce 2014. Jen jeden člen tuto výpravu zažil 2x (O.M.). Poprvé v Železné u Berouna, kam jsme tehdy jezdili. A nyní už je o devět let starší.

Náměty k programu – aniž by to tušil – nám udal Nick Park, autor proslulých animovaných postaviček Wallace a Gromita. Konkrétně se jednalo o příběh Prokletí králíkodlaka. Ano, v příběhu vystupují králíci. Proto děti králíky sbíraly, podobně jako Wallace a Gromita ty přemnožené na jednom pozemku. Sacím strojem na králíky do každého družstva jsme nedisponovali, ale šlo to i jinak. Nechyběla ani počítací schovávaná, která se v Řevnicích báječně hraje, „lovení“ králíků a další hry v areálu i na hřišti. Starší účastníci měli občas svůj oddělený program.

Prokletí králíkodlaka – výprava červen 2023 Odpolední sobotní les byl novinkou. Původní les je vykácený, proto bylo potřeba najít nový. Našel se. Na hry je výborný. V lese se hrála jedna zábavná hra. Bylo potřeba v družstvech sníst všechny mrkve označené barvou družstva. Sníst mrkve není problém, horší je, když jsou ve výšce mimo dosah kusadel. Zde se to bez spolupráce neobešlo.

Samozřejmostí byl večerní táborák, buřty, zeleninka, přeskakování laseru… I na pozorování dalekohledem došlo. Celý víkend bylo krásně a děti se podívaly k Černé skále, kam běžně nechodíme, nebo si někdo smočil nohy v Berounce (a někdo ruce v blátě). Rozdávačkou diplomů a odměn výprava skončila a opět se v Řevnicích sejdeme na jaře.

   Fotogalerie   

MRKVE
ZAKLETÍ KRÁLÍCI
KRÁLÍKODLACI PROKLETÍ
Rozálie K.
Matouš M.
Tereza K.
Ondra M.
Jakub S.
Adam S.
Viki R.
Ivan Z.

Anna Č.
Adéla V.
Adam V.
Lenka P.
Michal M.
Pavlína S.
Přemysl Z.
Benjamin H.
Sebastian V.

Blanka P.
Maxim Z.
Zuzka Z.
Oliver P.
Ema H.
Filip S.
Viki O.
Ella Z.

Iveta P.
Žofie K.
Anna H.
Marie H.
Šimon V.
Marek S.
Prokop Z.
Simona L.
32 bodů 19 bodů 16,5 bodů 15,5 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaké byly

Výprava květen 2023 – Sullivanovy trampoty

Víkend se Sullivanem a Kuliočkem

 
Sullivanovy trampoty – výprava květen 2023Na květnové a červnové výpravy se vydáváme do Řevnic. Podobně, jako se Mike Wazowski alias Kuliočko, vydal na Univerzitu pro příšerky. Na univerzitě se seznámil se Sullivanem, kde byli „donuceni“ spolupracovat. Ze začátku totiž nebyli vůbec kamarádi, ba naopak. Spousta dětí uskupené ve čtyřech klubech (týmech) se vydala v jejich šlépějích.

Začali jsme lidským živým Člověče, nezlob se, jako první soutěžní hrou ještě v pátek. Po sobotní výrobě praporků svých týmů začali některé soutěže ze Strašných her, jimiž jsme se inspirovali v Univerzitě pro příšerky. Kluby například probíhali mezi „žahavkami“ (míčky) a ještě byly trefovány nebo vytvářeli past na příšerky – cílem bylo získat co nejvíce stromů omotáním provázkem ve své barvě. Aktivity byly proložené ještě poznáváním příšerkových postav.
Sullivanovy trampoty – výprava květen 2023
Odpolední hry v lese nám částečně překazila těžba dřeva. Tradiční místo vhodné na hry bylo bez stromů, které jsme potřebovali. Večerní táborák byl zpestřen vystoupeními některých skupin ztělesňující nejen filmové příšerky.

Poslední den výpravy se hrálo ještě několik her jak v areálu, tak na konci chatové osady, kam běžně nechodíme. Vyhodnocení, diplomy a odměny patří k závěrečnému koloritu víkendových výprav. Nutno podotknout, že náctiletí si zahrály pár svých her, jen „pro velké.“

  Fotogalerie  

OKOUNI
DĚSOPŘÍŠERKY
ZELENÝ MONSTRA VÍTĚZOVÉ S.R.O.
Natálie H.
Gabriel H.
Gábina N.
Oliver P.
Žofie K.
Anna G.
Iveta P.
Viki O.
Žofia Z.
Nela M.
Anna R.
Eliška V.
Adam M.
Matyáš M.
Benjamin H.
Martina K.
Michal M.
Adam K.
Anna Č.

Julie P.
Julie R.

Sam L.
Šárka P.
Ondra M.
Emma L.
Natálie J.
Blanka P.
Matouš M.

26,5 bodů 23 bodů 22,5 bodů 19 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaké byly

Výprava duben 2023 – Klíče od pevnosti Boyard

Pevnost Boyard byla dobyta 
 
Pevnost Boyard – výprava duben 2023Výprava na konci dubna byla bohatší o jeden den navíc. Inspirací prodloužené akce byl soutěžní seriál, který znají spíše dříve narození – Klíče od pevnosti Boyard.

Hned v pátek večer se program pěkně rozjel. Nejprve totiž bylo potřeba se dostat do pevnosti Boyard, kam se týmy přes moře „plavily.“ Slepé posádky řídil vidoucí kapitán.

Ráno všechny pobavily scénky s otcem Furou. Pak už bylo nutné přemýšlet týmově. Hledat lístky po budově a skládat slova. Venku se prověřila týmová zručnost a souhra při umisťování barevných míčků do správných otvorů v prostěradle ovládaném členy. Na lukách u lomu se hrálo spousty dalších soutěžních i nesoutěžních klání.

První odpoledne jsme cestou ke Kubrichtově boudě nakoukli do jedné jeskyňky a někteří se bavili sbíráním svízele, protože druhé botanické jméno „přítula“ je zcela výstižné. Nevynechali jsme návštěvu Bubovických vodopádů bez vody, ovšem tentokrát opravdu něco „teklo“. Zajímavé bylo další klání o zapíchnutí kolíků „co nejdál“ ve vymezený čas.

Měli jsme před sebou další celý den. Krásný, slunečný. Týmy po ránu tentokrát prověřovaly své plíce při nasávání a přenášení lístků brčkem. Jak by se vám běhalo s míčkem mezi koleny? Asi špatně, ale jde to, jak si všichni ověřili. V dalším disciplíně se sbíraly pampelišky. Bez použití rukou, jen s kolíčkem v ústech. Uvázat se na gumové lano a dostat se co nejdál, hmm, to byl pořádný úkol. Či společná chůze na „lyžích.“ Bylo to pěkné soutěžní dopoledne, kdy se podlézalo, přelézalo, běhalo, přemýšlelo, donášelo.

Na akcích se snažíme navštěvovat stále nová místa. Tentokrát byl naším cílem Alkazar – bývalý lom u řeky Berounky. Děti se před cestou podívaly do dalekohledu přes sluneční filtr na Slunce. Na Alkazaru jsme vlezli do jedné z velkých štol, velkých jak tunel. Nebo si zahráli klasickou zapikávací schovávanou, která se zde výborně hraje. Někteří hráči využili k maskování dokonce skupinku turistů.

Pevnost Boyard – výprava duben 2023 Cestou nazpět jsme se chtěli zastavit v Srbsku na čarodejnicích, ale zapálení ohně a akce byli naplánované pro nás na příliš pozdní hodiny. My měli svůj táborák, s opékáním, laserovým představením, ukazováním souhvězdí laserem a pozorování Venuše a Měsíce dalekohledem.

V pondělí dopoledne přišlo vyvrcholení. Týmy čekalo odemykání klíčů s nápovědami zavěšené „vysoko“ na větvích. Jak týmy zdolávaly překážky a nástrahy pevnosti Boyard, za své úsilí získávali odpovídající počet bodů. Před velkým finále, kterým bylo hádání hesla a hledání pokladu, družstva musela nejprve odemknout nápovědy. Klíče k jejich odemčení mohli vyměnit za již nasbírané body (4 body = 1 klíč). Získali však pouze ty nápovědy, které se jim za krátký časový limit podařilo opravdu s klíči odemknout a otevřít. Nakonec se žádnému týmu nepodařilo v prvním stanoveném časovém limitu uhádnout heslo k pokladu. Společnými silami však přemluvili Klíčníka. Ten všem odhalil ještě jednu nápovědu, díky které už spolehlivě věděli, jaké heslo poklad otevře. Kdyby ho jen našli… Hledání truhly se poněkud protáhlo.

Náctiletí účastníci měli pár svých aktivit mimo běžný program. Tichá zážitková aktivita po večerce malých, s mimoverbálním vyjadřováním byla nezapomenutelnou aktivitou. Nelze zde vypisovat každou hru a aktivitu. Na tento příjemný prodloužený víkend plný legrace budeme dlouho vzpomínat.

ALFÍCI
KLÍČNÍCI
SKŘÍTCI
Alžběta P.
Štěpán Š.
David B.
Zuzka Z.
Oliver P.
Evan C.
Viki O.

Ivan Z.
Ríša H.
Petr K.
Žofie K.
Anna G.
Tomáš K.

Richard M.
Simona L.
Magda Š.
Vašek H.
Adam B.
Pavel R.
Julie Š.
Viki R.
26 bodů 24,5 bodů 13 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Jaký byl

Výprava březen/duben 2023 – Nekonečný příběh

Jak jsme zachránili fantazii
 
Nekonečný příběh – výprava březen 2023Písmena, slova, věty, příběhy, fantazie. V tomto duchu se nesla březnová výprava v Českém krasu. Za víkend jsme stihly 17 her a jiných aktivit na téma, které jsme čerpali z filmu Nekonečný příběh.

První hra pro tři družstva proběhla ještě v pátek večer, dříve, než se děti seznámily s příběhem. Šlo o jednoduché „lovení“ písmen. Trochu nečekaným překvapením bylo, že jen pár jedinců znalo Nekonečný příběh. O tom, jak mizely celé části knihy, jak se vytrácela fantazie. Ale než všichni zalezli do spacáků, už příběh znali.

Písmenka z předešlého dne byla potřeba na sestavování slov. Další aktivitou sobotního dopoledne bylo představení svých oblíbených knih. Tedy ti, co čtou a knihu si přivezli. Pak se hledaly lístky – jak jinak než se slovy – po celé budově. Venku se prolézalo pavučinou, běhalo s knihou pod tričkem (stejně jako ve filmu) a pozorovalo dalekohledem. Tentokrát ne obloha, ale části vět ukrytých v lese. V lomu jsme nemohli zapomenout na kamenožrouta a další hry.

Odpoledne družstva trávila v jiné části krasu. Po oblíbené schovávané (klasické zapikávací) musely děti správným se seřazením sestavit větu ze slov, které měly přilepené na čelech. Ovšem bez mluvení. Výborná hra na týmovou spolupráci. V další hře se hledalo, nebo hrálo s míčem.

Večer jsme shlédli několik dramatických představení. Následoval táborák, buřtíky se zeleninou a na laserové představení už nedošlo. Všichni se vydali ke Slonovinové věži, poslednímu zachovalému místu v říši fantazie, odkud si každý odnesl světélko.

V neděli jsme se zasmáli nad kompilací vět z různých knih. Nastalo poslední zahřívání mozkových závitů. Družstva nedostávala za hry body, ale písmena. Vítězem se nestal ten, kdo nasbíral za víkend více písmenek, ale ten, kdo z nasbíraných písmen sestavil více slov dle daných pravidel. Počet písmen nasbíraných za víkend byl různý; 69, 55 a 48. Z těchto písmen dvě družstva pokládala 15 a jedno družstvo 13 slov. Nejlépe skládání slov zvládli Fialový lenochodi. Z nejmenšího počtu písmen dokázali sestavit stejně slov, jako Nekonečňáci s největším počtem písmen.

Fotogalerie 

NEKONEČŇÁCI
FIALOVÝ LENOCHODI
SKLÁDAČI PÍSMEN
Matouš M.
Simona L.
Lukáš K.
Adam B.
Oliver P.
Viki O.
Ivan Z.
Sára T.
David B.
Zuzka Z.
Tomáš H.
Tomáš M.
Blanka P.
Rozálie K.

Rozálie H.
Tomáš K.
Adéla V.
Adam V.
Anna G.
Žofie K.
Iveta P.
69 písmen 48 písmen 55 písmen
15 slov 15 slov 13 slov
1. místo 1. místo 2. místo



Jaké bylo

Výprava únor 2023 – Technické muzeum
  Hlavy plné techniky                                                   
 
Národní technické muzeum, únor 2023Další navštívené muzeum bylo technické. Vzali jsme ho trochu proti proudu, od shora. Bicykle, nejdříve dřevěné přes roztodivné konstrukce až k motocyklům, jsme to prošli, průběžně z ochozu obdivujíc letadla a další vznášející se stroje. Letecké díly, artefakty a nádherné modely bylo další zastavení. Následovala menší expozice lodní dopravy, zejména té nákladní říční, kde máme svou historii. 

Po pauze jsme se vydali k vizuálně nejzajímavějším exponátům do spodní části muzea. I holky obdivovaly auta, hlavně ta závodní. U lokomotivy jsme si vysvětlili princip fungování pohonu. Nechápajíce, jak pára mohla pohybovat tunami železa s vagóny. Někoho zaujala Tatra T815 zvaná Puma, se kterou se proslavil mnoha vítězstvími Karel Loprais na Rallye Dakar. Prozkoumali jsme také jachtu Nike, která uplavala po světových mořích celkem 75 932 km (41 000 námořních mil).

Národní technické muzeum, únor 2023Druhá pauza oddělila prostředí a my se ocitly ve světě, kde světlo tvoří fotografie. Pak jsme se dozvěděli něco z optiky. Barvivo a pigmenty není totéž. Tuto informaci a další zajímavosti jsme vstřebali v expozici o chemii. Pro obsáhlost nebylo možné navštívit všechny expozice. Ani to nebylo cílem. I zde platí, „méně je někdy více.“

   Fotogalerie  




Jaké bylo

Výprava leden 2023 – Zemědělské muzeum

Národní zemědělské muzeum, leden 2023 Dobrodružství u zemědělců

Lednová výprava směřovala do Národního zemědělského muzea. Na první pohled toto muzeum možná nevypadá zajímavě, ale je to jen zdání. Je to asi nejinteraktivnější muzeum v Praze a s bohatými tematickými celky je jeho návštěva na půl dne.

Naše početná skupina se rozdělila na dvě. Starší děti měly hlavu plnou pátrací hry, při které musely používat čtečku QR kódů v mobilním telefonu a kufřík s pomůckami. Cílem bylo vyluštit šifru a získat jméno zapomenutého génia. Většině se po zhruba hodině bádání a hledání po muzeu úkol podařil (s malou odměnou na závěr). Druhá skupina se vydala po expozicích. Začínajíc u skutečně historických traktorů. Samozřejmě jsme nedošli daleko. V cestě byl funkční bagr a další ježdění…

U myslivosti si děti vyzkoušely zvuky různých druhů dřev. Na rozdíl u vycpanin, v rybářství byly také živé ryby. A několik atrakcí – chytání ryb, rybí frotáž pastelkami a interaktivní tabule s hrami. Velice zajímavý byl mikroskop, který promítal na velkou obrazovku přírodniny v otočných miskách, ale bylo možno vložit i své předměty. Například prsty. Navštívili jsme ještě další expozice a interaktivní panely, ale byl také čas na odpočinek a svačinu. Zde se obě skupiny opět sloučily.

Na hodně dlouhou dobu jsme se zasekli u potravin. Ze začátku u lednice, u obalů a jejich funkcích a třídění surovin. Nejvíce děti bavilo virtuální vaření. Aby účastník něco „uvařil“, musel zadat nejen správné potraviny, ale i správný postup vaření. Nákupy v dalším koutku byly rovněž nekonečné a tvořili se fronty. Jen ceny na paragonech byly z říše snů nebo snad ve venezuelských bolívarech.

Vodní hospodářství, skutečná tvorba vodního víru, poznávání po sluchu, po hmatu a další expozice. Záměrně jsme všechno neprošli. I tak toho bylo hodně. Muzeum se od roku 2015, kdy jsme ho navštívili naposledy, k lepšímu proměnilo. Neustále bylo co poznávat. Nejen očima.

Na Vypich přijíždíme už za tmy. Než přijel náš autobusový spoj, využili jsme plochu nepošlapaného sněhu k eskymácké honičce. Nejprve všichni jako husičky za sebou udělají ve sněhu změť cestiček. Pak nastává honička na babu. Ale jen v cestičkách.




Jaké bylo

Výprava prosinec 2022 - planetárium
   Výprava do planetária a oddílová noc
 
Výprava do planetária, prosinec 2022Po devíti letech jsme s oddílem jeden prosincový víkend zavítali do pražského planetária. Od té doby se toho přeci jen dost změnilo. Úvodní program pod kopulí planetária byl pro děti zajímavý, interaktivní v dikci moderátora. Dětem ukazoval některá souhvězdí, povídalo se o Měsíci a dalších souvislostech. Promítání noční oblohy je opravdu na špičkové úrovni a velice realistické.
 
Pohádka Polaris 2 byla pěkná a rovněž poučná. O tom, jak medvěd Vladimír a tučňák James se s kolibříkem Lucií vydají rozluštit záhadu polárních září. Ovšem vezmou to přes Měsíc, aby vyřešili další tajemství.
 
Ještě před pořadem byla zajímavá „procházka“ po interaktivní výstavě ve foye planetária. Zkusili jsme si Tellurium, tedy pohyby planet a Měsíce vůči Slunci, podívali se do modelu kabiny kosmické lodi Vostok, na modelu povrchu Měsíce si ukázali, proč je nejvýhodnější pozorovat Měsíc kolem první a poslední čtvrti, jak by se změnily váhy na jiných planetách a mnoho dalšího.
 
O stejném víkendu proběhla v klubovně tradiční oddílová noc. Tedy večerní hry, zejména ty, které se dají hrát za tmy. Děti by nám asi neodpustily, kdyby se za tmy nehrál laser, nebo curling se svítícími tyčinkami. Závěr dne patřil kinu ve spacáku. Dopoledne se hrály hry deskové a jiné. Také jsme koukali do mikroskopů a svítících lup na nové exempláře z hmyzího světa.

Fotogalerie planetárium  /  oddílová noc  



Jaký byl

 
    

Výprava říjen 2022 - E.T. Mimozemšťan


Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan Kdo by z mladší generace neznal E.T. mimozemšťana. Dnešní děti už ho znají – jak jsme se přesvědčili – podstatně méně. Však pochází z roku 1982. „Ítý“ nám byl námětem programu poslední víkendovky před zimou. Byla to tedy tak trochu vesmírná výprava. Účast byla hojná. Družstva Malozemšťanů, E.T.ťáků, Vetřelců a Planeta OE se ještě v pátek večer pustila do „hledání meteoritů“ na louce. Jaké překvapení bylo, že v meteoritech byly svítící dárky. Páteční kino ve spacáku nám trochu zkomplikovala nekompatibilita nového notebooku s dataprojektorem.

Sobotní část dopoledne byla kreslící. Zadání bylo jasné; E.T. mimozemšťan či jiné vesmírné bytosti. Následující poznávačka planet byla zajímavá a poučná. Venku se mezitím udělalo pěkně (rozuměj, přestalo pršet) a šlo se do přírody. Na lukách a v remízcích se hledal mimozemšťan, chytali létající talíře nebo snášely meteority. A hrály se jiné hry.

Pískovcový lom se stal útočištěm sobotního odpoledne. Tam proběhla štafetová hra se souhvězdími. Děti si vyráběly z papíru raketoplán a soutěžily, komu ta vlaštovka nejdále dolétne. V krásné scenérii podzimního krasu se hrály další hry, například výcvik astronautů. Večer se zkoušela napodobit scéna z filmu, kdy se děti snažily zamaskovat E.T. mimozemšťana, aby mohl mezi lidi. Dětem se tato aktivita povedla na výbornou.

Déšť se v den sobotní snášel naštěstí v době, kdy byl program v domě. Přesto bylo dřevo mokré a pokusy o rozdělání ohně marné. Přišli jsme tak o táborák (buřty putovali do trouby), ale i o pozorování dalekohledem.

Poslední den výpravy už se vstávalo později a balení nějaký ten čas zabralo. Přesto se dopoledne vyšlo na louku, aby se zahrálo pár her. Hlavně Robotické rameno, poslední hru soutěžní, která se nestihla v sobotu. Před odjezdem se už jako vždy, vyhlašují výsledky víkendového klání, rozdávají diplomy a odměny.

Fotogalerie E.T. Mimozemšťan 

VETŘELCI
PLANETA EO
MALOZEMŠŤANI E.T. ÁCI
Matouš M.
Blanka P.
Ondra M.
Marie H.
Anna H.
Sára T.
Petr K.

Bára J.
Iveta P.
Katka J.
Michal M.
Štěpán Š.
Rozálie K.
Karolína K.

Elisabeth T.
Tomáš H.
Maxim Z.
Albert Č.
David V.

Bára Č.
Ella Z.

Jan G.
Mia G.
Anna Č.
Oliver P.
Ondra N.
Tomáš M.
Simona L.

27 bodů 26,5 bodů 21 bodů 20 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaký byl

 
    

Výprava červen 2022
 
Výprava červen 22 – Indián ve městěČervnová víkendová výprava měla indiánské téma – ovšem tak trochu jinak, než klasičtí indiáni. Moderní táta z Paříže zjišťuje, že má jihoamerického indiánského syna Mimi Siku a tak se životem prolínají dva světy, které byli námětem našeho víkendu.

Místo, kam do Řevnic jezdíme, je rozlehlé a na hry jak dělané. První soutěžní hra pro pět indiánských kmenů byla pěkně běhavá, podobě jako další v páteční večer. Zajímavá byla hra  Hroznýš. Koho hroznýš chytil a sežral, připojováním kořisti rostl a rostl a byl tím více nemotorný... Nejstarší děti, či spíš mládežníci se vydali na oddělenou aktivitu to temných hlubin pralesa k Černé skále.

Po snídani a hygieně byla první hrou na rozhýbání, Počítací schovávaná. Pravidelní účastníci se tak dočkali své oblíbené hry. Další část dopoledne jsme udělali indiánská stanoviště, kdy se napodobovali některé činnosti z pátečního příběhu. Chodilo se po „kamenech“, střílelo z luku, házelo kládou do dálky, stavělo, běhalo s kastrolem vody... Počasí tento víkend přálo a Slunce hřálo. To byla příležitost osvěžit se cachtáním v řece Berounce a zahrát si volnější hry.

Po obědě a osobním volnu se většina po indiánsku zmalovala. Takto ozdobeni jsme prošli Řevnicemi, protože je to cesta do nejbližšího lesa. Ve městě se opět oddělila skupina mládežníků, aby si užili chvíle bez malých dětí. „Tichý indián v lese“ byla dobrá zkouška neslyšného pochybu a naslouchání.

Ještě než se zapálil večerní táborák, pět kmenů předvedlo své nacvičené indiánské tance. Někteří mají asi indiánskou krev, jak byli tance věrohodné. Opékalo se a jedlo, ale také jsme se během táboráku pokoušeli zachytit netopýry speciálním echolokačním zařízením. Nějaký netopýr se sice ozval, ale jako na potvoru zrovna kolem nic moc nelétalo. Děti se také dívaly do dalekohledu na měsíční krátery. A samozřejmě nesměly chybět laserové hrátky, které se dají dělat jen za tmy.

Poslední den probíhal program až do úplného konce výpravy. Kmeny opět zápolily v indiánských dovednostech, jakými bylo například plížení, střelba a hmatové hledání. Každý správný indián zná přírodu. Proto jsme si i my udělali po celém areálu přírodní poznávací hru. Pak už následoval oběd, vyhodnocení, diplomy a poklad. Poklad si kmeny musely najít. Jeden kmen by ale bez nápovědy hledal poklad asi až dodnes.

Fotogalerie Indián ve městě 

POTAHONTAS
PA-INDIÁNI
APAČOVÉ MĚŠTÍ INDIÁNI
POMERANČI
Štěpánka Z.
Simona L.
Verča M.
Bětka Z.
David B.
Adam B.
Iveta P.
Nela M.
Ondra N.
Honza G.
Gábina N.
Sabina V.
Rozálie R.
Jindřiška Z.

Rozálie H.
Rozálie K.
Matouš M.
Tadeáš V.
Tomáš H.
Ondra M.
Viki R.
Anna R.
Adéla V.
Adam V.
Katka N.
Magda Š.
Michal M.
Štěpán Š.

Štěpánka Š.
Angelica K.
Markéta M.
Markéta V.
Eliška Š.
Matěj Š.

53 bodů
51,5 bodů 46,5 bodů 46 bodů43 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo



Jaká byla

 
    

Výprava květen 2022


Výprava květen 22 – Země NezeměV teplých obdobích roku se naše víkendové výpravy pravidelně přesouvají do Řevnic. Nádherné prostorné prostředí je na hry jak dělané. Tato zem plná zeleně hostila výpravu s tématem Země Nezemě. Znalec by z názvu poznal některý z příběhů Petera Pana. Do tohoto sídla se vejde více dětí, soutěžních družstev už bylo tedy pět. V pátek večer jsme zahájili první tematickou hru „Loď v mlze,“ ale chvíli po startu by se změnila na „Loď v dešti,“ nebýt přerušení hry a přesunu pod střechu. První pořádná letní průtrž ovšem přešla bez většího zájmu sledováním pohádky o cestě do Země Nezemě.  

Počítací schovávaná je oblíbená hra, kterou kvůli prostředí hrajeme jen v Řevnicích. Nemá nic moc společného s klasickou schovávanou. Tuto oblíbenou hru jsme dali po dohrání přerušené páteční „Lodi v mlze“ (hra o komunikaci) v už slunečném sobotním dopoledni. Následovala série dalších tematických her; schovávačka v pralese, lovení svítících kamenů atd. Před obědem se družstva přesunula na louku na další aktivity hned za areálem.

Odpoledne nastal přesun do brdského lesa. V lese mimo jiné proběhla velká strategická hra, kterou si užili jak velcí, tak malí. Každé družstvo mělo své území v kruhu, bránilo svůj poklad a zároveň se snažilo další poklad získat. Každý v družstvu si zvolil svou funkci, kterou bylo možné během hry měnit. Cestou z lesa jsme se zastavili v Řevnicích na hřišti.

Večer děti čekala ještě řádka dalších aktivit. Dobrovolný tanec domorodců se některým členům opravdu povedl. Děti si udělaly lodičky z přírodních materiálů, většinou z kůry a plachty z listů. Všechny také pěkně plavaly. Každý se už těšil na táborák a opékání buřtů. Stejně jako den, i večeře byla vydatná a s hromadou zeleniny, po které se jen zaprášilo. Dětem jsem zkoušel ukázat detektor netopýrů. Umí zachytit netopýry v okolí. Jak známo, lidské ucho jejich ultrazvuk neslyší. Detektor ale dokáže zvuky převést do slyšitelné podoby. Žel, netopýři se nám asi kvůli chladnějšímu večeru zrovna vyhýbali. Nechyběla ukázka toho, co dokáže fialový a hlavně zelený laser. Hvězdářský dalekohled byl připraven, ale večerní převážně už zatažená obloha na pozorování nepřála.

V neděli se dohrávali nějaké hry, které se nestihly předchozí den. Třeba pouštění Ptáka neptáka (ve skutečnosti papírové vlaštovky štafetovým způsobem). Vedoucí Michal přivezl Kin-Ball, přes metr v průměru velký míč, tak bylo do oběda o zábavu postaráno. Závěr? Vyhlášení víkendového klání, diplomy a hledání pokladů. Pro některá družstva náročnější a s nápovědou, ale poklad nakonec našli všichni.

Fotogalerie Země Nezemě

NEZEMŠŤANI
BLUDNÝ ZEMÁCI
BLUDNÝ HOLANĎANI ŽIVÝ STÍNY
 PIRÁTI
Elisabeth B.
Maruška B.
Honza G.
Šárka P.
Sára T.
Mia G.

Lukáš K.
Simona L.
Michal P.
Natálie K.
Ruprecht Š.

Rozálie K.
Matouš M.
Tomáš K.
Ondra M.
Lukáš Č.
Julie P.
Julia N.
Iveta P.
Laura T.
Zuzka G.
Karolína T.
Elisabeth T.

Tadeáš V.
Michal M.
Oliver P.

Anna Č.
Žofie T.
Ella G.
37,5 bodů
37,5 bodů 37,5 bodů 37 bodů29,5 bodů
1. místo 1. místo 1. místo 2. místo3. místo



Jaký byl

Výprava květen 2022
     
Galové v Čechách

Výprava květen 22 – Asterix a Obelix Kdo by neznal Asterixe a Obelixe. Takové téma bylo nachytáno na víkendové výpravě v Srbsku. V tom bližším Srbsku, u Berouna, v nádherném prostředí Českého krasu. Po pátečních hrách a rozdělení do skupin jsme se podívali na jedno z mnoha filmových ztvárnění těchto galských postav.

Druhý den dopoledne už si to galské vesnice – tedy družstva – vykračovala na rozlehlé louky.  Začala série tematických her. Galské vesnice tak soutěžili v „sušení“ Obelixova oblečení. Nejprve bylo potřeba najít kalhoty, tričko, boty… někde na louce, a když byl komplet hotový, pak museli vesnice najít a natáhnout provaz, najít kolíčky a prádlo pověsit. Vyhráli Lektvarovice.

Další zajímavou hrou byly pasti na Góty. Každý z vesnice štafetově běhal k provázku a snažil se ho omotat kolem jednoho stromu. Po otrhání plodů zázračného banánovníku, jehož plody dozrávají v Srbsku v dubnu a květnu, se vesnice posunuly dále do lomu Na Chlumu. Zde, mezi skalami proběhl turnaj vesnic v hodu kamenem a další nesoutěžní hry.

Po zaslouženém poledním odpočinku se Galové vydali na místo, kde jsme na výpravách už několik let nebyli. Ke Kubrychtově boudě. Zašli jsme také na nedaleké Bubovické vodopády. Tedy, na vodopády bez vody. Na lukách se pokračovalo v sérii her. Vesnice nosili Gala (ten se měl), vyráběli lektvary a proběhl mini turnaj v přetahované, kde se dařilo především Kancům.

Večer byl zpestřen kulturním programem Galských vesnic. Táborák s opékáním a laserové hrátky je běžná součást výpravy. Ale když se zadaří počasí, děti pozorují hvězdářským dalekohledem. Měli jsme štěstí na Měsíc v první čtvrti a tak děti obdivovaly měsíční krátery. Po vydatném spánku už děti čekal dopolední program. Například střelbu na Římana vyhráli Antiřímani. Rozloučení nad víkendovým kláním s Asterixem a Obelixem se odehrálo jako vždy u diplomů a rozdávání odměn.

Fotogalerie Asterix a Obelix 

LEKTVAROVICE
ANTIŘÍMANI
ŘÍMANI KANCI
Štěpánka Z.
Jindřiška Z.
Alžběta Z.
Iveta P.
Filip K.
Viki K.

Meg O.
David V.
Tomáš V.
Michal M.
Angelica K.
Elisabeth T.

Ondra M.
Zuzka Z.
Adéla V.
Adam V.
Adam B.
David B.
Ivan Z.
Vojta K.
Oliver P.
Matouš M.
Richard M.
Viktorie R.

31 bodů 30 bodů 27 bodů 24 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo
 


Jaká byla
  

Výprava duben 2022

Panika v městečku? Jen ve filmu

Výprava duben 22 – Panika v městečku Konečně. Na začátku dubna jsme se po zimě dočkali první víkendové jarní výpravy. Tedy jarní? Pěkné počasí bylo před víkendem a po něm. Ještě v pátek večer máme ve zvyku chodit ven, tentokrát soustavně pršelo, proto se hry hrály pod střechou. Rozdělení do čtyř družstev bylo tentokrát dobrodružnější. V každé předem určené skupině byl někdo z oddílových dětí, které znají šifry. Přečtení zašifrovaných dopisů tak bylo na bedrech zkušenějších.

Víkendové aktivity probíhaly na námět zajímavě animovaného „figurkového“ filmu Panika v městečku, kde všechny postavy včetně zvířecích dělají běžné lidské činnosti. Kůň se tak například sprchuje a čistí si zuby, paní Koňová hraje na klavír atd. Indián s kovbojem omylem objednají místo 50 cihel na postavení grilu cihel několik miliónů. A z této lapálie se staly neuvěřitelné příhody.

Děti si zahrály scénky, které jsme dlouho nedělali. Schovávaly se, trefovali se „sněhovou“ koulí, proběhla „rybí honička“ a další aktivity napodobující části příběhu. V oblíbeném pískovcovém lomu děti dávaly přednost v jízdě (nová hra vymyšlená jen kvůli filmovému příběhu), ale velice úspěšné bylo „pouštění balvanu“ z kopce. Akorát místo balvanu dětem posloužila pneumatika, která musela projet co nejblíže vytyčenému cíli.

Vzhledem k aprílovému počasí byl večerní táborák s otazníkem. Obloha nad námi se naštěstí umoudřila a o oheň, buřtíky a představení zeleného laseru děti nepřišly. V neděli před závěrečným „diplomováním“ se družstva ještě zahřála při hrách na rozhlehlé louce Českého krasu.

Fotogalerie Panika v městečku    

CIHLÁŘI
KONĚ
CIHLY
ZMATKAŘI
Damián W.
Ondra M.
Jakub S.
Oliver P.
Miky W.
David V.
Viki O.
Šárka P.
Marek S.
Michal M.
Kristýna D.

Michael K.
Viktorie R.
Patrick K.
Tomáš M.
Adéla J.
Viki V.

Iveta P.
Simona L.
Barbora J.
Kateřina J.
Karolína K.

41,5 bodů 28 bodů 26 bodů 25,5 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo
 


Jaký byl
  

Výprava březen 2022

Čištění ptačích budek

V druhé polovině března proběhla přírodovědná výprava do Úhonického lesa. Však bylo na čase. Po dvou letech bylo třeba vyčistit ptačí budky, které jsme s dětmi vyvěšovali v roce 2015. Pokud to jen šlo vzhledem k přístupnosti, každý měl příležitost si budku otevřít a vyndat staré hnízdo.

Při zastávkách se nešlo nezmínit o lýkožroutovi, alias kůrovci. Na holých kmenech smrků byly krásně vidět jeho chodbičky. Děti zaujaly také velké choroše, které si se zájmem prohlížely. Při jedné zastávce se naučily poznávat stromy podle kůry. Některý strom má kůru hladkou, drsnou, loupavou, tvrdou… Děti poznávačku pak zvládly poslepu. Během lesní výpravy se hrálo pár her, včetně oblíbených ocásků.



Jaký byl

Výprava leden 2022
V únoru jsme si zajeli za přírodou do Prahy. Ke konci roku 2019 bylo otevřeno na Praze 4 „medúzárium“. Oficiálně Svět medúz. Návštěva byla naplánována už dříve, ale ze známých důvodů k ní došlo až nyní.

Svět medúzSvět medúz se nachází na střeše obchodního centra, kde po našem příjezdu přišlo nemilé překvapení. Sto metrová fronta. Nezbývalo nám nic jiného, než na úkor jiných aktivit si hodinovou frontu vystát. Ale vyplatilo se. Všechna akvária pro medúzy jsou kruhového tvaru z prostého důvodu – medúzy potřebují k životu neustálý proud vody. Pozorně jsme si prohlíželi medúzy a jejich vznášení se v proudech vody. Děti samozřejmě zaujala také skluzavka a další atrakce.

Medúzy žijí v mořích po celém světě. Vyskytují ve všech různých tvarech a barvách a mají velikost v průměru od 3 mm do 3 metrů. Jeden druh má chapadla delší než 30 metrů. Většina těla medúz je tvořená vodou. Ve Světě medúz se pochopitelně ty největší nevyskytovaly, zato jsme viděli úplně malinkaté medúzy, odhadem kolem 1 cm.

Fotogalerie Svět medúz  



Jaké bylo

Výprava listopad 2021

Oddílová noc a filmové triky

Výprava do filmového muzea Na konci listopadu proběhla tradiční oddílová noc v klubovně. Večerní brzká tma je totiž ideální k „světelným hrám.“ Než se všichni sešli, hrála se spousta deskových her. Pak už děti přeskakovaly laser, nebo házely svítící tyčinky k jinému světlu. Kdo byl blíž, vyhrál. Na kino ve spacáku už byly natěšené, ale ještě předtím jsme si udělali promítání efektů zeleného a fialového laseru na strop. Nechyběla ani prohlídka souhvězdí našeho statického „planetária“ na stropě. Souhvězdí byla krásně vidět, ale laser jednotlivé hvězdy přímo rozzářil.

Po ranní společné snídani se hry poněkud přeorientovaly na stavění dominového efektu. Domino začali stavět všichni. Alespoň jsem měl čas připravit mikroskopy a velké příložní lupy s LED osvětlením. Úžasná věc! Během plánovaného i neplánovaného pouštění dominového efektu se děti chodily dívat na živočichy a jejich části zblízka.

Druhý den bylo v plánu muzeum Karla Zemana na Malé Straně v Praze. V Praze nás o dva táborové členy přibylo. Ze začátku bylo na expozicích pěkně znázorněné, jak se dříve dělaly klasické filmové triky, např. ve filmu Cesta do pravěku. I další expozice byly věnované Zemanovým filmům, zejména pak Vynálezu zkázy a Baronu Prášilovi. Některé exponáty byly interaktivní. Dlouhou dobu jsme strávili u panelu, kde bylo možno vytvořit svůj animovaný klip a poslat si ho na email. To považuji ta nejvychytanější atrakci. Mimo to si děti také zahrály úkolovanou Cestu do pravěku, kdy šlo o hledání a doplňování pracovních listů.

Fotogalerie filmové muzeum   



Podzimní dvoudenní putování
 
Podzimní výprava do Českého krasuPodzemní den

V době podzimních prázdnin jsme uskutečnili dvě zajímavé výpravy. Autobusem do Hostimi, pak cesta kolem Kačáku (potok Loděnice) v Českém Krasu nás vedla mlhavé ráno na sraz s jeskyňáři. Domluvena byla návštěva jedné nepřístupné, archeologicky významné jeskyně. Oba jeskyňáři dětem nejdříve ukázali malou jeskyňku, kam si mohly vlézt. Do takzvané blbodíry, jak jeskyňáři těmto pár metrovým dutinám říkají.

Po úvodním zmazání jsme šplhali do prudkého kopce, abychom zakotvili ve velkém portálu, vchodu do jeskyně. Vyslechli jsme si zajímavé povídání o jeskyni. Nasadily čelovky a po delším odemykání hurá do podzemí. Jeskyně vedla z kopce, podél kolejnic, po kterých se vyváží suť a hlína. Jeskyní se dalo projít téměř bez zašpinění, jen jílovité bláto má výbornou vlastnost perfektně se lepit na boty a boty zouvat. Děti si vyzkoušely jezdit s vozíky určené na vyvážení bláta z jeskyně, která má délku chodeb přes 300 metrů.
Podzimní výprava do Českého krasu
V portálu jeskyně byl čas na svačinu a poděkování. Pěkně začalo svítit Slunce, když jsme si vykračovali lesy necelé 4 kilometry k hornickému skanzenu Solvayovy lomy. Jízda mašinkou vystřídala vtipně komentovaná prohlídka štoly. Mezitím jsme si také prohlídli pár technických zajímavostí. Cesta po lukách až do Loděnic a odjezdem do Rudné výprava nekončila. Konečným cílem byla klubovna, kde na řadu přišlo občerstvení, hra Jungle Speed a pozorování makro světa v binokulárním mikroskopu.


Podzimní výprava do Českého krasuZvířecí den

Druhý vyrážíme do pražské zoo (už víme, že zoo se píše s malými písmeny). Dopoledne bylo docela chladno, proto jsme uvítali návštěvu afrického pavilonu. Indonéská džungle byla totiž uzavřena. Africký pavilon jsme prozkoumali důkladně. Také bylo zajímavé pokoukání na žirafy a venku na slony. To už děti měly za sebou několikátý pracovní list. Snažily se přijít na úkoly a odpovědi, na které bylo možno najít řešení během prohlídky zoo.

V dalších částech zoo děti zaujal především pavilon šelem a plazů. Někteří se těšili na lanovku, leč marně, při pohledu na zavěšené dělníky na sloupech lanovky. U vodních ptáků byli někteří ptačí jedinci značně ochočení, takže se s nimi dalo fotografovat (jen je obejmout) a jeden byl natolik divoký, že bral dětem klacek z ruky. U tučňáků jsme dostali vynadáno, protože jsme se s jedním tučňákem příliš spřátelili. Na hřišti v Rezervaci Bororo jsme si prošli a vyhodnotili pracovní listy, které děti dělaly ve dvojicích. Za jejich práci je čekala drobná pozornost. Celodenní prohlídka se poněkud protáhla. Proto jsme do Rudné přijeli už za tmy.

Fotogalerie podzemní den / zvířecí den   



Jaká byla výprava


Výprava říjen 2021


Výprava říjen 2021 – Psí posláníPoslední letošní víkendová výprava byla tematicky obdobná, jako ta v roce 2018. Tehdy i nyní jsme měli psí téma a hráli „psí hry.“ V pátek už byla brzy tma, ale ta nezabránila hraní her venku u domu. Po večeři se zformovala čtyři družstva a hurá na první větší hru na velkou louku v Českém krasu. Jednalo se o psí slalom. Místo kuželů byly použity barevné svítící tyčinky. Před první nocí proběhlo kino ve spacácích. Hodně herců bylo čtyřnohých.

První dopoledne jsme vyšli na louku, kterou mnohé děti znaly jen za tmy. Po několika rozehřívacích hrách přišli na řadu psí soutěžní hry. Ty vždy vycházejí z daného příběhu. Děti tak skákaly přes překážku a chytaly míček, stejně jako pes Bailey. Chytaly létající talíř, hledaly předměty, ovšem ne po čichu. S tím psím čichem se rovnat nemůžeme. Český kras je nádherná specifická krajina a nemohly jsme proto vynechat návštěvu lomu Na Chlumu. Pohled na skály a barvící se listí stromů vždy děti zaujme.

Po obědě a poledním odpočinku se družstva Psíčkové, Refani, Čoklové a Dogie Boxeři vydali do jiného lomu v okolí Srbska – pískovcového. Tam se soutěžilo v poznávání pachů, ale správná „voňavá“ místečka bylo potřeba nejprve najít. Pak proběhl psí výcvik. Tento lom je jak stvořený na pořádnou schovávanou. Ale tu podle původních pravidel, kdy nejde o „zakopání se,“ ale dostat se nepozorovaně k pikole a zapikat pikajícího.
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Určování, tedy spíš přiřazování psích plemen družstva dělala už na chatě. Venku děti čekal táborák a buřtíky se spoustou zeleniny. Nechyběly ani efektní hrátky ze zeleným laserem. Využili jsme jasné oblohy, vytáhli hvězdářský dalekohled a pozorovali Měsíc, Jupiter s měsíčky a ti aktivnější také Saturn s prstencem.

Poslední den byl čas ještě dojít na louku a zahrát si poslední soutěžní hru a několik dalších. Po obědě děti hrály převážně stolní hry. V úplném závěru výpravy nastal ten správný okamžik, aby se psí družstva dozvěděla výsledky víkendového klání, všichni si potřásli pravicí, rozdaly se diplomy a odměny.
        Fotogalerie   

REFANI
PSÍČKOVÉ
DOGIE BOXEŘI
ČOKLOVÉ
Rozálie Ř.
Tomáš K.
Honza K.
Alisia P.
Anna Č.
Iveta P.
Sam E.
Julie P.
Ríša H.
Marie K.
Ondra M.
Vašek H.
Tereza P.
Štěpánka P.

Elisabeth T.
Karolína K.
Kateřina J.
Barbora J.
Rozálie H.
Natálie K.
Simona L.
Tomáš H.

Ema H.
Šárka P.
Štěpán Š.
Michal M.
Rozálie H.
Viktorie O.
Magdaléna Š.

31,5 bodů 27,5 bodů 24,5 bodů 23 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla výprava


Výprava červen 2021

Výprava červen 2021 – KukyPo dlouhé odmlce jsme se mohli sejít na víkendové výpravě v Řevnicích (11. – 13.6.). Dle očekávání bylo zcela plno. Tématem her nám byl plyšový Kuky a lesní postavičky od Jana Svěráka. Než se všichni sjeli, hrálo několik her. Tvorba pěti družstev byla snadná a mohlo se na první soutěžní hru – bylo třeba „oživit Kukyho.“ Jak se ukázalo, každý Kukyho neznal. Seznámení s Kukym byl poslední program před páteční večerkou.

Ráno jsme si rekapitulovali večerní příběh a povídali o postavičkách. Některé děti měly na postavičky různé názory – na jednu stejnou pozitivní i negativní. Děti lepily Kukyho, lovily oříšky kolem divoké veverky a do tématu se výborně hodila hra „Co do lesa nepatří.“ Další hry v druhé půlce dopoledne proběhly na louce za areálem.

Kuky v příběhu trávil dobrodružství v lese. Proto se odpoledne šlo, jak jinak, do lesa, kde se soutěžilo v lesních hrách. Nechyběla schovávaná, domečky, ale i výroba lodiček. A sbírání dřeva na táborák. Táborák se trochu zdržel, protože přišla přeháňka, tak se hrály hry v jídelně. I pouštění lodiček se přesunulo na druhý den. Táborák s opékáním se nakonec uskutečnil, stejně jako pohodový večer s ukázkou toho, co lze svést se zeleným laserem.


Slunečné ráno přivítalo soutěžící do posledního dne výpravy. Po snídani se balilo, pak se mohlo začít s dalšími soutěžemi. Došlo na pouštění lodiček po Berounce a na hru „Cesta po včelí mapě“ a další aktivity. Po obědě byl čas na slavnostní vyhlášení víkendového klání, rozdávání diplomů a dojedení se pokladem.

   Fotogalerie  

KUKÁTKA
SPADLÉ ČEPICE
KUKY A DOBRODRUŽNÍCI PLYŠOVÍ MEDVÍDKY
ČER. PLYŠOVÝ FRAJEŘI
Anežka M.
Adam B.
Marie K.
Vojta Š.
Vítek Š.
Meg O.
Petr B.
Ema H.
Lukáš Č.
Matyáš V.
Magda Š.
Štěpán Š.
Simona L.
Rozálie H.
Viktorie O.

Radovan D.
Rozálie H.
Tomáš H.
Martin H.
Laura N.
Lada D.
Sofie J.
Míra H.
Žofie T.
Lucie T.
Bára J.
Šárka J.

David K.
Luboš M.
Natálie K.
Michal M.
Kristýna F.
Tomáš K.
Emma Š.
Oliver P.
Natan C.

Anna G.
Ema O.
Viki R.
28 bodů
22 bodů 20 bodů 17 bodů12 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo



Jaká byla výprava

Výprava říjen 2020

Výprava říjen 2020 – RatatouilleObčas mají některé víkendové výpravy program netradiční, tedy žádné honby za poklady, trpaslíky a skřety. Výjimečné byly třeba jeskyňářské a horolezecké výpravy... a nyní říjnová (2. – 4.10.). To jsme se honili za jídlem a s jídlem. Inspirací nám byl rodinný animovaný film Ratatouille, na vskutku kulinářské téma. Podle příběhu o krysím kuchaříčkovi Remym probíhal o víkendu program. Soutěžních tematických aktivit a her se stihlo devět.

První větší hra proběhla už v pátek večer za tmy; překážková potravinová stezka. Sobotní ráno bylo klidnější při přiřazování filmových postav. Čtyři družstva většinu z 13 postav přiřadila správně. Pak už následovalo první kuchtění. Každé družstvo dostalo stejný počet ingrediencí – sušenek, bonbónů a jedlého „lepidla.“ Úkolem bylo z ingrediencí vytvořit vizuálně něco pěkného. Nutno podotknout, že každá skupina vytvořila originální vláčky. Ty si pak po obědě snědly.

Výprava říjen 2020 – RatatouilleČást dopoledne děti strávily při hrách na louce. Zajímavý byl například číšnický slalom – přenášení vody v kelímku na tácu jednou rukou, tedy úplně stejně jako číšníci. Po dalších hrách se výprava přesunula do lomu Na Chlumu. Byla by škoda tuto zajímavost Českého krasu vynechat.

Další přírodní zajímavost, pískovna za Srbskem byl odpolední cíl. V kuchařském příběhu se občas zmiňovalo koření. To je při vaření důležité, proto si družstva vyzkoušela klasickou „čichačku“ – poznávání koření poslepu podle vůně. Kmín, majoránka, skořice, hřebíček, kari… K následujícím hrám se přidaly skopičiny, které se dají dělat jen v pískovně.

Po návratu do chaty čekal děti další kulinářský úkol. Tentokrát nebyl sladký. Připravit snídani. K dispozici byly chleby, másla a různá zelenina včetně kukuřice, mrkve, nakládaných okurek… Zde už rozvinout fantazii bylo těžší než v případě sladkých vláčků. Přesto se družstvům podařilo stvořit zajímavé chlebové zdobení, někdo udělal chlebové smajlíky. Také se všechny chleby na snídani snědly.

Večer proběhl tradiční táborák s opékáním buřtů a chlebů, což se u nás jí s opravdu velkou hromadou zeleniny (minimálně 2:1 ve prospěch zeleniny :)). Tečkou za sobotním večerem bylo promítání obrazců na dům a „map“ v kouři ohně fialového a zeleného laseru. Na ukazování souhvězdí nedošlo, večer se obloha zatáhla.

Výprava říjen 2020 – Ratatouille Třetí a poslední den výpravy – opět slunečný – ještě kuchařskými soutěžemi pokračoval. Ve filmovém příběhu krysa Remy ovládal roztržitého Linguiniho, který o vaření nevěděl vůbec nic, než to celé prasklo. Při poslední soutěžní hře šlo o stejné ovládání. Remy ovládal pod kuchařskou čepicí Linguiniho taháním za vlasy. Samozřejmě jemně. U dětí byl rozdíl jen v tom, že ovládaný měl zavázané oči. Techniku ovládaní, si děti v družstvech si domluvily samy (mohly i za uši). Úkolem bylo přejít se špagetami a přesypat je do hrnce. Stejně, jak si to Remy s Linguinim také zkoušel. Většině se špagety podařilo přesypat bez větších ztrát, ovšem asi by takto nikdo vařit nechtěl. Ale byla to legrace.

Poslední letošní víkendovou výpravu jsme zakončili jak jinak, než vyhlášením, diplomy a nějakými dobrůtkami. Už se těšíme na jaro, až se doufáme opět sejdeme na další víkendovce.


ČERNÍ SKŘÍTCI
VAŘEČKY
MYŠÁCI
KUCHAŘÍCI
Damián W.
Michal M.
Štěpán Š.
Miky W.
Sabrina
Max H.
Ebony
Karel Ř.
Oliver P.
Nikola D.
Ondra M.
Simona L.
Charlotta Ř.
Denisa D.
Ondra M.
Lukáš Č.
Jakub S.
Tomáš J.
Mia E.
Petr B.
Marie B.
Marek S.
Michal J.
Honza K.
30,5 bodů
29 bodů 25,5 bodů 25 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla výprava


Výprava červen 2020

Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrovaV "letním sídle" v Řevnicích proběhla v červnu v posunutém termínu víkendová výprava – dlouho po vynucené pauze. Nikdo nevěděl, jaký bude po karanténě zájem. Ovšem ten byl obrovský, sešlo se nás 40, akce se zaplnila během pár dnů.

Děti si myslely, že budeme hledat poklad, podle názvu výpravy "Poklad ptačího ostrova." Ač se v příběhu poklad vyskytoval, jeho včlenění do děje bylo zcela jiné, než by se očekávalo. Námětem víkendových her nám byl loutkový film z roku 1952 od Karla Zemana se stejnojmenným názvem. Celá myšlenka příběhu je pěkně shrnuta na Česko-Slovenské filmové databázi: "Jednoduchý, vtipný, dětskému myšlení přizpůsobený příběh obyvatelů neznámého ostrova, kteří objeví poklad, přestanou pracovat, znepřátelí se mezi sebou, a teprve když o poklad přijdou, vrátí se opět k práci, která jim přinese spokojenost, štěstí a mír. Film velmi názorně vysvětluje myšlenku, že ne bohatství, ale práce to je, která činí člověka a jeho život šťastným." Stejně tak co pochopily i děti na výpravě, když jsme si o příběhu povídali.

Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrovaPo utvoření pěti družstev si děti užily první velkou hru ještě v pátek večer. Družstva představovala posádky lodí, které se mezi sebou utkávaly. Hlavní herní den se udál v sobotu. Po ránu jsme si dali rozehřívací a velmi oblíbenou Počítací schovávanou (což je zcela jiná než klasická schovávaná). Pak družstva hledala po rozlehlém areálu pelikány a vlaštovky z příběhu. Ale jen je, protože v areálu se vyskytovali i jiní jim podobní ptáci. Následovaly další hry, například schovávačka na ostrově, "jablka na hlavně," nebo lov ryb.

Odpoledne probíhalo v lese. Nejprve proběhlo klání o ptačí hnízda i další drobné hry, pak si děti stavěly lodičky ze dřeva, které se pouštěly později na Berounce. Cestou z lesa se k lítosti dětí vynechalo hřiště v Řevnicích. Přeci jen pro nás jako uzavřenou skupinu stále platila hygienická pravidla nemísit se mezi ostatní osoby. Sobotní večery už tradičně patří táboráku, opékání, kouzlům s laserem...

V neděli se mimo jiné dohrávaly hry, které se nestihly předchozí den a to jak ty menší, tak bodované. Poslední soutěžní hrou tak byl "sběr perel." Všechno jednou končí, stejně tak jako výprava před prázdninami byla zakončena slavnostním vyhlášením, rozdáním diplomů a hledáním pokladů pro každé družstvo. Přeci jen se děti pokladu dočkaly.


DRAVCI
ČERNÍ JESTŘÁBI
ČERNÝ ČÁPI VLAŠTOVKY
PTAČÍ PIRÁTI
Charlotta Ř.
Simona L.
Ondra M.
Verča K.
Karel Ř.
Alex P.
Filip K.
Ivan Z.
Viki R.
Max H.
Bětka P.
Verča Š.
Katka S.
Honza S.
Sabrina H.

Michal M.
Štěpán B.
Marek S.
Jakub S.
Zuzka Z.
Sára T.
Petr B.
Ríša H
Natan C.
Oliver P.
Vašek H.
Gábina N.
Markéta M.

Dominik J.
Natálie V.
Anabel V.
Lukáš Č.
Katka N.
Vojta E.
Nela M.
29 bodů
26 bodů 21 bodů 18 bodů17 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo



Jaká byla výprava


Výprava březen 2020

Slunečné počasí nás provázelo na poslední výpravu, kterou jsme ještě stihli v březnu (14.3.) před vynucenou přestávkou. Byla to odpolední výprava do lesa nedaleko Úhonic. U rybníčků jsme si rozdali triedry a pár pokynů k nim. Cesta směřovala k našim ptačím budkám, oživena hrou Povodeň, bomba, brouci. Ta se hrála po celou dobu výpravy. Jedna zastávka byla u kůrovce. Z nahromaděných klád se dala snadno odloupnout kůra a pod ní byly vidět rozvětvené chodbičky lýkožrouta, larvy a čerstvě vylíhlí brouci.

Výprava do lesa, březen 2020Postupně jsme vyčistili 9 budek a povídali si, například proč některé budky mají kolem vchodu ochranná opatření, kdo v budkách hnízdí a jaká hnízda mají konkrétní ptáci. Loňská hnízda z budek si děti důkladně prohlížely, ale nikdo si je letos nechtěl vzít domů :-). Těžba lesa oproti loňskému roku pokračovala, a tak dvě speciální budky dřevorubci zničili a dvě klasické zachovali. V jedné budce bylo loňské třípatrové hnízdo sršně. Dokonce s pár nevylíhlými komůrkami. Několik zastávek bylo také u dutin, i kterých jsme si pověděli, co s dutinou dělá brhlík lesní nebo jak se pozná, že v dutině hnízdí strakapoud.

Větší přestávka byla na oblíbené louce u lesa. Nejen na svačinu, ale především na hru Ocásky nebo Na schovávanou. Čtyři hodiny v přírodě uběhly jako voda a byl čas návratu na sraz (z bezpečnostních důvodů jsme vynechali hromadnou dopravu a jeli auty). Ještě cestou byly v blátě k vidění ukázkové stopy koroptve (nebo bažanta?). U polí byla poslední zastávka – zaposlouchali jsme se do zpěvu skřivanů a také se je snažili na obloze jen očima či triedry najít. Někomu se je spatřit podařilo.
Fotogalerie    



Jaká byla výprava na


Výprava leden 2020

Běžně se nestává, abych měnil naplánovaná témata výprav. Tentokrát jsem to ale s radostí udělal, když jsem se dozvěděl o kosmonautické výstavě Cosmos Discovery. Na jedné podobné jsme byli před pěti lety. Hlavně se jedná o unikátní příležitost, protože stálá výstava na toto téma v tomto rozsahu a s originálními artefakty u nás není a dost pravděpodobně ani nikde v Evropě. Výstava je navíc jenom do dubna 2020, takže volba byla jasná.

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020 Každý návštěvník dostal hlasového asistenta. U některých exponátů byla čísla, to stačila zadat na hlasovém asistentovi a mohli jste poslouchat výklad. Pro děti byla navíc připravena samoobslužná „hra“ s razítky umístěnými na výstavě. Výstava začínala projekcí, kinem. Žel v angličtině, jen s titulky, takže pro část dětí to byly jen pěkné záběry.

Nejde popisovat všechny exponáty – bylo jich hodně a spousta originálních nebo velmi povedených kopií – ale některé stojí za zmínku. Úžasné bylo si osahat originál spalovací komory (zajímavý materiál) jednoho z pěti obřích motorů F1, který byl na Saturnu 5, co vynášel lidi na Měsíc. Parádní byla prohlídka kosmické lodě Mercury včetně vnitřku. Člověk v reálu viděl, jak byla malá a představa, že sedíte „v létající sedačce,“ kde si ani nenatáhnete nohy třeba přes 30 hodin, není lákavá (obdobné to bylo u lodi Gemini, aneb „dvě létající sedačky,“ nejdelší let 14 dní!).

Stejně tak jsme obdivovali servisní a přistávací moduly kosmické lodi Sojuz, část již zaniklé orbitální stanice Mir, pneumatiku „Michelinku“ z raketoplánu nebo trysku z největšího motoru na kapalný kyslík a vodík SSME, používaný v raketoplánech (motory se budou opět používat). Takový  motor měl spotřebu 467 kg kapalného kyslíku a kapalného vodíku + dalších 17 kg vodíku se používalo k chlazení spalovací komory a trysky – to vše za jednu sekundu! Teplota hoření plynů ve spalovací komoře byla 3 500 °C (což o dost přesahuje teplotu varu železa).

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020 Velmi zajímavý byl pohled do modelu pilotní kabiny raketoplánu. Na měsíční vozítko, průkopnický Lunochod, padák Sojuzu, československý Magion 2, sovětskou Lunu 15, marsovské vozítko – sondu Opportunity, která přes 15 let zkoumala Mars, první družice Země Sputnik 1 … Nejen u skafandrů (jsou různé typy a každý na jiný účel) jsme se dozvěděli o úskalí pobytu ve vesmíru, včetně základních lidských potřeb.

V závěru výstavy si děti mohly vyzkoušet trenažér na výcvik kosmonautů a další atrakce a samozřejmě nesmí chybět suvenýry. Cestou v tramvaji si děti udělaly zajímavý kvíz z výstavy, který jsme při čekání na autobus probrali.

Výstava rozhodně stojí za návštěvu (pro fandy vesmíru a kosmonautiky je to povinnost), protože nic obdobného u nás na dlouhou dobu neuvidíte. Pro nás výstava měla další význam, protože jsou k vidění exponáty, o kterých si povídáme na našich astronomicko-kosmonautických táborech.  




Jaké bylo


Výprava listopad 2019

 
Na přelomu listopadu a prosince jsme udělali „dvojakci:“ oddílovou noc a výpravu. Oddílová noc v klubovně měla velký úspěch a zatím největší účast téměř 30 dětí. Hrály se hry, díky tmě také ty světelné, pro zájemce „stezka odvahy“ a ve spacácích se děti seznámily s vikinským teenagerem Škyťákem. Ráno se část dětí vydala do Nučic, další děti a rodiče se k nám přidali, tedy téměř další třicítka osob svým počtem překvapila pana průvodce.

Přestože Nučice těsně sousedí s Rudnou, pravděpodobně málokdo z rudenských navštívil muzeum v Nučicích (s námi byly děti i z Prahy!). Muzeum není běžně otevřené – otevírá se pouze při zvláštních příležitostech, nebo po domluvě na obecním úřadě. Jen pro zajímavost, první myšlenky o založení muzea přišly na svět v roce 1958, ale pro první návštěvníky bylo muzeum otevřeno až v roce 1967.

O dobývání železné rudy v našem kraji byla větší část expozice. Dozvěděli jsme se takové zajímavosti, že se nejdříve začala ruda dobývat povrchově, že pod zdravotní stanicí pro horníky bylo vězení, že v kraji bylo 6 dolů a každý horník měl svou známku, aby se poznalo, že se z fárání vrátil. Nákladní auta používaná na dolech byla nejdříve značky Mercedes a poději Fiat. Do trafostanice se přivádělo 35 000 voltů a odtud se rozvádělo už běžných 220V (předtím měl každý důl svou výrobnu elektrické energie). V Nučicích byla také zřízena odborná hornická škola. K vidění byli staré fotografie, mapy, malby, důlní nástroje, písemnosti a další exponáty.

Pan průvodce – pamětník povídal také něco o odbojovém vojenském oddílu Železo. Odkud pocházel název odbojového oddílu, je asi jasné. Také povídal osobní zajímavou příhodu z konce války – o boji mezi Němci a vojenském oddíle Železo v Dušníkách (dnešní části Rudné) a lidských poměrech té doby.
 
Další expozice se týkaly historie obce Nučice, společenských a sportovních spolků, např. Sokola. Děti zaujala vystavená kostra mladé ženy slovanského původu, která se našla spolu s dalšími kostrami a předměty v roce 1958 při stavebních pracích.

Jedna část expozice se ale netýkala jen Nučic, protože zachycovala běžný život tehdejších obyvatel. Tedy jak se museli starat o obživu, jaké k tomu používali zemědělské nástroje, nebo domácí vybavení – nahřívací žehličky, mlýnky, hmoždíře, máselnice… Nebo jak to bylo s hygienou či volným časem. Žádná televize tehdy nebyla. Návštěva muzea byla zajímavá a rozhodně doporučuji se s přáteli domluvit a objednat si prohlídku na obecním úřadě v Nučicích.




Jaká byla výprava

Výprava říjen 2019

Článek se chystá



Jaký byl

Výprava září 2019

 
Každoroční turistická zářijová výprava (28.9.) vedla za hojné účasti přes Brdy. Naše putování začalo v Mníšku pod Brdy. První plánovaná zastávka byla v Mníšku na zámku. Ta svačinová v zámeckém parku byla nutná, ale prohlídka zámku se konala až za hodinu a takovou dobu se nám nechtělo čekat. Tak jsme po dohodě prohlídku zámku vynechali. Vydali jsme se kolem zámeckého rybníku a stoupali lesem, k Baroknímu areálu Skalka.

Před areálem byla první vyhlídka na trase. V parkovém prostranství Skalka je Kaple sv. Máří Magdalény, kterou vybudoval stavitel Kryštof Dienzenhofer v roce 1693. Vzorem mu byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence. Kaple byla v roce 1993 zrekonstruována. Nyní se v něm pořádají výstavy a koncerty. Také jsme si prohlédli bývalou budovu barokního kláštera, byla postavena v letech 1692-93. Také klášter v minulosti chátral (po roce 1945), ale od roku 2001 je již opraven a zpřístupněn veřejnosti, sloužící taktéž k pořádání výstav a koncertů. V době naší návštěvy v něm byly vystaveny zajímavé sochy a skulptury, v kapličce obrazy. Na Skalce byla delší obědová pauza, je tam rovněž stánek s občerstvením a je možné si tam na otevřeném ohni něco opéct.

Po téměř rovné hřebenové cestě jsme došli k „Jezírku.“ To je název na mapách pro jezírko mezi skalami, ale také pro pravděpodobně nejstarší trampskou osadu v Brdech – El Paso. V místních skalách byl provozován lom do začátku 20. století, ale v roce 1921 se do lomu provalila spodní voda. Místo učarovalo trampům, kteří sem jezdili. Osada byla založena v roce 1923 třemi osadníky z bývalé osady Westend. První a nejstarší bouda byla postavena v roce 1925 a z roku 1953 je poslední postavená chata. My se na osadu dívali shora – osada je malá a přílišná návštěvnost by osadníkům nebyla milá.

Nutno podotknout, že lesy před El-Pasem i po něm mění charakter, jednou jsou bukové, smrkové či v jiném složení, bylo se prostě na co dívat. Narazili jsme také na dlouhou kamennou zeď, pro nás neznámého původu. Pěkný výhled byl na Babce (505 m n. m.), vrchol skalního výběžku, což je další vyhlídkové místo. Odtud byl výhled na Prahu, České středohoří, na Milešovku, Krušné i Jizerské hory a triedrem byl vidět i Ještěd.

Z Babky vedla cesta pěkně z kopečka kolem lesního divadla až do Řevnic na vlak, kde jsme naší pěší výpravu zakončili. Devět dětí a sedm dospěláků ušlo celkem 14,4 km. Výlet trval téměř 7 hodin, ale samotná cesta jen necelé čtyři hodiny. Tedy jsme se zhruba tři hodiny kochali, odpočívali a svačili :). Byla to pohodová akce a lze trasu doporučit i malým dětem.




Jaká byla výprava (7. – 9.6.2019)
Výprava červen

Výprava červen 2019 – RobinsonDo zapeklité situace se dostal každý trosečník, který zůstal na osamělém ostrově. Tím nejznámějším je bezesporu Robinson a jeho druh Pátek. Jeho příběh jsme si připomenuli a někteří se s ním seznámili v starším filmu z roku 1975. Ale ještě před filmem se čtyři družstva utkala v první velké hře. Na rozlehlé louce (moře) se pohybovala družstva (lodě), která se přesouvala a snažila se střelbou (míčky) zneškodnit další lodě a zároveň nebýt sestřelen. Hra to byla náročnější, proto nejmladší „školkoví“ účastníci výpravy měli svůj program.

Další den program probíhal na námět příběhu. Děti se schovávaly, malovaly nejen na obličej jako domorodí indiáni, proběhly podobné „turnaje,“ jaké si udělal Robinson s Pátkem, stejně tak se děti napodobovaly, podobně jako když Robinson učil Pátka. Protože se děj odehrával na ostrově plném zvířat, i děti zvířata hledaly a poznávaly.

V odpoledním programu v lese děti házely oštěpem a stavěly robinsonův příbytek. Hlavní hrou bylo sbírání ptačích vajec. Hra, při které bylo třeba vejce hlídat, kořistit a lovit u protivníků. K našemu překvapení děti chtěly hrát v lese ještě schovávanou místo návštěvy hřiště, kde se většinou stavíme při cestě z lesa na základnu.

Výprava červen 2019 – RobinsonPo příchodu z lesa se z oblohy snesla pořádná sprcha. To výrazně nevadilo, děti si domorodý tanec k táboráku mohly připravit na pokojích. Večer vzplál tradiční táborák, opékalo se, povídalo, nechybělo laserové „představení.“ Tentokrát byl k dispozici také hvězdářský dalekohled, kterým jsme pozorovali Měsíc. Některé děti byly tak uchvácené pohledem na krátery, že se do fronty řadily několikrát.

Poslední víkendový den už je kratší – děti spí po náročné sobotě déle, musí se balit a uklízet, ale čas pro hry samozřejmě je. Vše je pak zakončeno slavnostním vyhlášením výsledků, rozdáváním diplomů a odměn a hledání pokladu.
 
ROBINSONOVÉ
KANIBALOVÉ
ZTROSKOTANÁ LOĎ
Bohumil K.
Michal M.
Tomáš K.
Pavel S.
Petr B.
Jan V.

Filip B.
Žofie T.
Adéla B.
Lukáš F.
Marie K.
Simona L.
Andrea K.
Ondra M.
Oliver P.
Natan C.
Anna B.
Ema O.
Meg O.

25 bodů
24 bodů 21,5 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Jaká byla Hobití výprava (24. – 26.5. 2019)

Výprava květen

Výprava květen 2019 – HobitKvětnová výprava se nesla ve znamení malých a veselých postaviček, hobitů. Jak už to bývá, čekali jsme při hrách na všechny malé i větší hobity, než se ze všech koutů Středozemě dopraví. První větší hra se odehrála večer na velké louce. Děti se chtě nechtě seznámily s Runami – trpasličími písmeny. Trpaslíci se totiž s hobity znali. Na louce byla spousta písmenek a každá hobití vesnice (= družstvo) měla písmenka ve své barvě. Právě ta písmenka bylo třeba získávat. Hodila se na druhý den. Každý neznal příběh o hobitovi, a proto se s ním děti ještě před spánkem ve zkrácené formě seznámily.

Ráno proběhla rekapitulace příběhu a hobití kvíz. Každá vesnice si také připravila pro jinou vesnici hádanku. Hádanky měl náš hobit rád. Hobit také cestoval divočinou a bylo důležité, aby v ní dokázal přežít. Musel si tedy umět rozdělat oheň, něco na něj nalovit, být obratný… a stejně tak si děti tyto dovednosti na stanovištích ověřily.
Výprava květen 2019 – Hobit
Odpoledne se hobití vesnice vydali do lesa. Po cestě se hrály dvě hry. V lese už na děti čekala další hra, při které se využívaly trpasličí Runy. Ve výsledku bylo potřeba sestavit a slepit správně zprávu. Tu ale vesnice zatím nemohli přečíst, protože neznali klíč. Zprávu luštili až v neděli. Nechybělo ani stavění hobití vesnice a další hry.

Večer po vzoru trpaslíků nám vesnice předvedli pěkná taneční nebo pěvecká vystoupení. K výpravě patří i táborák a zde to nebylo jiné. V neděli se luštili a četli zprávy, proběhlo několik menších her a jedna velká, závěrečná do bodování. Bodování bylo tentokrát jiné než obvykle. Náš hobit z příběhu cestoval a stejně tak vesnice cestovali na mapě. Víkendy bývají mnohdy krátké a děti odpoledne odcestovaly z hobitího příběhu do reality všedních dnů.

SPOLEČENSTVO PRSTENŮ
ŠMAKOVÍN
ZLOBYDLOV
HOBITÍN
Ondra M.
Oliver P.
Jakub H.
Sam H.
Jan P.
Vít P.

Zuzka Z.
Eliška K.
Amálie K.
Gábina N.
Markéta M.
Karolína K.

Veronika K.
Jáchym S.
Natálie S.
Katka N.
Marie K.
Nela M.
Žofie T.
Jan V.
Petr B.
Marie B.
Štěpán Š.
Michal M.
Aaron Ch.
Alžběta P.
Adriana Ch.

39 bodů
37 bodů 35 bodů 33 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla
Výprava duben

První víkendovka po zimě byla netypická (5. – 7.4.). Po čtyřech letech jsme si zopakovali jeskyňářskou výpravu. Pobyt v Srbsku, tedy v Českém krasu, kde je v okolí plno jeskyní, je k tomuto účelu přímo stvořené.  

Jeskyňářská výprava, duben 2019 Výprava byla tradičně plná (na spoustu dětí se nedostalo), proto mohla v pátek vzniknout čtyři družstva, jejichž členové si vymysleli názvy; Trilobiti, Tulmeni, Medvědi a Diamantové krápníky. Tyto týmy vyrazili na louku, kde si zahráli oblíbený laser. Ovšem na připravenou „krápníkovou“ hru už nezbyl čas. Před první nocí jsme si promítli motivační dokument o slovenské expedici do velkých jeskyní ve stolových horách ve Venezuele a výběr fotografií z našich dospěláckých jeskyních akcí v Moravském krasu, kde jsou podzemní prostory násobně větší než v krasu Českém. Včetně žebříků, které mají mnohdy i desítky metrů.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Sobotní dopoledne děti čekala generální zkouška – hra na prolézání umělé jeskyně. Jeskyně byla vytvořena na terase, pod dlouhými venkovními stoly, které byly zakryty plachtami a dekami. Děti musely jeskyni po jednom v „plné polní,“ tedy s přilbou prolézt a neponičit výzdobu a neublížit zvířátkům. Musely se tak vyhýbat stalagmitům (kužele), brčkovým stalaktitům (špagety), stalagnátům (nohy stolu), vodopádu (voda z várnice), žábě, hadovi a netopýrům. Abychom stihli opravdovou jeskyni, byl oběd dříve.

 Naším cílem na celé odpoledne byl lom Na Chlumu. Dvě skupiny se chystaly do jeskyně pod vedením členů České speleologické společnosti, konkrétně Speleologického klubu Praha. Pro další dvě skupiny bylo přichystáno slaňování, které pro nás připravili jiní horolezečtí dobrovolníci. Ovšem slaňování bylo dobrovolné, přesto si ho vyzkoušela většina. Kdo neslaňoval, hrál hry.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Než jsme do jeskyně vstoupili, povídali jsme si o bezpečnosti v jeskyních a rozdělili dospělé mezi děti. Do uzavřené, veřejnosti nepřístupné jeskyně se vstupovalo po asi 5 metrovém žebříku. Dále se šlo po velkých kamenných blocích, různými chodbičkami až do velkého dómu, kde děti řádily s blátem. Za dómem byl ještě jeden menší prostor s množstvím vymodelovaných postaviček a všeho možného.

 V krásném večeru, při plápolajícím táboráku, povídali jsme si o uplynulém dni. Pak už se mohlo opékat. Chybět nemohlo ani tradiční laserové představení. Protože bylo jasno, ukázali jsme si také některá souhvězdí jarní oblohy.

Nedělní dopoledne po balení se ještě zahrála „krápníková“ hra, která se v pátek nestihla, ale i jiné hry. Po obědě už na děti čekaly diplomy s odměnami za parádní výpravu, kterou jsme mohli uskutečnit díky devíti lidem, kteří se na ní podíleli. Díky!


TRILOBITI
TULMENI
MEDVĚDI
DIAMANTOVÉ KRÁPNÍKY
Simona L.
Lukáš B.
Lukáš R.
Vilém G.
Nela N.
Jan P.
Vít P.

Eliška Z.
Rosťa K.
Tonda K.
Ondra M.
Tomáš K.
Michal P.

Bohouš K.
Michal M.
Zuzka Z.
Ema O.
Meg O.

Ríša K.
Sára T.

Filip M.
Julie P.
Josef N.
Šárka P.
Marie B.
Šimon J.
Štěpán M.
52 bodů
43 bodů 38 bodů 36 bodů
1. místo 1. místo 2. místo 3. místo



Jaké bylo
Výprava leden

Jak zmást některé lidské smysly, tak bychom mohli nazvat lednovou výpravu do Muzea smyslů (20.1.2019). Zájem o výpravu byl veliký, stejně jako počet návštěvníků toho dne. Děti se před odchodem na expozice musely samozřejmě posilnit a mohlo se vyrazit.

Výprava – Muzeum smyslů, leden 2019 V úvodu nás čekala květinová stěna s tekoucím kohoutkem – ovšem kohoutek byl ve vzduchu, „držela“ ho jen tekoucí voda. Takový kohoutek byl v muzeu ještě jednou. Míchání barev byla další místnost. Barvy vznikaly mícháním červené, modré a zelené, jak jsme si mohli s průvodcem přiděleným naší skupině ověřit. Když jsme se prošli po laně nad mrakodrapy, přes 3D plastiky a další atrakce, došli jsme do konírny. Jak pan průvodce říkal, byla to historická místnost, která musela být architektonicky zachována, tudíž byla vymalována jako konírna, ale patrová.

Lože z hřebíků si musel každý vyzkoušet. Někteří i dvakrát. V další části jsme se věnovali šikmému prostoru, hledali černý bod, který na obraze ve skutečnosti není, nebo jsme se mnohokrát namnožili. Odhady velikosti předmětů nebo rovin byl docela tvrdý oříšek. Obrácená místnost byla spíš na fotografický efekt, co ale fungovalo dokonale, byla místnost na změnu výšky, jak dokládají fotografie. Zajímavých exponátů bylo více, děti si některé vyzkoušely i vícekrát (např. fialový tunel). Byla to zajímavá a poučná výprava, což je výpravy vždy účel.

Výpravy 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů
Autorská práva  Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte © 2006 2023